600g brambor (varný typ C)
250g uvařených jáhel (cca 70g v suchém stavu)
3lžíce lněného semínka
3 prolisované stroužky česneku
2 lžičky kmínu
2 lžíce majoránky
1 a 1/2 lžičky soli
100g pohankové mouky
rostlinný olej na smažení

Lněné semínko zalijeme asi půlhrnkem horké vody a necháme asi 10 minut odstát a rozmixujeme ponorným mixérem. Brambory nastrouháme najemno. Veškerou tekutinu z nich dobře vymačkáme. K nastrouhaným bramborám přidáme všechny ostatní suroviny a dobře promícháme. Ve vyšší vrstvě dobře rozpáleného oleje upečeme zkušební kousek a dle chuti můžeme ještě těsto dosolit, či dokořenit. Přebytečný tuk odsajeme papírovou kuchyňskou utěrkou. Zkoušela jsem i radu, kdy cmundu vytaženou z pánve, rychle ponoříme na do vroucí vody. Díky tomu zbavíme cmundu tuku více, než při pouhém odsátí ubrouskem, či papírovou utěrkou. Ale trochu tak zgumovatí a to je u křupavé cmundy škoda. 

Někde v dávných vzpomínkách na nejhorší jídlo ve školce i školní jídelně, se mi v hlavě promítají kostičky zavařené červené řepy s nálevem. Jak jsem je nenáviděla! Jako mávnutím kouzelné hůlky o čtvrt století později se řepy nemohu nabažit. Je pravda, že zavařovanou zas tolik nevyhledávám, ale ráda si dám řepu, jak syrovou, tak třeba vařenou nebo pečenou. Inspirací pro tento recept mi byla kokosová polévka z červené řepy z Alnatura kuchařky. Toto je taková sytější variace s quinoou, spíš než polévka je to takový "one pot style", tedy jídlo z jednoho hrnce.

Na 6 porcí budete potřebovat:

3 lžíce oleje

2 cibule nakrájené nadrobno

150g quinoy 

asi 5 cm kus zázvoru - oloupaný a nastrouhaný

0,8 litru kokosového mléka

šťávu z jednoho pomeranče a kůru z půlky pomeranče, pokud nebyl chemicky ošetřen

svítek skořice

pepř a sůl

Připravíme si velký hrnec a v něm na oleji restujeme několik minut cibuli, poté přidáme mrkev a opět restujeme za průběžného míchání. Jako poslední přidáme červenou řepu. Zeleninu osolíme a ještě dvě minuty orestujeme. Zeleninu zalijeme kokosovým mlékem, pomerančovou šťávou, a trochou vody, tak aby voda dosáhla na všechny kousky zeleniny. Do hrnce přihodíme zázvor i skořici. Quinou spaříme horkou vodou a přidáme do hrnce. Přivedeme k varu a necháme na mírném plameni pobublávat asi 20 - 25 minut, dokud není zelenina i quinoa hotova. Dosolíme a opepříme dle chuti. Necháme ještě deset minut odpočinout - chutě se nám krásně propojí.

Už několik měsíců je zde faktor T, který ovlivňuje jakoukoliv mojí činnost. Chceš spát? Chceš jíst? Chceš psát blog? Chceš vyzkoušet ten skvělý dort z tří druhů čokoládově pěny? Vždy je třeba zahrnout faktor T. Co to je faktor T? Že by čas? Ne ne, faktor T má dvě nohy, dvě ruce a hlad každé dvě hodiny. Vstává s rozedněním (což mi dělá s přibývající tmou velkou radost) a používá svůj vlastní jazyk. Můj faktor T s avokádem naleznete třeba na instagramu, nebo na facebooku, či na google+. Díky faktoru T teď vařím hlavně jednoduchá a rychlá jídla. Naštěstí má faktor T žaludek po mne a tak zvládá většinu jídel bez jakýchkoliv problémů. 

Nedaleko Červené Lhoty leží malá vesnička Vícemil, kde si dva nadšenci pořídili zeleninovou farmu. Díky nim mám teď přísun čerstvé zeleniny, která voní a skvěle chutná. Úplně jsem se zamilovala do kapusty! Ano do kapusty - do toskánské černé kapusty, která je tak jemná, že se dokonce dá jíst i syrová. Také si užívám lahodného křupavého kadeřávku. 

Jako první ze série kapustových receptů chci představit tuto jednoduchou a naprosto perfektní úpravu kadeřávku. Doporučení na kombinaci kapusta-houby-ořechy jsem dostala přímo při nákupu zeleniny a je to kombinace božská!

Na večeři pro dva si připravte:

svazek kadeřávku

misku hub 

velkou hrst mandlí

stroužek či dva česneku

dvě lžíce másla, či oleje

sůl a pepř

Houby očistíme a pokrájíme na větší kousky. Kapustu opláchneme, z listu odstraníme tužší konce řapíků a nakrájíme na proužky. Osvědčilo se mi při přípravě použít dvě pánve. Díky tomu si jak kapustu tak houby udělám přesně tak, jak mi chutnají a zbytečně nemám kapustu spálenou a houby nedopečené (nebo naopak). Na pánvi rozpálíme máslo, přihodíme nadrobno nasekaný česnek a kapustu, směs podusíme asi 10 minut. Kapustu ochutnejte, pokud na vás bude příliš tuhá, dobu dušení klidně prodlužte. Na druhé pánvi zvlášť na másle podusíme houby. Kapustu i houby dle chuti osolíme a opepříme. Na poslední minutu k houbám přihodíme mandle, které si necháme pár minut prohřát. 

Obsah obou pánví promícháme. Toto jídlo je skvělé jen jako večeře s kouskem pečiva, nebo jako příloha třeba k houbovému risottu. 

Pro mně osobně je špagetová dýně něco jako kouzlo a zázrak dohromady. Upeču dýni, několikrát zakouzlím vidličkou a mám bez jakéhokoliv velkého krájení a námahy spoustu malých chutných špagetek! Z jedné dýně se bez problémů nají dva lidé. 

Tahle dýně je původem japonec, a dle všech dostupných informací by tato dýně neměla být ani náročná na pěstování, takže ji přidám do osevního plánu na další rok.

