Miluji masala čaj, v mé oblíbené jindřichohradecké čajovně ho servírují pěkně teplý s trochou třtinového cukru a pohankovým mlékem. Když k tomu připočtu ty jejich výborné domácí buchty a koláče, je to jedno z nejlepších míst, kam můžete v zimě zajít. Pěkně v kamnech hřeje opravdický oheň a vy si lebedíte v polštářích a můžete si k tomu dát nějaký dobrý čaj a koláč - nejvíc vzpomínám na ten jejich makový, nejraději bych se tam teď jako lusknutím prstu přenesla a objednala si masalu s pohankovým a všechny sladkosti, co dneska v čajovně napekli.

Zázvor s kurkumou působí protizánětlivě. Černý pepř působení kurkumy ještě umocňuje, je dobré je vždy používat při vaření společně. Navíc ještě dodá čaji ten správný říz. Kokosáku se nebojte, jemně ovoní čaj kokosovou vůní a v kombinaci s roslinným mlékem, je to lahoda.

Pokud milujete masalu, neváhejte a uvařte si tento čaj. Na recept jsem natrefila na greenkitchenstories.com:

čtvrt litru horké vody

dvě lžičky sypaného sušeného heřmánku

půl lžičky kurkumy (pokud máte čerstvou, nastrouhejte tu)

půl lžičky sušeného zázvoru (taktéž můžete nahradit čerstvým)

čtyři kuličky černého pepře

lžíce kokosového oleje

mléko podle chuti (mandlové, nebo kokosové bude chutnat božsky)

med

Vroucí vodou přelijeme heřmánek, kurkumu, zázvor a pepř. Po deseti minutách slijeme a dolijeme ohřátým mlékem, přidáme lžíci kokosáku a dosladíme medem. Medem je dobré sladit, až po vychladnutí, aby se zachovali veškeré jeho zdraví prospěšné vlastnosti.Nezapomeňte si k čaji otevřít nějakou dobrou knihu. Mne čeká Písečný muž a pak už žádné knihy v čestině nemám. Napiště mi do komentáře nějakou dobrou knihu, kterou jste v poslední době četli, ať mám inspiraci a vím, po které další knize mám šáhnout. 

Někde v dávných vzpomínkách na nejhorší jídlo ve školce i školní jídelně, se mi v hlavě promítají kostičky zavařené červené řepy s nálevem. Jak jsem je nenáviděla! Jako mávnutím kouzelné hůlky o čtvrt století později se řepy nemohu nabažit. Je pravda, že zavařovanou zas tolik nevyhledávám, ale ráda si dám řepu, jak syrovou, tak třeba vařenou nebo pečenou. Inspirací pro tento recept mi byla kokosová polévka z červené řepy z Alnatura kuchařky. Toto je taková sytější variace s quinoou, spíš než polévka je to takový "one pot style", tedy jídlo z jednoho hrnce.

Na 6 porcí budete potřebovat:

3 lžíce oleje

2 cibule nakrájené nadrobno

150g quinoy 

asi 5 cm kus zázvoru - oloupaný a nastrouhaný

0,8 litru kokosového mléka

šťávu z jednoho pomeranče a kůru z půlky pomeranče, pokud nebyl chemicky ošetřen

svítek skořice

pepř a sůl

Připravíme si velký hrnec a v něm na oleji restujeme několik minut cibuli, poté přidáme mrkev a opět restujeme za průběžného míchání. Jako poslední přidáme červenou řepu. Zeleninu osolíme a ještě dvě minuty orestujeme. Zeleninu zalijeme kokosovým mlékem, pomerančovou šťávou, a trochou vody, tak aby voda dosáhla na všechny kousky zeleniny. Do hrnce přihodíme zázvor i skořici. Quinou spaříme horkou vodou a přidáme do hrnce. Přivedeme k varu a necháme na mírném plameni pobublávat asi 20 - 25 minut, dokud není zelenina i quinoa hotova. Dosolíme a opepříme dle chuti. Necháme ještě deset minut odpočinout - chutě se nám krásně propojí.

Tato bábovka je ztělesněním podzimu. Je barevná, sytá, voňavá. Prostě taková kořeněná bábovka, kterou v letním horku neoceníte. K této si uvaříte horký čaj, sednete si doma do tepla do křesla a budete si užívat její chuť, kde se mísí skořice se zázvorem, hřebíčkem, muškátovým oříškem, kardamonem a novým kořením. Lehce ořechovou chuť jí dodává celozrnná špaldová mouka a pomyslnou třešničkou na dortu jsou v této bábovce rozinky. S touto bábovkou je vám úplně jedno, že venku prší!

