-->

Theme Layout

Boxed or Wide or Framed

Theme Translation

Display Featured Slider

Featured Slider Styles

Display Grid Slider

Grid Slider Styles

Display Trending Posts

Display Author Bio

Display Instagram Footer

Dark or Light Style

Používá technologii služby Blogger.

Počet zobrazení stránky

Prohledat tento blog

Facebook

úterý 27. května 2014

Kukuřično-bramborové tortilly (bez lepku)



Tortilly patří k základům mexické kuchyně, často se plní nejrůznějšími směsi zeleniny, salsy a sýru. Musím říct, že mne tortilly chutnají i jen tak pomazané máslem a lehce posolené jako příloha takřka k jakémukoliv jídlu. Pokud Vám nějaké zbydou – udělejte si z nich domácí nachos.
Nejdůležitějším a zcela zásadním krokem k úspěchu je použití, co nejjemnější kukuřičné mouky – ideálně typ označovaný ve španělštině jako Masa Harina. Dobrým poznávacím znamením jemnosti kukuřičné mouky je prý i sytost barvy, čím žlutější, tím hruběji namletá. Jemnou kukuřičnou mouku jsem si přivezla z Portugalska. V Čechách se zkuste podívat do mexických speciálek, nebo do obchodů se zdravou výživou.
Kamarádka mne inspirovala svými kukuřično-bramborovanými tortillami, které chutnají stejně jako bramborové tyčinky. Brambora dodá kukuřici vláčnost, díky kukuřici můžete tortillu vyválet opravdu dotenka. Tortilly můžete na sucho péci na rozpálené pánvi, na kamnech nebo na plechu v troubě. Po upečení je potřete máslem. Teplé byly úplně nejlepší!
Na cca 12 tortill potřebujete:
2 hrnky kukuřičné mouky
1 ¼ hrnku horké vody
½ lžičky soli
1 větší bramboru – uvařenou doměkka
Mouku smícháme se solí, nastrouhanou bramborou. Do této směsi pomalu za stálého míchání přilíváme horkou vodu. Těsto potřebuje důkladně propracovat, dokud nepřestane lepit, ale nesmí se drolit. Protože množství vody i mouky je orientační, přidejte vodu či mouku, podle potřeby. Těsto nechte pod utěrkou alespoň hodinu odpočinout.
Poté vyválejte z těsta kuličky o velikosti golfového míčku, který ještě lehce obalíte v kukuřičné mouce a poté ho rozválejte, na co nejtenčí placku. Dobře Vám to půjde mezi dvěma pečícími papíry. Nejvíce se mi osvědčilo vytvořit takový vlastní lis, kdy jsem vložila pomoučněnou kuličku těsta mezi dva pečící papíry a pak ji pomocí misky s plochým dnem slisovala na tenkou placku.

Tortillu poté upečte na rozpálené pánvi – na sucho, na kamnech, či v troubě na plechu.


Všechny bezlepkové recepty naleznete zde.

Můj blog můžete sledovat také přes facebook nebo na google plus.
QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

Lněné semínko



Lněné semínko je mi sympatické už jen proto, že je to taková česká „superpotravina“. V Čechách patří mezi tradiční potraviny. Lněné semínko obsahuje velké množství nenasycených mastných kyselin (omega3), obsahuje lignany, alfa linelonovou (omega 3) a linolovou kyselinu (omega 6), a je také skvělým zdrojem vlákniny.
 Dá se koupit ve zlaté nebo hnědé variantě. A jeho velkou výhodou je oproti jiným semínkům jeho cena, lněné semínko koupíte okolo 30 - 40 korun za půl kila.
Lněné semínko je nutné umět správně zpracovat. Protože pokud semínko nerozkoušete, či jinak nenarušíte jeho slupku, jsou v podstatě pro naše tělo nestravitelná.  Namleté semínko se ale rychle kazí, proto je třeba ho připravit vždy až těsně před konzumací, nebo z něj připravit tzv. sliz. Len totiž při kontaktu s vodou nabobtná a vytvoří sliz. Ten můžeme vytvořit buď formou nálevu (len pět minut povaříme a 15 minut necháme odstát), nebo lněné semínko zalejeme přes noc vodou (nebo třeba pomerančovým džusem, ráno rozmixujeme ponorným mixérem a vypijeme).
Lněným, semínkem můžete při pečení nahradit vejce a to tak, že 1 lžíci lněného semínka zalejeme 3 lžícemi horké vody, necháme nabobtnat a rozmixujeme ponorným mixérem.
Maximální doporučená dávka lněného semínka je cca 3 lžíce denně. Při konzumaci lněného semínka je třeba také dostatečně pít. Pokud s lněným semínkem začínáte, začněte od 1 lžičky denně.
Z lněného semínka se vyrábí lněný olej – lze ho zakoupit v prodejnách zdravé výživy, ale pozor- rychle ho spotřebujte a uchovávejte v lednici, protože rychle žlukne. Lžíci či dvě lněného oleje můžete přidat do ranní kaše, nebo do salátu.  Lněný olej nemusíte jen jíst, ale nebojte se s ním ještě po sprše – za mokra namazat. Doporučuji vyzkoušet zejména pro atopiky.
Jak lněné semínko, tak lněný olej se doporučuje konzumovat s potravinami bohatými na bílkoviny a síru (např: čerstvý sýr, tvaroh, jogurt, cibule, česnek a pažitka). Takže zkuste si udělat tvarohovou pomazánku s pomletým lněným semínkem, lněným olejem a jarní cibulkou.
Nikde jsem nenašla, v jakém zdravotním stavu, by nebyla konzumace lněného semínka nedoporučena. Naopak si myslím, že by ho měl do svého jídelníčku zařadit úplně každý. Zejména, pokud trpíte tzv. civilizačními chorobami.
Doporučuje se užívat, pokud trpíte:
·         zácpou, trávicími obtížemi
·         při vysokém tlaku
·         revmatismus
·         diabetus
·         vysoká psychická zátěž, únava
·         atopický ekzém, lupenka
·         při zánětlivých onemocněních
·         při nádorových onemocnění
·         v těhotenství,  při kojení (více zde).
Lněné semínko se také může přidávat domácím zvířatům – psům či koním. Tradičně se také dává krávám před telením.
Ve výjimečných případech se může spolu s užíváním lněného semínka vyskytnout nevolnost, zvracení či bolest břicha.
Informace čerpány z webu lneneseminko.cz, Bioabecedáře Hanky Zemanové a vlastních zkušeností.
Recepty s lněným semínkem naleznete zde.
QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

