Kuchařek mám doma asi milion. V létě nejčastěji sahám po těch středomořských, taky kdy jindy v Čechách je dostatek sladkých a na sluníčku uzrálých rajčat, lilků a spol. V kuchařce Alla Fratelli: how to eat Italian, jsem našla tento recept na polévku z pečené zeleniny. A protože není většího milovníka fenyklu, než jsem já, nemohla jsem polévku nevyzkoušet. Krátkou recenzi knížky naleznete tady.Podobný recept už jsem zkoušela dle Yotama Ottoleghi (recept na polévku z grilované zeleniny, aneb nejlepší polévka, co jsem kdy jedl) a musím říci, že předpečení / grilování zeleniny posune obyčejnou polévku na božskou manu.

2 bulvové fenykly

100 ml olivového oleje

8 středních rajčat

1 chilli paprička

1 cibule

3 stroužky česneku

1 svazek bazalky

1,5 litru zeleninového vývaru

200g vařené cizrny

sůl a čerstvě mletý pepř

Troubu rozpálíme na 220 stupňů. Fenykly rozkrájíme na polovinu a ty poté na třetiny. Fenyklové lístky(? nebo jak se té nati říká) si nechám stranou na dozdobení. Rajčata rozpůlíme. Plech vyložíme pečícím papírem. Rajčata naskládáme řeznou stranou nahoru, fenykl rozložíme a přidáme i chilli. Zakápneme olivovým olejem a lehce osolíme. Pečeme v troubě cca 15 minut nebo i déle, fenykl i rajčata by měli zezlátnout a změknout. Jeden kousek fenyklu a pár rajčat si dejte stranou, zbytek použijte na krém.

Ve větším hrnci rozpálíme dvě lžíce olivového oleje a na něm orestujeme nadrobno nasekanou cibuli a česnek. Přidáme pečenou zeleninu a zalijeme vývarem. Osolíme. Přivedeme k varu a rozmixujeme s bazalkou a velkou lžící cizrny na jemný krém. Zbytek cizrny necháme v polévce prohřát. Podle chuti ještě osolíme a lehce opepříme čerstvě mletým pepřem.
Polévku zdobím kouskem pečeného fenyklu, pečeným rajčetem, olivovým olejem, bazalkou a trochou čerstvé fenyklové nati.

Socca je tradiční cizrnová placka pocházející z jihu Francie. Teplou a křupavou soccu si můžete koupit téměř na každém rohu. Pěkně vám ji ještě horkou posypou hrubou solí a popepří. Cizrnová mouka je přirozeně bezlepková, tak je tato placka vhodnou přílohou pro všechny, co se lepku vyhýbají.

Na porci pro 2 - 4 osoby budete potřebovat:

125g cizrnové mouky

½ lžičky mletého římského kmínu

½ lžičky mletého koriandru

½ lžičky sušeného tymiánu

Smícháme cizrnovou mouku s trochou soli, pepře, římským kmínem, koriandrem a tymiánem. V míse prošleháme 250 ml vody s třemi lžícemi olivového oleje. Do vody zašleháme po částech ochucenou cizrnovou mouku. Necháme při pokojové teplotě alespoň hodinu odpočinout. Troubu předehřejeme na 230 stupňů. Velký plech s nepřilnavým povrchem vytřeme olejem a na něj rozetřeme těsto - vrstva by neměla být silnější než půl centimetru. Pečeme ve vyhřáté troubě asi 20 - 30minut - dokud nám placka nezezlátne. Ještě horkou pokapeme olivovým olejem, lehce osolíme a opepříme. Jíme teplé třeba s nějakým skvělým salátem.

Tenhle recept je naprosto dokonalý! Večer šoupnete cizrnu do trouby a ráno vytáhnete do měkka uvařenou voňavou cizrnu. Další ze série řeckých receptů - Revithia sto fourno. Pomalu vařená cizrna je jedním z jídel vařených v období půstu, kdy večer všechny ženy z vesnice donesly hrnce plné cizrny do pekařství, kde je vložily do vyhřáté pece. Ráno po bohoslužbě si je zase vyzvedly a oběd měly hotový! Cizrna se tradičně pekla v keramických hrncích. Ale jídlo připravíte i v klasickém hrnci s poklicí (zkontrolujte si, zda je hrnec a poklice žáruvzdorná). Jedli jsme cizrnu pak jen tak spolu s vývarem, trochou olivového oleje a kouskem chleba. Ale klidně ji uvařte více a část i rozmixujte na hummus, nebo použijte do jiného jídla.