Syrová dýně je mdlé chuti a špagetky z ní nevykouzlíte ani kouzelnou hůlkou a proto je třeba při přípravě této dýně dodržet následující dva kroky:

1) Je nutné dýni tepelně zpracovat. To můžete buď upečením v troubě - dýni podélně rozpůlíme, pokapeme trochou oleje a lehce osolíme. Každou půlku dýně zabalíme do alobalu a upečeme cca 40 minut v troubě rozpálené na 200 stupňů. Poté lžící vydlabeme semena a vidličkou "odstrouháváme" jednotlivé špagetky. Někdo stejně jako když pečete jiné dýně, dýni nejprve vydlabe a poté ji peče řeznou stranou dolu, podlitou trochou vody. 

2) Dužinu pak několik minut nasucho opéci na pánvi. Díky tomuto kroku se z dýně odpaří přebytečná voda a chutná pak mnohem lépe!

Když už máme špagetky připraveny, můžeme je upravovat stejně jako libovolné těstoviny. Třeba s marinara omáčkou. Další skvělou variantou je omáčku servírovat přímo v dýni. Pak si každý sám vidličkou špagetky doluje sám.

A teď už k receptu - na dvě porce budete potřebovat:

špagetky z jedné střední dýně připravené dle výše uvedeného postupu 

misku lišek

menší cibuli

50g másla

50g parmazánu

čerstvou bazalku, oregano

olivový olej

sůl a pepř

Na másle si zesklovatíme nadrobno nakrájenou cibuli. Malé lišky necháme v celku, velké rozkrájíme a přihodíme na pánev k cibuli a osolíme. Opékáme dokud se neodpaří všechna voda, kterou lišky pustily. Pak už jen smícháme dýňové špagetky, lišky, bylinky a dle chuti dosolíme a dopepříme. Servírujeme posypané parmazánem.

Tento bezlepkový koláč je inspirován kamarádkou Maruškou, která nám obdobný servírovala servírovala při příjezdu do Santa Fé. Po několikadenní cestě, kdy jsme v rámci časových úspor jedli jen "za volantem" to pro nás byla božská mana! Vůbec nejlepší na tom je, že udělat tohle těsto je ještě jednodušší a rychlejší než než dělat klasické křehké těsto. 

Připravte si na korpus:

1 a 3/4 hrnku kukuřičné mouky

150 g rozehřátého másla

1 vejce

a na jeho náplň:

2 menší červené řepy

půlku malé dýně hokkaidó

100g čerstvého kozího sýra, nebo jiného sýra dle vaší chuti

hrstku dobromyslu

250 ml smetany na šlehání

3 vejce

Kukuřičnou mouku smícháme s rozpuštěným máslem, vejcem a špetkou soli. Připravené těsto vtlačíme do formy na koláč. Perfektně drží i na okrajích. Troubu si předehřejte na 180 stupňů. Řepu nakrájejte na tenké plátky, nebo nastrouhejte nahrubo. Dýni nakrájejte na tenké měsíčky. Smetanu smíchejte s vejci, osolte, opepřete a přidejte dobromysl. Na dno koláče naskládejte řepu, na ni položte měsíčky dýně a kousky sýra. Zalijte směsí smetany a vajec. 

Pečte na 180 stupňů asi 45 minut.

Někdy prostě není čas vařit a tak je třeba udělat něco rychlého a sytého. Tato polévka má milion a jednu variaci, postup je vždy stejný. V zásadě dodržuji vždy tento jednoduchý vzorec:

cibule + koření + zelenina + řasa + luštěnina + tyčový mixér = polévka

Na velký hrnec polévky (cca 6 porcí):

2 cibule nakrájené na kousky

5 větších mrkví - nakrájená na kolečka

1 cuketa - nakrájená na kousky

4 stroužky česneku - nasekané

3 rajčata - oloupaná a nakrájená na kousky 

lžíce kurkumy

1/2 lžičky koriandru

1/2 lžičky zázvoru

mořské řasy

3/4 hrnku červené čočky

3/4 hrnku kokosu

sůl a pepř

3 lžíce rostlinného oleje

Na oleji zesklovatíme cibuli, přidáme mrkev a ještě dvě minuty restujeme. Za stálého míchání přidáme do hrnce česnek a koření, které necháme za stálého míchání rozvonět, ale nepřestáváme míchat, aby se nám nepřipálilo. Asi po půl minutě přilijeme půl hrnku vody. Do hrnce přidáme rajčata, cuketu, mořské řasy, čočku a kokos. Zalijeme vodou tak, aby voda sahala asi 1cm nad zeleninu. Polévku trochu osolíme, přiklopíme pokličkou  a necháme vařit na mírném ohni cca 12 - 15 minut. Průběžně kontrolujeme, zda se není třeba dolít trochu vody. V momentě, kdy je čočka měkká, polévku rozmixujeme ponorným mixérem. Ochutnáme a případně polévku ještě dosolíme a lehce opepříme.

Tato bábovka je ztělesněním podzimu. Je barevná, sytá, voňavá. Prostě taková kořeněná bábovka, kterou v letním horku neoceníte. K této si uvaříte horký čaj, sednete si doma do tepla do křesla a budete si užívat její chuť, kde se mísí skořice se zázvorem, hřebíčkem, muškátovým oříškem, kardamonem a novým kořením. Lehce ořechovou chuť jí dodává celozrnná špaldová mouka a pomyslnou třešničkou na dortu jsou v této bábovce rozinky. S touto bábovkou je vám úplně jedno, že venku prší!

1 střední dýni hokkaidó(cca 600g dýně již očištěné)

340 g špaldové mouky

200g cukru

3 vejce

3 lžíce oleje

100g rozinek

1 balení prášku do pečiva - používám vinný kámen

špetka soli

lžička skořice

lžička zázvoru

1/4 lžičky strouhaného mletého muškátového oříšku

1 kulička nového koření

5 hřebíčků

5 tobolek kardamonu

máslo - stačí trocha na vymazaní formy

Formu na bábovku (či dortovou formu, nebo formu na biskupských chlebíček) vymažeme máslem a vysypeme moukou. Rozinky namočíme do silného černého čaje - nebo do vody. Troubu rozpálíme na 180 stupňů, dýni (používám hokkaidó) omyjeme, rozpůlíme, semínka vydlabeme. Takto připravenou dýni rozkrájíme asi na 2centimetrové plátky. Ty vložíme do zapékací misky a pečeme cca 15 minut v troubě do změknutí, poté necháme chvilku zchladnout. 