1 střední dýni hokkaidó(cca 600g dýně již očištěné)

340 g špaldové mouky

200g cukru

3 vejce

3 lžíce oleje

100g rozinek

1 balení prášku do pečiva - používám vinný kámen

špetka soli

lžička skořice

lžička zázvoru

1/4 lžičky strouhaného mletého muškátového oříšku

1 kulička nového koření

5 hřebíčků

5 tobolek kardamonu

máslo - stačí trocha na vymazaní formy

Formu na bábovku (či dortovou formu, nebo formu na biskupských chlebíček) vymažeme máslem a vysypeme moukou. Rozinky namočíme do silného černého čaje - nebo do vody. Troubu rozpálíme na 180 stupňů, dýni (používám hokkaidó) omyjeme, rozpůlíme, semínka vydlabeme. Takto připravenou dýni rozkrájíme asi na 2centimetrové plátky. Ty vložíme do zapékací misky a pečeme cca 15 minut v troubě do změknutí, poté necháme chvilku zchladnout. 

Mezitím si ve větší míse prošleháme vejce s cukrem a olejem. V hmoždíři si utlučeme nové koření, hřebíček a semínka z tobolek kardamonu. V míse smícháme mouku s kypřícím práškem, solí a kořením. Mírně zchladlou dýni vyšleháme ručním mixérem na hladké pyré. K vaječné směsi nejdříve zašleháme dýni, poté rozinky a nakonec mouku. Hutné těsto dáme do formy a pečeme asi 55 minut.

Dýňový koláč je skvělým podzimním antidepresivem už jen pro svou skvělou sytou barvu. Nebojte se experimentovat a chuť dýňové náplně vylepšit o to, co máte rádi. Co takhle dýně a pomeranč se zázvorem...hmmm.

Základem tohoto koláče je klasické křehké těsto.

Na těsto koláč si připravte:

170 g hladké mouky

140 g másla

špetku soli

2-3 lžíce studené vody

Na náplň:

půlku dýně hokkaido (cca 700g)

150 g bílé čokolády

250g tvarohu

1 vejce

 lžička skořice

půl lžičky zázvoru

50 - 100 g hnědého cukru

Máslo nastrouháme, či nakrájíme na kostky smícháme s moukou se solí a vytvoříme drobenku, do které přidáme vodu (čím méně, tím lépe). Pracujeme, co nejrychleji, aby nám máslo netálo. Z těsta uděláme kouli, kterou dáme na minimálně hodinu do lednice.

Dýni omyjeme, vydlabeme semena a rozkrájíme na kusy, které dáme upéct do trouby na 200 stupňů asi 20 minut.

Troubu předehřejeme na 180 stupňů. Těsto vyválíme na šířku asi půl centimetru, vyložíme s ním koláčovou formu a vidličkou propícháme dno, aby se nám těsto nenafukovalo a nekroutilo. Na těsto položíme papír na pečení, který zatížíme lustěninami (po upečení je již nejíme, naopak už do jejich úplného rozpadu používáme na zatížení křehkého těsta). Dáme do vyhřáté trouby a pečeme asi 15 minut. Poté odstraníme luštěniny, papír na pečení a naplníme krémem.

Krém připravíme rozmixováním pečené dýně, tvarohu, rozpuštěné bílé čokolády, vejce, koření a cukru. Cukr přidáváme postupně a průběžně krém ochutnáváme, tak aby náplň byla sladká tak akorát dle vaší chuti. Pečeme asi 30 minut v předehřáté troubě. Před podáváním necháme úplně vychladnout.

Myslela jsem si, že s odchodem zimy, nepříjemných nachlazení pro mne zázvor skončí, ale tahle marmeláda mne přesvědčila, že zázvor budu kupovat i na jaře a v létě. Tahle marmeláda je prostě dokonalá. Recept na ni jsem nalezla na webu BBC Good food. 

Ingredience:

1 kilogram rebarbory očištěné a oloupané

1 kilogram hnědého cukru

40 g pektogelu

šťáva a kůra z jednoho citronu

50 g kandovaného zázvoru

4 cm kus čerstvého zázvoru

Rebarboru nakrájíme na dvoucentimetrové kousky, smícháme s cukrem, pektogelem, citronovou šťávou a kůrou, nadrobno nakrájením kandovaným zázvorem a nastrouhaným čerstvým zázvorem. Necháme dvě hodiny odpočinout, několikrát zamícháme. Po dvou hodinách přivedeme k varu a vaříme cca deset až patnáct minut. Poté vyzkoušíme hustotu marmelády. Kápneme trochu marmelády na talířek, necháme zchladnout a prstem uděláme cestičku v marmeládě, pokud zůstanou okraje pevné, můžeme marmeládu plnit do sklenic. Sklenice zavíčkujeme a postavíme dnem nahoru.

Můj blog můžete sledovat také přes facebook:

Miso polévka je v Japonsku tradiční snídaní, já si miso užívám o víkendových snídaních, někdy jako snídaňový vyprošťovák po náročné noci, skvěle pomáhá i v zimě a na podzim, kdy po ránu krásně zahřeje. Vždy když ji o víkendu uvařím, říkám si, že je vlastně velká škoda, že nemám čas si ji udělat i ve všední den ráno.