2,5 hrnku sušené cizrny

2/3 hrnku olivového oleje

2 velké cibule

lžička sušené dobromysli

2 bobkové listy

1,5 hrnku zeleninového vývaru

lžička soli

Cizrnu si ráno namočíme a večer ji slijeme a propláchneme. Troubu předehřejeme na 120 stupňů. V hrnci nejdříve jen na sporáku rozehřejeme olej a orestujeme na něm nahrubo nasekanou cibuli, po několika minutách přidáme bobkové listy, cizrnu, oregano a vývar. Přivedeme k varu, sundáme z plotny. Na hrnec uděláme víko z dvou vrstev alobalu a na něj posadíme pokličku. Díky této úpravě by neměla unikat z hrnce žádná pára. Vložíme do trouby a pečeme na 120 stupňů až do rána (cca 6-8 hodin). Ráno cizrnu už jen lehce dosolíme.

Po famózní letní polévce z grilované zeleniny jsem se rozhodla aplikovat stejný postup i na polévku typicky podzimní.  Krém z pečené červené řepy je lehce nasládlý a po řepě krásně zemitý a ta jeho barva, odežene každý podzimní splín. Jeho chuť skvěle doplňují křupavé cizrnové vafle s římským kmínem. Nebojte se krém doplnit třeba lžící zakysané smetany, nebo kokosové šlehačky, krásně zjemní chuť pečené řepy.

Na polévku pro 4 osoby si připravte:

5-6 kousků středně velkých červených řep

2 cibule

5 stroužků česneku

rostlinný olej

tymián - několik snítek

pomeranč

hrst kešu

750ml zeleninového vývaru

umeocet - podle chuti, nebo jablečný ocet

pepř a sůl

na cizrnové vafle:

hrnek a půl cizrnové mouky

hrnek vody

dvě lžíce rostlinného oleje

lžíci římského kmínu

NTroubu předehřejeme na 200 stupňů. Nejprve si oloupeme červenou řepu a nakrájíme ji asi na dvoucentimetrové kostky, cibuli nakrájíme na osminky. Na plechu smícháme červenou řepu, cibuli, neoloupané stroužky česneku a větší část tymiánu s troškou oleje. Lehce osolíme. Pečeme asi 40 minut až hodinu, dokud zelenina není dobře opečená. Občas zamícháme. Česnek po třiceti minutách vylovíme, aby se nám nespálil. 

Mezitím si v misce smícháme všechny suroviny na vafle a necháme odležet. 

Pečenou zeleninu přendáme do hrnce, přidáme vyloupaný česnek, šťávu z pomeranče a kešu  a zalijeme zeleninovým vývarem. Přivedeme k varu a rozmixujeme na hladký krém, který dosolíme a dopepříme. Pokud se nám zdá polévka málo kyselá přidáme lžíci, či dvě umeocta. 

Zapneme vaflovač a z těsta uděláme cca 5 vaflí. 

Polévku na talíři ozdobíme snítkou tymiánu.

Mému synovi polévka moc chutnala. Prozíravě jsem ho před obědem zbavila svrchního oblečení, protože řepa dost barví. Při prvním ochutnání polévky odhodil lžíci a jedl rukama a říkal "mam mňam". To je jedna z největších pochval. Myslím, že za tuhle polévku vás doma také pochválí.

Falafel je jedním z tradičních jídel typických pro blízkovýchodní region. Mimo ten se ale rychle rozšířil a tak patří už ke stálicím rychlých občerstvení po celém světě. Servíruje se obvykle s jogurtovým dresingem a zeleninou v pita chlebu. Někdy jen s tahini omáčkou a zeleninovým salátem. Receptů na falafel najdete mraky. Už jen základní surovina se mění, někdo používá cizrnu, jiný bob nebo jejich směs. Někdo přidává tahini, petrželku, zázvor, skořici či zelené chilli papričky. V mnohých receptech se textura vylepšuje půl lžičkou kypřícího prášku. Proto neváhejte experimentovat!