Mezitím si ve větší míse prošleháme vejce s cukrem a olejem. V hmoždíři si utlučeme nové koření, hřebíček a semínka z tobolek kardamonu. V míse smícháme mouku s kypřícím práškem, solí a kořením. Mírně zchladlou dýni vyšleháme ručním mixérem na hladké pyré. K vaječné směsi nejdříve zašleháme dýni, poté rozinky a nakonec mouku. Hutné těsto dáme do formy a pečeme asi 55 minut.

Lilek je skvělý, ale nesmíte jeho přípravu odbýt, pak totiž chutná přesně jako kus houby - houby na mytí nádobí, abych byla přesná. Jak tomu předejít? Dobře se věnovat jeho přípravě. Často se doporučuje lilek nakrájet, dobře osolit a nechat vypotit a pak teprve zpracovávat dál. Druhou variantou je celý lilek ogrilovat a pak použít jen vnitřní dužinu, která díky grilu získá jemnou kouřovou příchuť. Tento způsob využívá i tento recept, který jsem našla v kuchařce Plenty od Yotama Ottolenghiho. Upravila jsem ho do bezlepkové podoby, díky nahrazení klasické strouhanky strouhankou kukuřičnou. Pokud nedržíte bezlepkovou dietu, nebojte se kukuřičnou mouku a strouhanku nahradit strouhankou klasickou (použijte 1 a 3/4 hrnku strouhanky).

Na přípravu si vyhraďte více času, ne že by byl náročný na přípravu, ale potřebuje čas.

Porce zhruba pro šest osob:

4 lilky

2 velké brambory - oloupané, uvařené a rozmačkané

1 vejce

150g fety

3 lžíce parmazánu

1/2 lžičky soli

čerstvě mletý pepř

5 lžic kukuřičné mouky

1 a 1/2 hrnku kukuřičné strouhanky 

rostlinný olej

Lilky na několika místech propíchneme vidličkou (tedy pokud nehledáme záminku proč vymalovat kuchyň) a grilujeme, dokud lilek nezměkne a není ze včech stran ogrilovaný dočerna. Na grilu a pod grilem v troubě to trvá kolem 20 minut, na pánvi vám to bude trvat o něco déle. Lilek nezapomeňte průběžně otáčet, jakmile změkne, nechte ho vychladnout. Poté ho rozřízněte podélně a lžící vydlabejte do misky veškerou dužinu. Dejte si pozor ať k ní nepřidáte ani kousek slupky - je hořká. Dužinu nechte v cedníku vykapat - trvá to asi půl hodinky. 

V míse smíchejte lilek, vejce, brambory, nadrobno nakrájenou fetu, sůl a pepř. Směs promíchejte vidličkou, tak aby v ní stále byly rozpoznatelné jednotlivé suroviny, není cílem mít hladkou kaši. Přidejte kukuřičnou mouku a asi půlku strouhanky, tak aby vzniklo těsto, které je sice ještě trochu lepkavé, ale už dobře drží pohromadě. Dejte vychladit asi na hodinu do ledničky. 

V menším hrnci rozehřejte větší množství rostlinného oleje. Pomocí dvou lžic vykrajujte ze směsi nočky, které ještě obalíte v kukuřičné strouhance. Smažte postupně v rozpáleném oleji dozlatova.

Tak už sezóna hub začala...vždycky to je stejné, nejdřív člověk objeví pár masáků (pro neznalé naší rodinné terminologie rozuměj mochomůrka růžovka), pak začnou lišky, bedly a pak už to vypukne! Košíky se plní, do lesa tahám i svůj příruční atlas hub. Tady na jihu Čech je houbařská sezóna skvělá. Houby se jí, suší a zamrazují na později. Každý má to svoje místo, kam na ně chodí. To, že vás to také chytlo poznáte jednoduše. Jste v lese ve čtvrtek v 6:00 ráno. A proč v tuhle dobu? Protože musíte předstihnout všechny houbaře z města, kteří se snaží předstihnout houbaře z těch větších měst, kteří k nám doráží na víkendové pobyty na chalupách. V pondělí a v úterý je všechno vysbírané, takže na houby je nejlepší čtvrtek. Stejně jako houbaření je pro Jižní Čechy typická i tato bílá houbová polévka - kulajda. Jen jednou věcí se tento recept liší od klasiky a to tím, že ji nezahušťuji moukou - je tedy přirozeně bezlepková.

Na čtyři porce si připravte:

2 velké hrsti hub dle chuti - hřiby, lišky, klouzky či jejich směs, (kdo nemá čerstvé, použije sušené nebo mražené)

6 - 8 středních brambor

2 lžíce másla

2 bobkové listy

6 kuliček nového koření

6 kuliček černého pepře

kelímek zakysané smetany (obvykle 200ml)

lžíce octa

čerstvý kopr

4 vejce

Houby očistíme, pokud jsme již tak neučinili v lese a nakrájíme na kousky, malé houby můžeme nechat i v celku. Ve velkém hrnci rozpálíme máslo a houby na něm asi pět minut opékáme. Mezitím si oloupeme a nakrájíme na kostky brambory, které přidáme k houbám a zalijeme vodou asi centimetr nad brambory. Přidáme bobkový list, pepř a nové koření. U správné kulajdy se vodou, stejně jako s octem šetří. Vaříme asi 15 - 20 minut do změknutí brambor. Hrnec odstavíme z plotny Poté do menší misky odebereme asi sběračku brambor (pár kousků hub nevadí), dále přidáme trochu vody z polévky a spolu se zakysanou smetanou rozmixujeme ponorným mixérem. Směs vrátíme do polévky a dochutíme nasekaným koprem, solí a octem dle chuti. Polévku již nevaříme. Vejce uvaříme natvrdo, nebo vyrobíme ztracená vejce.

Na každou porci položíme vejce a ještě dozdobíme snítkou kopru.