středa 14. května 2014

Rebarborové chutney




Květen a červen jsou pro mně jednoznačně měsíce rebarbory. Moc jsem si oblíbila kombinaci rebarbory a zázvoru, ať už ve formě marmelády nebo v koláči. Takže když jsem našla tenhle recept na rebarborové chutney na webu rhubarbfool.co.uk, bylo naprosto jasné, jak strávím večer. Původní recept je mírně upraven. 

Výsledkem je nasládlé lehce kořeněné chutney, které mohu doporučit k sýrům nebo třeba ke grilované zelenině. 


Připravte si: 
1 kg rebarbory
500 g červené cibule
500 g jablek
100g sušených meruněk
100 g datlí
1 lžíci vinného octa
510g hnědého cukru
2 lžičky soli
půl lžičky - chilli (milovníci pálivého přidají dle svého uvážení klidně více)
půl lžičky skořice
půl lžičky mletého hřebíčku
lžička sušeného zázvoru

Všechny suroviny omyjeme, nakrájíme a ve velkém hrnci přivedeme k varu. Necháme pomalu probublávat a vaříme na mírném ohni asi hodinu a půl. Celou dobu vaření hrnec kontrolujeme a nezapomeneme směs vždy promíchat. Ke konci vaření je směs už hodně hustá a tak raději od hrnce neodcházíme nikam daleko, aby se nám chutney nespálilo. Horké plníme do sklenic, které postavíme dnem nahoru a necháme vychladnout.

Přehled všech rebarborových receptů z mého blogu naleznete zde.

Můj blog můžete sledovat také přes facebook nebo na google plus.

QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

sobota 3. května 2014

Chřest s domácí majonézou



Chřest mám ráda, tedy pokud to není něco, co je mi servírované jako totálně rozblemcaná věc, která se rozpadá na taková zvláštní tvrdá vlákna. Často mám pocit, že si ze mne jednotlivé obchody dělají tak trochu legraci, když se mi snaží za padesát korun prodat pár stonků, které už jsou tak gumové, že bych na nich zvládla udělat uzel. Takže, když už se mi do ruky dostane nějaký lepší chřest, tak neváhám a kupuji, protože nikdy nevím, jestli se tato situace v tomto roce bude ještě opakovat. V minulém roce jsem zasadila chřest na zahradě, tak ještě musím pár let počkat, zda to přežije a pak už budu sklízet čerstvý svůj.

Jasně u mne vyhrává chřest zelený nad bílým, mám ho ráda jen tak rychle povařený nebo třeba zapečený se smetanovou omáčkou, na pizze, či ve slaném koláči. Dneska jsem vyzkoušela nový způsob přípravy - inspirovala jsem se receptem od pana Cuketky. A myslím, že mám nového favorita na způsob úpravy chřestu.

Chřest jsem podávala s domácí majonézou (recept níže)

svazek zeleného chřestu
trochu másla (cca 20g)
trochu soli

Chřest opláchneme a osušíme, dřevnaté konce odřízneme a použijeme třeba do zeleninového vývaru. Pánev, nebo gril rozpálíme na maximum. Chřest na sucho opékáme - osvědčilo se mi ho trochu na pánev přitlačit. Během chvilky na chřestu naskáčou malé černé puchýřky. Rozpuštěné máslo smícháné s trochou soli vlijeme do servírovací mísy, přidáme k němu chřest a dobře promícháme. Překryjeme potravinářskou folií a necháme několik minut odpočinout. 
Podáváme s domácí majonézou.

Domácí majonéza 
1 žloutek
1/2 lžičky dijonské hořčice
1/2 lžičky cukru
šťáva a kůra z půlky citronu
1/2 lžičky soli
trocha mletého pepře
olej (ideálně slunečnicový, nebo jiný dle chuti)

Žloutek vyšleháme s hořčicí, cukrem, citronovou šťávou a kůrou, solí a pepřem. Za stálého šlehání tenkým pramínkem přiléváme olej. Dokud nedosáhneme požadované hustoty - cca na jeden žloutek asi 70 ml oleje. Aby se majonéza nesrazila, měl by mít žloutek i olej pokojovou teplotu.

Můj blog můžete sledovat také přes facebook:
nebo na google plus:

QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

Follow @SunriseSunsetBlog