Moje první pokusy udělat falafel dopadly dost tristně. Jednou směs nedržela pohromadě, pak zase nic moc koření. Po každém neúspěchu jsem se nachvíli odmlčela a používala instantní směs na falafel. Než jsem našla úplně neprůstřelný recept! Klíčem k úspěchu je cizrna - vždy používám cizrnu sušenou, na konzervovanou, vařenou či jinou zapomeňte. 

Na plech plný falafelů (16 kousků) si připravte:

1 šálek sušené cizrny

1 větší cibule (můžete také použít jarní cibulku i s natí)

4 stroužky česneku

1 polévková lžíce římského kmínu

1/2 lžičky mletého koriandru

2 lžičky soli

trocha pepře

Cizrnu den předem namočíme. Druhý den už jen v kuchyňském robotu nasekáme všechny ingredience. Směs dáme odležet na půl hodiny do ledničky, aby nám poté dobře držela. Ze směsi tvarujeme kuličky, které nejprve hodně umačkáme a pak lehce zploštíme. Falafely je třeba hodně zmáčknout, aby dobře držely při sobě, tak si pomáhám tvořítkem na cukroví, do kterého směs vždy pořádně nacpu. Díky tomu mám jeden jako druhý a stejnoměrně se mi propečou.

Můžeme je poté buď fritovat ve vyšší vrstvě oleje, nebo upéci v troubě. Smažit falafel mne nebaví a tak ho vždy peču na lehce naolejovaném plechu. Peču na plný výkon trouby, dle jejich velikosti asi patnáct minut, poté otočím a peču dalších deset minut. 

Už jsem vyzkoušela burgery z červené řepy (recept zde), burgery z tempehu (recept zde), ale na tenhle burger jen tak něco nemá. Je naprosto perfektní! Příprava je trochu náročnější, ale stojí to za to. Je bezlepkový, a díky směsi quinoy, cizrny je plný proteinů a ta jeho chuť! 

Červená quinoa mu dodá skvělou barvu - seženete ji běžně v obchodem se zdravou výživou nebo třeba v DM.  Je výborná i jen tak uvařená jako příloha. O něco horší je to s cenou quinoy - před pár lety stávala minimálně polovinu, ne-li méně, co teď. To je díky zvyšující se oblibě této bezlepkové obiloviny, kdy její pěstitelé nestíhají pokrýt poptávku.

Receptem jsem se inspirovala ve Vegetarian Times.  Z následujícího receptu jsem jich udělala cca 12 kousků. Byl moc dobrý i studený.

Na 12 kousků si připravte:

250g červené quinoy 

1 střední batát (oloupaný a nakrájený na kostky)

1 hrnek vařené cizrny

1 malou najemno nakrájenou cuketu

1/2 hrnku dýňových semínek 

5 lžic drceného lněného semínka

3 lžíce nahrubo nakrájené čerstvé bazalky

1/2 lžičky soli

1/2 lžičky pepře

1/2 lžičky čerstvého tymiánu

2 lžíce oleje

Quinou propláchněte v jemném sítu vařící vodou (stejně jako u jahel se tak zbavíte případné hořkosti) a spolu s batátem a dvěma hrnky vody ji vařte do změknutí - trvá to asi 20 minut.

Do velké mísy dejte scezenou quinou, batáty a všechny ostatní suroviny a pomocí vidličky dobře promíchejte. Při míchání vidličkou rozmačkejte batáty a cizrnu. Výsledná směs by neměla být příliš jemná, spíš by měla obsahovat jednotlivé kousky surovin.

Rozehřejte troubu na 180 stupňů. Ze směsi vytvarujte jednotlivé burgery - lépe se mi manipulovalo s vyššími - dělala jsem vysoké asi 2 cm. Každý burger opečte nejdříve na pánvi - stačí 3 minuty z každé strany. Poté je přendejte na plech vyložený papírem na pečení a pečte 15 minut v troubě.

Servírujte s pečivem a čerstvou zeleninou dle vaší chuti.