Jako hub po dešti! Tohle úsloví vyjadřuje když je něčeho opravdu mnoho...a teď je v lesích opravdu mnoho hub... je jich prostě jako hub po dešti:o). O této paštice jsem poprvé četla v nějaké veganské kuchařce a vždy jsem si říkala, že ji musím vyzkoušet. Zaexperimentovala jsem a připravila dvě verze, jednu ostřejší s vlašskými ořechy a petrželkou druhou jemnější s tymiánem a mandlemi. Za mě vyhrává o fous kombinace vlašských ořechů s petrželkou! Postup je v obou případech stejný. Jen bych vás chtěla varovat... kvůli této paštice budete na houby vyrážet do lesa znova, znova a znova...

Připravte si:

120g ořechů (mandle, nebo vlašské)

350g hub (dle toho, co najdete)

130g másla

1 střední cibuli

2 stroužky česneku

hrst čerstvých bylinek (tymián nebo petrželku)

pepř a sůl  

Ořechy orestujte na rozpálené pánvi a pozor - nepřipalte je.

Na velké pánvi na mírném ohni nechte rozpustit máslo, přidejte najemno pokrájenou cibuli a asi pět minut nechte opékat, tak aby zesklovatěla. K cibulce přidejte houby, nasekaný česnek, bylinky, osolte a opepřete. Ztlumte plamen a za občasného míchání nechte pomalu dusit, dokud se neodpaří voda z hub a celá kuchyně se vám neprovoní houbami. Trvá to asi 15 - 20 minut, nezapomeňte směs občas zamíchat.

Poté již jen v mixéru nasekejte najemno ořechy, a poté také zvlášť směs hub. Obě dvě směsi promíchejte. Směsí naplňte misky a uložte do lednice. Druhý den se prolnou všechny chutě a paštika je prostě báječná!

Jednoduchý recept na chléb - inspirováno BBC goodfood. Skvělý a jednoduchý chléb, který v sobě spojuje chuť brambor, cukety, čedaru a čerstvých bylinek. Příprava je více než jednoduchá, jen se na něj díky jeho delšímu kynutí musí chvíli počkat. Ale za tu chuť to stojí.

Rozhodně nenahrazujte čedar žádnou E30 (rozuměj eidam 30% tuku), tento chléb si žádá výrazný sýr. Bez něj přijdete o celé jeho kouzlo.

Na jeden plech o rozměrech 20 x 30 cm si připravte:

500g brambor

1 střední cuketu

100g čedaru

500g pšeničné chlebové mouky

7g sušeného droždí

velkou hrst čerstvých bylinek (použila jsem dobromysl, tymián, mateřídoušku)

sůl

olivový olej

Brambory oloupeme a dáme celé vařit do osolené vody. Ve velké míse smícháme mouku se sušeným droždím a lžící soli. Jakmile jsou brambory měkké, necháme je chvíli vychladnout a polovinu z nich nastrouháme k mouce, stejně tak nastrouháme do mouky i půlku cukety a půlku čedaru. Při strouhání průběžně směs mícháme, díky tomu se jednotlivé kousky brambor i cukety obalí moukou a jednodušeji se nám pak bude těsto hníst, aniž by nám vznikaly velké slepence. K těstu přidáme hrst nasekaných bylinek, lžíci olivového oleje a asi 180ml vlažné vody. Těsto dobře prohněteme, dokud nám nevznikne pevné, ale nelepivé těsto. Pokud je těsto moc suché, můžeme přidat další vodu, či naopak trochu mouky, přesné množství vody záleží na druhu mouky, některá saje vodu více, jiná méně. Z těsta vytvarujeme kouli. Do mísy k těstu naleji lžíci oleje a celou kouli v něm důkladně vymáchám. Mísu překryjeme potravinářskou folií a v teple necháme kynout, dokud nezdvojnásobí svůj objem. Trvá to cca hodinu a půl.

Vykynuté těsto vyklopíme do formy vyložené pečícím papírem. Používám pekáček o rozměru asi 20 x 30 cm s vyšším okrajem. Prsty z těsta vytlačím vzduch a  poklademe ho na plátky nakrájenými zbylými brambory a cukety, které lehce do těsta vtlačíme. Posypeme bylinkami, trochou soli a zbylým čedarem. Lehce pokapeme olivovým olejem a necháme asi 45 minut ještě kynout. 

Troubu předehřejeme na 180 stupňů a pečeme cca hodinu.

Není nad to mít po ruce takovou malou sytou svačinku, která zasytí. Něco, co dodá energii na dostatečně dlouho, kde nebude moc cukru a bude to bez lepku. Prošla jsem mraky webových stránek, hodně receptů na různé veganské proteinové tyčinky a stvořila tyto. Jako základ jsem se rozhodla použít mandle, dýňové a lněné semínko a protein jsem zvolila konopný. Konopný protein seženete třeba u Iswari. Když už jsme u Iswari - znáte ty jejich snídaňové směsi?Aby tyčinky držely dobře pohromadě použila jsem sušené švestky, melasu a tahini. Směs jsem rozdělila na jednotlivé porce a mám je v ledničce. Pro dva dospělé je to zhruba na týden.

Z tohoto poměru surovin jsem udělala cca 16 tyčinek:

400g mandlí

400g sušených švestek

200g dýňových semínek

5 lžic konopného proteinu

5 lžic drceného lněného semínka

5 lžic melasy

5 lžic tahini

5 lžic kokosového oleje

Postup je víc než jednoduchý. V mixéru rozsekáme nadrobno mandle, přidáme k nim i švestky. Dělala jsem po částech, dokud nevznikla tuhá hmota, do které jsem zamíchala nahrubo nasekané dýňové semínko a všechny ostatní suroviny. Směs natlačíme do menšího pekáčku vyloženého papírem na pečení, pořádně směs utlačíme a necháme asi hodinu ztuhnout v lednici. Poté nakrájíme na jednotlivé porce, které můžeme zabalit do papíru na pečení. Skladujeme v lednici.

Už jsem vyzkoušela burgery z červené řepy (recept zde), burgery z tempehu (recept zde), ale na tenhle burger jen tak něco nemá. Je naprosto perfektní! Příprava je trochu náročnější, ale stojí to za to. Je bezlepkový, a díky směsi quinoy, cizrny je plný proteinů a ta jeho chuť! 