Japonská mytologie tvrdí, že miso je dar od bohů. Miso je tradiční japonskou potravinou, pasta je složena z fermentované směsi soji, mořské soli a obilovin. Miso seženeme v každé zdravé výživě a můžeme si vybrat z několika druhů, které se liší zejména barvou a sílou chuti. Miso pasta může být pouze sojová, nebo s přidanou obilovinou (ječmenné, rýžové...). Vědecká studie Dr. Schinchiro Akizuki, ředitele Saint Francis Hospital v Nagasaki, prokázala že miso obsahuje dipicoloniové kyseliny, která na sebe váže těžké kovy a odvádí je z organismu. V jiných studiích bylo doloženo, že miso obsahuje látky, které snižují účinky karcinogenů. Mimo jiné se uvádí, že pravidelná konzumace misa pasty zvyšuje imunitu, snižuje hladinu cholesterolu a pomáhá při anemii a díky obsahu enzymů pomáhá při problémech s trávením. Miso pasta je plná enzymů a esenciálních aminokyselin a minerálů, proto je třeba s misem zacházet tak, aby jsme všechny tyto látky nezničili. Miso pasta by neměla projít varem, pouze by se měla nechat několik minut "táhnout".

Na ranní dvojporci miso polévky potřebujeme:

2 porce zeleniny dle chuti (2 jarní cibulky, 1 mrkev, 3 stonky řapíkatého celeru)

čerstvý zázvor o velikosti vlašského ořechu

5 cm kus řasy wakame

3 stroužky česneku

2 větší lžičky misa

1 lžička olivového oleje

Řasu opláchneme a vložíme do misky s vodou. Zeleninu a 2 stroužky česneku nakrájíme na jemné proužky (julienne) a rychle orestujeme na malém množství oleje. Přidáme vroucí vodu cca půl litru, řasu nakrájenou na kousky spolu s nálevem,ve kterém se máčela, ze zázvoru si ukrojíme dva tenounké plátky a necháme si je stranou, zbytek na několika místech nařízneme nožem a přidáme do polévky. 10 minut povaříme, stáhneme plamen. 

 Zázvor spolu s česnekem si nakrájíme na jemné proužky a přidáme do polévky.  Celý velký kus zázvoru vylovíme. Do misky si odebereme trochu polévky a v ní rozmícháme miso pastu. Miso poté vlejeme do hrnce s polévkou a necháme cca 5 minut táhnout pod bodem varu. To znamená, že se polévka nebude vařit, budou se tam dělat jen takové obláčky. Poté servírujeme. 

Miso polévka by se měla připravovat vždy čerstvá, nepřipravujeme si ji do zásoby. 

Do polévky můžete přidat i houby, moc dobré jsou i třeba rýžové nudle. 

Jestli se v zimě kvůli něčí spotřebě snižují světové zásoby zázvoru, tak je to kvůli mně. Zázvorový čaj miluji a zimu bez něj? Ne, děkuji.

 Gotu-colu neboli pupečník asijský pěstuji na parapetu v kuchyni a přes léto na terase venku. Na webu zahradnictví kruh www.zahradnictvíkruh.cz o gotu-cole píšou toto: Účinky této rostliny slouží i jako prostředek k prodloužení života, posílení imunitního systému, zvýšení inteligence, posílení a uklidnění nervů. Zajímavostí je, že tzv.gotu-kolu konzumovali před meditací jogíni v Himálajích. Je doporučován šálek čaje z pupečníku s medem, který pomáhá vyvážit pravou a levou hemisféru mozku. Sušené listy byly používány jako magické vykuřovadlo před meditací. Pupečník je  doporučován ke zvýšení a posílení fyzických i psychických schopností lidského organismu. Účinkuje protizánětlivě, léčí revmatismus,cirhózu jater a astma. Zabraňuje usazování cholesterolu v cévách a zlepšuje krevní oběh, snižuje riziko senility, prokrvuje mozek. Dále příznivě ovlivňuje oční sítnici a zmírňuje průběh cukrovky 2.typu. Při zevním používání zvyšuje pružnost kůže, pomáhá k hojení ran a léčbě kožních vředů, zánětu žil, aftů a celulitidy. Vnitřně se používá jako nálev(čaj - 2 lžičky suš.pupečníku/šálek) nebo tinktura, přičemž doporučená denní dávka je 5-15g sušených listů. V Asii jsou listy přidávány v čerstvém stavu do zeleninových salátů nebo se vaří s pokrmy. 

Na litr čaje dejte jeden větší kus zázvoru - já dávám velký asi jako 2 palce. Možná raději dejte méně, ať to na Vás není moc silné. Oloupejte a nastrouhejte. Přidejte 5-6 listů gotucoly. Zalejte vroucí vodou. Můžete dochutit šťávou z citronu a nebo dosladit medem.