Recept na panisse jsem objevila v provensálské kuchařce (již jsem o ní psala zde, koupíte ji třeba zde) a musela jsem ho vyzkoušet už jen pro to, že ze prvé miluji cizrnu, za druhé recept je jednoduchý a za třetí je bez lepku. V kuchařce o něm píšou, že je to přesně to, čemu se říká jídlo chudých. Za mně říkám, že já bych klidně provensálská chudá byla:o).

Musím říci, že první vaření panisse dopadlo katastrofálně, namísto chlebíčku kaše, která neztuhla ani po opětovném zahuštění, vaření, míchání a chladnutí. Prošla jsem tedy všechny různé zdroje, abych našla nějaký blbuvzdorný recept - a povedlo se. Jinak panisse určitě vyzkoušejte - je skvělej! Na jeho výrobu jsem použila klasickou formu na biskupský chlebíček, ale můžete použít i malý pekáček s vyšším okrajem, nebo třeba menší zapékací misku.

Na klasickou formu na biskupský chlebíček (porce pro cca 6 lidí) budete potřebovat:

1 l vody

2 lžíce olivového oleje

1 lžíce soli

290 g cizrnové mouky

máslo na vymazání formy

libovolný rostlinný olej na smažení

Vodu smícháme v hrnci s olejem a solí. Na mírném zahřejeme a v momentě, kdy je voda horká (ne však vroucí) vsypeme cizrnovou mouku a metličkou šleháme, dokud nám nevznikne hladká kaše, kterou přivedeme k varu. V tomto momentě vyměníme metličku za vařečku a ještě deset minut nepřetržitě mícháme, od hrnce neodcházíme, kaše by se připálila - výměna rukou, či míchacích osob  povolena:o). Hotovou kaši vlijeme do máslem vymazané formy a necháme úplně vychladnout. Poté krájíme na tenké asi centimetrové plátky a smažíme dozlatova. Je třeba použít větší množství dobře rozpáleného oleje, první jsem zkusila udělat na nepřilnavé pánvi na lžíci oleje a nebylo to ono. Plátky panisse by se měly spíš fritovat jako hranolky. Hned po vyndání z oleje je důkladně osušte kuchyňskými utěrkami a posolte a popepřete. Můžete je posypat nastrouhaným sýrem.

Zkuste panisse jako přílohu třeba k salátu, polévce nebo ke grilované, či pečené zelenině.

Najděte si na co máte chuť... přehled všech receptů naleznete v seznamu receptů.
Tento blog můžete sledovat také přes facebook, google plus, na pinterestu nebo na instagramu.

Tahle večeře v sobě spojuje několik mých nejoblíbenějších chutí. První je cizrna, druhou jsou sušená rajčata, třetí kalamata olivy a čtvrtou česnek. Uznávám, že je jednodušší na chleba namazat máslo a položit sýr, ale tahle kombinace za tu trochu námahy stojí. Pokud máte výkonný tyčák, budete mít hotovo raz dva.Doporučuji si rovnou připravit větší dávku jak hummusu, tak tapenády a uschovat v ledničce na další den. 

Na tapenádu potřebujete:

hrnek kalamata oliv (kalamata se jmenují podle řeckého města, v jehož okolí se pěstují, označují se jako černé olivy, ale barvu bych asi nejvíce přirovnala k růžovo-hnědo-fialové (?)

česnek

olivový olej

citronovou šťávu

čerstvě mletý pepř

(můžete přidat ještě kapary, ančovičky či třeba petržel, nebo jiné zelené bylinky)

Záměrně neudávám přesný poměr jednotlivých surovin, mám vyzkoušeno, že je každou tapenádu je třeba vyladit dle vlastní chuti. Olivy vypeckujeme a rozsekáme nahrubo, do směsi zamícháme utřený česnek, olivový olej, citronovou šťávu a čerstvě mletý pepř. Solit většinou není třeba.