Červená quinoa mu dodá skvělou barvu - seženete ji běžně v obchodem se zdravou výživou nebo třeba v DM.  Je výborná i jen tak uvařená jako příloha. O něco horší je to s cenou quinoy - před pár lety stávala minimálně polovinu, ne-li méně, co teď. To je díky zvyšující se oblibě této bezlepkové obiloviny, kdy její pěstitelé nestíhají pokrýt poptávku.

Receptem jsem se inspirovala ve Vegetarian Times.  Z následujícího receptu jsem jich udělala cca 12 kousků. Byl moc dobrý i studený.

Na 12 kousků si připravte:

250g červené quinoy 

1 střední batát (oloupaný a nakrájený na kostky)

1 hrnek vařené cizrny

1 malou najemno nakrájenou cuketu

1/2 hrnku dýňových semínek 

5 lžic drceného lněného semínka

3 lžíce nahrubo nakrájené čerstvé bazalky

1/2 lžičky soli

1/2 lžičky pepře

1/2 lžičky čerstvého tymiánu

2 lžíce oleje

Quinou propláchněte v jemném sítu vařící vodou (stejně jako u jahel se tak zbavíte případné hořkosti) a spolu s batátem a dvěma hrnky vody ji vařte do změknutí - trvá to asi 20 minut.

Do velké mísy dejte scezenou quinou, batáty a všechny ostatní suroviny a pomocí vidličky dobře promíchejte. Při míchání vidličkou rozmačkejte batáty a cizrnu. Výsledná směs by neměla být příliš jemná, spíš by měla obsahovat jednotlivé kousky surovin.

Rozehřejte troubu na 180 stupňů. Ze směsi vytvarujte jednotlivé burgery - lépe se mi manipulovalo s vyššími - dělala jsem vysoké asi 2 cm. Každý burger opečte nejdříve na pánvi - stačí 3 minuty z každé strany. Poté je přendejte na plech vyložený papírem na pečení a pečte 15 minut v troubě.

Servírujte s pečivem a čerstvou zeleninou dle vaší chuti.

Vichyssoise (čti višisoas) je lahodná studená krémová polévka, která se připravuje z pórku, brambor a smetany. Ač je název polévky francouzský o původu polévky se spekuluje. Wikipedie uvádí jako autora polévky francouzského šéfkuchaře Luise Diat, který tuto zařadil v roce 1917 do menu v newyorském hotelu Ritz-Carlton. Inspirací mu byla pórková polévka, kterou vařila jeho maminka a babička, do které si spolu s bratrem přidávali studené mléko, aby jim rychleji zchladla. Polévku pojmenoval Crème Vichyssoise Glacée, podle města Vichy, blízko kterého leží město Montmarault odkud tento šéfkuchař pocházel. Podle jiných zdrojů recept na polévku pochází a jmenuje právě podle vyhlášeného lázeňského města Vichy. 

Polévka je výborná, příprava jednoduchá, jen je dobré ji připravit předem, protože je třeba počítat s několika hodinami chladnutí, protože právě tento odpočinek "u ledu" polévce přináší nečekaný rozměr, kdy se všechny chutě propojí a rozleží do krémové symfonie jemných chutí. 

Na tuto polévku koluje mnoho receptů, kde se různí poměr pórku a brambor. Julia Child uvádí poměr 1:1. Anthony Bourdains naopak ve svém receptu využívá více pórku, našla jsem varianty s přidáním nejrůznějšího koření (majoránka, tymián, muškátový oříšek...). Mně však nejvíce chutná jen jednoduché dokořenění čtyřkombinací (sůl, pepř, muškátový ořech a pažitka). Ve svém receptu nahrazuji kuřecí vývar, vývarem zeleninovým. V receptu se používá z pórku pouze bílá část, z té zelené si můžete udělat třeba rychlý salát, nebo použít pro přípravu vývaru, či zapéci s brambory.

Na čtyři velké porce si připravte:

50 g másla

6 větších pórků (jen bílé části)

2 velké brambory

2 hrnky zeleninového vývaru 

2 hrnky smetany na šlehání

sůl a pepř

špetka muškátového oříšku

čerstvá pažitka

Nejdříve si připravíme zeleninu - pórek omyjeme a nakrájíme na nudličky, brambory oloupeme, nakrájíme na drobné kostičky. Ve velkém hrnci orestujeme pórek, dobře ho mícháme, aby se nepřipálil, trvá to asi pět minut, než lehce zvadne a zesklovatí. Přidáme brambory a restujeme ještě dvě minuty. Poté zalijeme vývarem a necháme cca 30 minut probublávat na mírném ohni.

 Polévku poté rozmixujeme na jemný krém, který podle chuti dosolíme, dopepříme čerstvě mletým pepřem a špetkou nastrouhaného muškátového oříšku. K polévce přidáme smetanu, znovu ji přivedeme k varu a na mírném ohni za občasného zamíchání ji ještě pět minut provaříme. Poté polévku necháme vychladit na pokojovou teplotu, rychle to jde pokud polévku přelijete do mísy, kterou posadíte do větší mísy s ledem. Nezapomeňte ji při chladnutí průběžně zamíchat. 

Vychladlou polévku překryjte potravinářkou folií a nechte vychladit v ledničce. Chutě se krásně rozleží a druhý den chutná úplně nejlépe! Na talíři polévku ozdobte nasekanou pažitkou.

 Studené polévky jsou skvělým osvěžením v parných letních dnech, vyzkoušejte také klasické gazpacho, nebo studenou okurkovou polévku s mátou.

V těhle horkách jsou jen dvě možnosti na zchlazení: studená sprcha a nebo zmrzlina. Šestou ledovou sprchu si už dneska dávat nebudu a tak raději volím zmrzlinu a to nějakou jednoduchou, aby se při její výrobě nezapotila. Tyhle nanuky jsou rychle hotové, jako bonus jsou bez mléka, lepku i bez cukru. Skvěle osvěží a navíc mi přijde vtipné, jak borůvky připomínají melounové pecky. 