Na hummus se sušenými rajčaty potřebujete:

2 hrnky uvařené cizrny (nebo plechovku cizrny)

olivový olej

sušená rajčata naložená v oleji (pokud máme jen sušené rajčata necháme na chvíli v horké vodě)

česnek

citronová šťáva

tahini

sůl a pepř

Cizrnu je třeba před vařením den předem namočit, poté vodu slít a uvařit s trochou jedlé sody, či řasou kombu. Nejrychlejší je vařit cizrnu v tlakovém hrnci. Nebo můžete použít konzervovanou cizrnu, která nám ušetří čas, ale chuťově je pro mne o stupínek níže, než čerstvě uvařená. Cizrnu, sušená rajčata a stroužek česneku rozmixujeme tyčovám mixérem s několika lžícemi studené vody, velkou lžící tahini a trochou olivového oleje. Dochutíme solí, eventuálně přidáme další česnek, ale s tím opatrně, abychom zbytečně nepřebili chuť sušených rajčat. Další variace na hummus naleznete zde.

V momentě, kdy máme hotové tapenádu i hummus, už jen spojíme všechny suroviny v dokonalý "středomořsko-blízkovýchodní chlebíček". Krajíc celozrnného chleba potřeme hummusem, přidáme vařené vejce, tapenádu a pokud máme, tak i čerstvý tymián. 

Dobrou chuť!

Co máte na chlebu nejraději vy?

Jednoduché a rychlé jídlo. Vhodné pro toto jídlo jsou ty cukety, na které jste zapomněli a trochu vám přerostly. Omáčka je díky cuketě krásně krémová a hustá, bez toho aby jste ji zahušťovali jíškou nebo zjemňovali smetanou. Cizrnu můžete koupit buď konzervovanou - to zrychlí celou přípravu, nebo si ji namočte den předem a uvařte si ji (tip: vaření se urychlí, pokud k cizrně přidáte trochu jedlé sody, doba vaření záleží i na druhu cizrny, většinou je cizrna měkká do hodiny).

Na 4 porce si připravte:

500 g vařené cizrny

velká až obří cuketa

1 cibule - nakrájená nadrobno

4 stroužky česneku - nadrobno posekaný

1 polévková lžíce kari koření dle chuti - používám madras kari 

1/2 lžičky sušeného zázvoru

2 lžíce olivového oleje

pepř a sůl

vařená basmati rýže

Na oleji osmahneme cibulku, z cukety vydlabeme houbovitou středovou část i se semeny a zbytek i se slupkou nakrájíme na kostky. K cibulce pčidáme, česnek a koření a restujeme asi 2O sekund, dokud se nerozvoní. Přidáme cuketu, podlijeme deci vody, přiklopíme hrnec pokličkou a dusíme asi 10 minut. Poté ponorným mixérem rozmixujeme. Ochutnáme a dosolíme a dopepříme.  Do horké omáčky přimícháme cizrnu a necháme prohřát.

Podáváme s rýží, či chlebem naan.

Lehká večeře - lilek, rajčata a mozarella spolus hummusem vytváří skvělou letní večeři. Recept na hummus naleznete zde. Lilek připravíte během chvíle.

Na dvě porce pro dva hladové potřebujete:

1 lilek

4 cherry rajčátka

velkou hrst čerstvého oregána

1 balení mozzarelly

olivový olej

pepř a sůl

Lilek omyjeme, nakrájíme na asi centimetrové plátky. Osolíme a necháme cca 20 minut vypotit, osušíme kuchyňskou utěrkou. Na pánvi lilky orestujeme. Troubu předehřejeme na 180 stupňů, lilky rozložíme na pečící papír, na ně naskládáme rajčata, která osolíme a opepříme. Na každé rajče přidáme několik listů oregána a kousek mozzarelly. Zakápneme olivovým olejem. Zapečeme v troubě dozlatova - trvá to cca 15 minut. 

U hummusu platí jedno zásadní pravidlo. Dokud ho neochutnáte, myslíte si, že o nic nepřicházíte. Název nic moc, barva a konzistence nijak neláká. A vysvětlení, že se jedná z velké části o cizrnu taky hummusu plusové body nepřidá. A to je škoda, protože se jedná o jídlo, které je zdravé a výborné. Nehledě na to, že z cizrny za pár peněz zvládnete nasytit celou armádu:o). V rámci mojí hummusové osvěty jsem zatím nenarazila na nikoho, koho bych po ochutnání neobrátila na víru. Hummus pochází z kuchyně středního a blízského východu. Suroviny na něj seženete dnes již bez problémů. Základem každého hummusu je cizrna. Doporučuji cizrnu nakupovat v arabských obchodech s halal potravinami, mají ji tady cenově srovnatelnou s ostatními obchody, ale chuťově mi přijde mnohem lepší. V nejhorším případě kupuji cizrnu v plechovce, přijde mi oproti sušené dost drahá. Často to dělám tak, že si uvařím více cizrny najednou a z části udělám hummus, část dám do chleba a zbytek třeba do polévky, nebo salátu.

Cizrna obsahuje velké množství železa, vápníku, hořčíku a manganu a je výborným zdrojem rostlinných bílkovin. Spolu s červenou čočkou patří mezi lehce stravitelné luštěniny a proto je vhodná i pro děti a těhotné ženy (informace čerpány z Bioabecedáře Hanky Zemanové).

Pro přípravu cizrny je nejlepší tlakový hrnec. Cizrnu přes noc namočíme do dvojnásobného množství vody. Vodu slejeme a poté ji uvaříme spolu s kouskem mořské řasy doměkka v tlakovém hrnci (cca 20 - 30 minut), doporučuje se k cizrně přidat jedlá soda, která urychluje změknutí cizrny. Přidávám ji pouze pokud cizrnu vařím normálně bez tlakového hrnce, protože to trvá cca 2 hodinu a někdy i o trochu déle. 

A teď už jednotlivé recepty:

Hummus tradičně (verze 1.0)

Potřebujeme:

400 g cizrna (cca 2 šálky)

3 velké lžíce tahini

šťáva z půlky citronu

1 lžička soli 

Uvařenou cizrnu rozmixujeme s trochou studené vody, kterou postupně přidáváme, dokud nám nevznikne hustá kaše. Přidáme tahini, šťávu z citronu a sůl a rozmixujeme.

Humus rozšřená (verze 1.1)

K tradiční verzi přidáme ještě 2 - 3 stroužky česneku, trochu chilli. Servírujeme zakápnuté olivovým olejem a posypané čerstvou petrželkou.

Hummus z pečených paprik (verze 2.0)

(inspirováno receptem Roasted red pepper hummus z webu BBC food)

Potřebujeme:

2 velké červené papriky

300 g cizrny

1 nadrobno nakrájenou cibuli

1 lžičku římského kmínu

1 lžičku koriandu

sůl a pepř

2 stroužky česneku

šťávu a nastrouhanou kůru z půlky citronu

olivový olej

Papriky omyjeme, přepůlíme a vyndáme z nich semeník. Dáme ji na plech a pod rozpálený gril (v troubě, venku nad uhlíky, nebo na grilovací pánev). Necháme zčernat. Papriky přesuneme do misky, kterou hned překryjeme potravinovou folií a necháme zapařit (cca 10 - 15 minut). Mezitím si na 2 lžíci olivového oleje necháme zesklovatět cibuli spolu s koriandrem a římským kmínem. Papriky oloupeme a  dužinu z nich nakrájíme na kousky. Do mísy dáme papriky, cizrnu, cibuli s kořením, česnek, sůl, citronovou šťávu a kůru a trochu pepře. Rozmixujeme a eventuálně můžeme ještě dopepřit nebo dosolit  dle chuti.

Hummus s konopným semínkem (verze 3.0)

(inspirováno receptem z Countrylife)

Potřebujeme:

200 g cizrny

100 g loupaného konopného semínka

lžíce římského kmínu

50 ml konopného oleje

česnek

šťáva z půlky citronu

sůl a pepř
Rozmixujeme všechny uvedené suroviny a dochutíme solí a pepřem. Posypeme čerstvým koriandrem.

Konopný hummus

Uvedené recepty jsem vyzkoušela a mohu je všechny jen doporučit. Množství surovin u každého receptu jsem uvedla, tak jak mám vyzkoušeno a jak mi chutná. Doporučuji hummus při přípravě průběžně ochutnávat a ladit k vaší spokojenosti. 

V nejbližší době chci také vyzkoušet hummus z červené řepy. Už jste ho ochutnali? Máte na něj nějaký dobrý recept?