Jediné, co potřebujete je:

Formičky na nanuky (nebo třeba nějaké vhodné plastové kelímky a dřevěné tyčky)

Tak už je to tady, stejně jako u rebarbory, tak i u jahod sezóna končí. A co s tou poslední miskou jahod? Jak si je užít? Jak to zařídit, aby tato derniéra jahod byla dostatečně důstojná? Smoothies a ranních kaší už bylo dost, mým favoritem pro tohle léto je kombinace jahod, šlehačky a halvy. Halva, někdy psáno chalva, viděla jsem už i halava, nebo halawi je tradiční sladká pochoutka, kterou naleznete od Balkánu po Indii. V Čechách narazíte zejména na tu z Turecka, Izraele nebo Bulharska. Halva může být buďto sezamová, nebo semolinová. Často je dochucena ořechy, sušeným ovocem, kakaem... Halvu nakoupíte v obchodech se zdravou výživou, v čajovnách, nebo v dobře zásobených supermarketech. 

Pro tento recept použijte klasickou sezamovou halvu. Já zvolila tu moji nejoblíběnější - vanilkovou.

Na jednu porci si připravte:

misku jahod - očištěných, nakrájených na kousky

3 lžíce čerstvě ušlehané šlehačky (nebo zakysané smetany, či jogurtu)

50 g halvy (cca půl tyčinky) - nadrcené na kousky

A pak už jen dle vaší libosti misku sestavte, mně nejvíc chutná si jednotlivé ingredience nemíchat a jen tak si kousky jahod máčet do šlehačky a pak do halvy.

Tak a teď už se zase můžu začít těšit na sezónu jahod!

Dneska poprvé po tak dlouhých suchých dnech konečně zapršelo a je trochu chladněji. Doufám, že ještě pár dní zaprší a lehce se oteplí, protože pak už konečně to přijde. Přijde co? No přece sezóna hub, budou bedly s kmínem na másle, pečení masáci, lišky na smetaně, budu nadávat u nekonečného smažení mini houbových řízečků, udělam houbovou paštiku, dám houby prostě do všeho. Ale protože ještě ta pravá houbová sezóna ještě nezačala, udělala jsem skvělý bezlepkový koláč. Je kombinací klasického základu z raw dortů (podobný recept naleznete třeba zde) a skvělého krémového mascarpone s tvarohem. Na koláč jsem použila klasickou formu - 28 cm v průměru, koláč byl tedy poměrně nízký. Pokud chcete vyšší, použijte menší formu.

Jediná malá nevýhoda tohoto koláče je ta, že musíte začít den předem - namočením mandlí.

Na koláč si připravte:

200g mandlí - den předem namočených

200g sušených meruněk - opraných 

250g (1 vanička) tvarohu

250g (1 balení) masccarpone

1 lžíce moučkového cukru - jste-li na sladké, oslaďte si klidně i více)

1 lžička kakaa - na posypání

Den předem namočené mandle slijte, smíchejte s opranými meruňkami a rozsekejte na jemno v kuchyňském robotu. Rozevírací formu na dort vyložte papírem na pečení a celé dno pokryjte mandlovo-meruňkovou směsí, pečlivě ji upěchujte.

Tvaroh smíchejte s mascarpone a doslaďte dle své chuti. Krém naneste na korpus a dejte vychladit do lednice, před podáváním popraště malou vrstvou kakaa, nebo poklaďte ovocem dle své chuti a sezóny.

Jaký je váš oblíbený nepečený letní koláč?

Červnová výzva odvážných pekařů byla od Shelley z blogu C Mom Cook na téma skořicové rolky. Skořicové rolky (neboli skořicoví šneci) jsou rolky z kynutého těsta naplněné cukrem se skořicí. I u nás patří ke standardním nabídkám v pekařstvích, v některých pro ně používají výraz švýcarky. Nejsem si jista, kde se toto pojmenování vzalo, vždycky jsem měla za to, že je to spíš pečivo typicky švédské. Dokonce ve Švédsku slaví 4. října národní den Kanebullar (švédsky skořicový šnek). A protože není říjen a protože mám asi milion třešní rozhodla jsem se upéci tyto šneky v letní variantě - a to s třešněmi. A když už s třešněmi, tak rovnou i s bílou čokoládou.

Reccept na těsto jsem převzala kompletně z výzvy a musím říci, že mi moc chutná.

Na šest opravdu velkých šneků, nebo dvanáct menších šneků si připravte:

na těsto (recept dle mistra pekaře - Peter Reinhart):

90g cukru

lžičku soli

80g másla

1 vejce

lžička nastrouhané citronové kůry

450g hladké mouky

půlku droždí

270ml vlažného mléka

na náplň:

miska třešní - vypeckujeme a nakrájíme na kousky

150g bílé čokolády- nalámané na kousky

2 lžíce hnědého cukru

na polevu:

2 lžíce citronové šťávy

3 lžíce moučkového cukru

V misce smícháme droždí, vlažného mléko a lžíci cukru, tento kvásek necháme vzejít na teplém místě - v tomhle počasí asi kdekoliv - kromě ledničky:o). Ve velké míse smícháme sůl, citronovou kůru, mouku a zbytek cukru. K sypké směsi přidáme vejce a kvásek. Dobře prohněteme a to buď ručně - to je moje varianta, nebo pomocí kuchyňského robotu. Trvá to asi 10 minut, mělo by nám vzniknout nelepivé, sametové těsto, které pomažeme olejem. Dělám to tak, že do mísy naliji lžíci rostliného oleje a připravenou kouli těsta v něm vyválím. Přikryjeme utěrkou a necháme asi 2 hodiny v teple nakynout. Těsto asi dvojnásobně zvětší svůj objem. Mezitím si vypeckujeme třesně. Skvěle to jde třeba kovovou zdobičkou na krém. Čokoládu si nalámeme na menší kousky. 

Vykynuté těsto rozválíme na tloušťku cca 1,5 cm, těsto vytvořilo  obdélník cca 30 x 40 cm, který poklademe třešněmi, bílou čokoládou a zlehka pocukrujeme. Pevně těsto zavineme a nařežeme na jednotlivé šneky, které vyskládáme do připraveného pekáčku cca 1 cm od sebe. Necháme je ještě asi hodinu a půl nakynout - svůj objem by měly rolky zdvojnásobit. Pečeme v předehřáté troubě na 180 stupňů asi 30 - 40 minut.

Po vyndání necháme asi 10 minut zchladnout. 

Na polevu si smícháme 2 lžíce citronové šťávy a 3 lžíce moučkového cukru. Poku je poleva příliš řídká přidáme ještě lžíci cukru. Polevou rolky ozdobíme.

Pokud nechcete takové halabala rolky jako jsem měla já, více je utáhněte při rolování těsta, a do pekáčku je naskládejte více na těsno. Nebo je můžete taktéž zkusit po jedné upéci třeba ve formě na muffiny.

Recept na panisse jsem objevila v provensálské kuchařce (již jsem o ní psala zde, koupíte ji třeba zde) a musela jsem ho vyzkoušet už jen pro to, že ze prvé miluji cizrnu, za druhé recept je jednoduchý a za třetí je bez lepku. V kuchařce o něm píšou, že je to přesně to, čemu se říká jídlo chudých. Za mně říkám, že já bych klidně provensálská chudá byla:o).

Musím říci, že první vaření panisse dopadlo katastrofálně, namísto chlebíčku kaše, která neztuhla ani po opětovném zahuštění, vaření, míchání a chladnutí. Prošla jsem tedy všechny různé zdroje, abych našla nějaký blbuvzdorný recept - a povedlo se. Jinak panisse určitě vyzkoušejte - je skvělej! Na jeho výrobu jsem použila klasickou formu na biskupský chlebíček, ale můžete použít i malý pekáček s vyšším okrajem, nebo třeba menší zapékací misku.

Na klasickou formu na biskupský chlebíček (porce pro cca 6 lidí) budete potřebovat:

1 l vody

2 lžíce olivového oleje

1 lžíce soli

290 g cizrnové mouky

máslo na vymazání formy

libovolný rostlinný olej na smažení

Vodu smícháme v hrnci s olejem a solí. Na mírném zahřejeme a v momentě, kdy je voda horká (ne však vroucí) vsypeme cizrnovou mouku a metličkou šleháme, dokud nám nevznikne hladká kaše, kterou přivedeme k varu. V tomto momentě vyměníme metličku za vařečku a ještě deset minut nepřetržitě mícháme, od hrnce neodcházíme, kaše by se připálila - výměna rukou, či míchacích osob  povolena:o). Hotovou kaši vlijeme do máslem vymazané formy a necháme úplně vychladnout. Poté krájíme na tenké asi centimetrové plátky a smažíme dozlatova. Je třeba použít větší množství dobře rozpáleného oleje, první jsem zkusila udělat na nepřilnavé pánvi na lžíci oleje a nebylo to ono. Plátky panisse by se měly spíš fritovat jako hranolky. Hned po vyndání z oleje je důkladně osušte kuchyňskými utěrkami a posolte a popepřete. Můžete je posypat nastrouhaným sýrem.

Zkuste panisse jako přílohu třeba k salátu, polévce nebo ke grilované, či pečené zelenině.

Najděte si na co máte chuť... přehled všech receptů naleznete v seznamu receptů.
Tento blog můžete sledovat také přes facebook, google plus, na pinterestu nebo na instagramu.

Zeleninové polévky tvoří asi polovinu mého jídelníčku, prostě tak jak si někdo k jídlo namaže chleba s máslem, tak já si jdu uvařit polévku. Ovšem recept na tuhle polévku, daleko předčil všechny ostatní. Dokonce natolik, že u nás u jídla panovalo hrobové ticho ... a druhý den pípla sms: Nejlepší polévka, co jsem kdy jedl.

Inspirovala jsem se receptem od Yotama Ottolenghi. Tenhle pán to totiž se zeleninou náramně umí. Je pravda, že příprava není nejkratší, ale za tu polévku, to stojí. Ideálně, když využijete už rozpáleného grilu a zeleninu si ogrilujete a pak už jen z ní připravíte polévku. A pokud není žádné grilování v dohledu, tak si rozpalte troubu s grilem, nebo zeleninu opečte na grilovací pánvi.

Na velký hrnec polévky (4 velké porce):

3 lilky

2 papriky

3 rajčata

2 cibule

5 stroužků česneku - nahrubo nakrájených

olivový olej

1 litr zeleninového vývaru

menší svazek bazalky

4 hrnky vařených fazolí (druh si vyberte dle vaší chuti)

bílý jogurt

Lilky omyjeme a na několika místech propíchneme, to je důležité, protože jinak se mohou změnit v takovou malou časovanou bombu - a nikdo z nás nechce zbytečně utírat lilek ze stěn kuchyně, že? 

Rozpálíme gril (tedy grilovací pánev, gril v troubě či na zahradě) a lilky cca 20 minut opékáme, po dvaceti minutách k nim přidáme papriky - které nekrájíme, jen je omyjeme. Po dalších deseti minutách nakonec přidáme rajčata.

Lilky po takové intenzivní grilovací kúře změknou a celý jejich povrch zčerná, stejně tak zčernají papriky - ty z grilu přendáme rovnou do misky, kterou zakryjeme alobalem a necháme v ní papriky jednak zpotit a jednak vychladnout. 

Mezitím, co nám chladne zelenina, si v hrnci rozpálíme olej a na něm na mírném ohni orestujeme na kousky nakrájenou cibuli. Za průběžného míchání restujeme asi 15 minut - tedy dozlatova. 

Lilku podélně rozkrojíme a lžící vydlabeme dužinu, kterou pokrájíme na menší kousky. Dáme si pozor, abychom oddělili veškerou slupku. Papriky taktéž oloupeme a spolu s rajčaty nakrájíme na kousky. Veškerou zeleninu spolu s čenekem, polovinou bazalky, trochou soli a pepře a litrem zeleninového vývaru k orestované cibulce a zalijeme vývarem. Vaříme 15 minut a poté rozmixujeme ponorným mixérem. Ochutnáme a k polévce přidáme fazole a necháme prohřát.

Na talíři můžete ozdobit bílým jogurtem a zbytkem bazalky.

Všechny recepty na tomto blogu naleznete v sekci seznam receptů.

Tento blog můžete sledovat také přes facebook, google plus, na pinterestu nebo na instagramu. 

Recept na těsto je jednoduchý, připravovala jsem rovnou z dvojnásobné dávky.

1 balení tvarohu (kupte ten v alobalu, ne ten měkký vaničkový)

1 vejce

5 lžic najemno mletých mandlí

3 lžíce rýžové mouky

lžička najemno nasekané citronové kůry 

miska jahod

cukr dle chuti

smetana ke šlehání

Na těsto smícháme tvaroh, vejce, mandle, rýžovou mouku a citronovou kůru. Dobře promícháme, mělo by nám vzniknout vláčné těsto, které přeci jenom ještě trochu lepí. Z těsta udělejte drobné nočky, které vařte ve osolené vroucí vodě asi 2-3 minuty (resp. dokud nevyplavou na hladinu). Zkušebně noček ochutnejte a upravte dobu vaření - různí se podle vámi zvolené velikosti noků.

Podáváme s oslazenými rozmačkanými jahodami a se smetanou.

Minulý rok jsem si užívala kombinaci jahod a máty, tento rok je mým favoritem kombinace jahod a bazalky. Vzhledem k letošnímu obzvláště letnímu počasí, jsem se rozhodla rozšířit moji kuchyňskou sbírku nezbytných maličkostí o formičky na nanuky. Měla jsem to udělat již dříve. Cena se pohybuje okolo stovky a ta radost z domácích nanuků je k nezaplacení, zvlášť, když moje drahá polovina úplně vysadila cukr, lepek a mnohé další, takže jinou než domácí zmrzlinu si nikde asi nedá. Musím říci, že i já jsem byla pozitivně překvapena jednak jednoduchostí a rychlostí přípravy, ale i výsledkem.

Na šest nanuků (formičky mám od Tescomy) budete potřebovat:

1 balení měkkého tvarohu

2 lžíce jogurtu

misku jahod

hrst čerstvé bazalky
lžíce citronové šťávy

(plus trocha cukru dle vaší chuti)

Tvaroh promícháme s jogurtem a rozdělíme do dvou misek - čtvrtinu rozmixujeme s bazalkou a citronovou šťávou, zbytek smícháme s rozmačkanými jahodami a cukrem dle chuti.

Směs vložíme do formiček a necháme ztuhnout. Metodou pokus omyl jsem zjistila, že je o kousek lepší sestavit nanuk jahodová - bazalková - jahodová než jen jahodová a bazalkovou potom nechat naposledy.

  Nanuky necháme zmrazit asi šest hodin, poté jen pod horkou vodou nahřejeme formičku pod teplou vodou (cca 5 s), díky čemuž nanuk jednoduše z formy vytáhneme.

Znáte tapioku? Možná spíše znáte bubble tea? Takový ten čaj s kuličkama? Právě kuličky v čaji jsou z tapioky. Tapioka je v podstatě škrob získaný z kořene rostliny maniok, který se pěstuje v jak tčeba Jižní Americe, tak i v Asii. Tapioka se prodává ve formě mouky, nebo perel o různé velikosti. Její velkou výhodou je, že je přirozeně bezlepková. Mimo to v tapioce najdete i některé minerální látky (vápník, hořčík, draslík, železo, omega-3 a 6 matné kyseliny), nicméně pořád je to škrob a tak pozor na tapioku, zejména pokud se snažíte zhubnout, protože je to poměrně kalorická záležitost.

Z tapiokových perel můžete vytvořit slaké i slané kaše, tapiokový pudink, nebo domácí bubble tea. Mouku pak můžete upotřebit v bezpekovém pečení, všude tam, kde byste použili kukuřičný škrob. 

Recept na tradiční tapioca pudink obsahuje mléko, smetanu a vejce, a proto jsem zkusila udělat jeho odlehčenou variantu.

A teď už recept:

1 hrnek tapiokových perel

2 hrnky mléka ( klidně použijte rýžové, kokosové nebo mandlové)

půl hrnku nahrubo nadrcených mandlí

2 lžíce strouhaného kokosu

3 lžíce hnědého cukru (méně nebo více dle vaší chuti, nebojte se použít i jiný typ sladidla, stévii, agáve)

ovoce na ozdobu

Tapiokové perly namočíme den předem do mléka. Násleující den přivedeme mléko s perlami k varu, a za stálého míchání vaříme cca 5 minut. Poté do směsi vmícháme, drcené mandle, kokos a cukr. Směs by měla svou konzistencí připomínat pudink. Pokud by směs nebyla dostatečně hustá, přidejte ještě trochu kokosu, nebo madlí. Směs ochutnáme a můžeme ještě dále dosladit, či dochutit - už se těším, až vyzkouším na podzim kombinaci skořice a jablek:o).

Pudink rozdělíme do několika misek a necháme vychladit, podáváme s ovocem dle chuti. 

Červen je kouzelný měsíc, kdy se potkají dvě skvělé suroviny. Tou první je rebarbora, která už má to nejlepší za sebou a jahody, které zrovna v červnu začínají plodit jako o závod. Spolu tvoří ale dokonalou dvojku. Zkuste kdekoliv, kde se používá v receptu rebarbora, ji nahradit z půlky jahodami, určitě nebudete litovat. V dnešních parných dnech nemyslím na nic jiného než na zmrzlinu. Pokud to máte také tak - doporučuji knihu od Davida Lebovitze The perfect scoop, která je plná receptů na zmrzliny - ať už klasické smetanové zmrzliny, nebo ovocné sorbety, či lahodné granity. 

Sklidila jsem poslední rebarboru a pár jahod jsem také na zahradě našla, tak jsem udělala podle této knihy skvělou rebarboro - jahodovou granitu. Zároveň musím konstatovat, že granitu je lehké vyrobit, ale ne vyfotit. Focení marmelád, granit a jiných polotekutých směsí je pro mne nejtěžší.

Na čtyři velké porce potřebujete:

325 g rebarbory (očištěné a pokrájené na dvoucentimetrové kousky)

150 g cukru

160 ml vody

lžíce citronové šťávy

260 g jahod

Rebarboru svaříme s vodou a cukrem. Směs necháme vychladnout. Poté tyčovým mixérem rozmixujeme rebarboru spolu s jahodami a citronovou šťávou. Směs vložíme do mrazáku a každých cca 30 minut znova rozmixujeme tyčovým mixérem, čímž dosáhneme krásné krystalové struktury. V mém případě stačilo granitu promíchat takto třikrát než byla hotova, ale doba bude individuální. Ti z Vás, co mají zmrzlinovač mají výrobu o dost snažší.

Pokud byste měli více rebarbory - doporučuji ji zpracovat, co nejdříve. Recepty, jak na to, naleznete zde.