Ze zahrady do kuchyně

Měkké uvnitř a křupavé na povrchu. Uznávám, že fotka tentokrát nic moc. Rychle jsem si je jen vyfotila před jídlem. Ale jsou vážně výborné! Konečně recept, který překonal tyhle lilkové od Ottolenghiho. Inspirovala jsem se v kuchařce Luštěniny autorky Georginy Fuggleové. Nejsem příznivcem smažení v oleji a klasického trojobalu, tak jsem si trochu recept upravila. Tyhle jsou o něco sladší díky batátům a krásně krémové díky čočce. Lépe se směsí pracuje, pokud je opravdu hustá. Pokud by se vám to nepodařilo, můžete zahustit ještě trochou kukuřičné strouhanky, nebo chia semínky, či mým oblíbeným lněným semínkem.

450g batátů nakrájených na kostky

125g červené čočky

1 cibule

2 stroužky česneku

50g ovesných vloček

25g sýra - použila jsem čerstvý sýr (cheddar bude božský)

2 lžíce nasekaných čerstvých bylinek třeba hladkolisté petrželky, nebo koriandru

půl lžičky římského kmínu

lžíci lněného semínka (nebo chia)

rostlinný olej

kukuřičnou strouhanku

Na lžíci oleje orestujeme na jemno nasekanou cibulku. Když zesklovatí přidáme česnek, batáty a červenou čočku. Zalijeme vodou tak, aby sahala asi centimetr nad batáty. Lehce osolíme a vaříme asi třicet minut. Na posledních deset minut zvýšíme plamen a za stálého míchání necháme odpařit, co nejvíce vody. Směs poté rozšťoucháme a zamícháme do ní vločky, sýr, bylinky, lněné semínko, římský kmín. Necháme odležet alespoň dvacet minut.

Nejjednodušší je kroketky vykrajovat dvěma lžícemi stejně jako noky a obalovat v kukuřičné strouhance. Pokud by se vám zdálo, že je těsto příliš řídké můžete ho ještě zahustit další lžící lněného semínka, nebo trochou ovesných vloček.

Pečeme v rozpálené troubě na sto osmdesát stupňů asi dvacet minut po každé straně. Před pečení a po otočení krokety lehounce pomažeme olejem. Výsledkem je křupavý obal s vláčným jádrem.

Kříženec mezi nachos a chipsy. Recept jsem našla v časopise Foodie při jednom velmi dlouhém sezení v čekárně u lékaře. Normálně bych asi nad tím ani neuvažovala, ale díky tomu nudnému čekání jsem začala přemýšlet, jak to asi může chutnat? Předvařené brambory obalené v polentě a upečené. Budeto vůbec k jídlu? A překvapivě to bylo dobré.

budete potřebovat:

1 kg brambor

5 lžic polenty - čím jemnější, tím je výsledek lepší

rostlinný olej - asi 6 lžic

sůl

Brambory oloupeme, nakrájíme na kostky a vaříme devět minut v osolené vodě. Mezitím si zapneme troubu na dvěstě stupňů a na plech vložíme do trouby, aby se nahřál. Brambory slijeme a zasypeme polentou, která na brambory krásně přilne. Horký plech vytáhneme z trouby a nalijeme na něj rostlinný olej, vsypeme brambory a dopékáme cca dvacet minut. Průběžně brambory kontrolujeme a otáčíme, tak aby byly zlatavé ze všech stran.

Na vůni růže mám vzpomínky z nejranějšího dětství. Vyřezávané lahvičky naplněné bulharským růžovým parfémem stály na prádelníku a já je chodila očichávat. Vůně růže byla silná a těžká a musím říci, že nepatřila mezi moje oblíbené. Vůně růže mi začala být sympatická až s přibývajícími léty, když jsem se dostala k opravdu kvalitním éterickým olejům a růžové vodě. Od té doby ji mám vždy po ruce.

Pravá růžová voda je destilována vodní parou přímo z růží a neobsahuje už žádné další přidané látky jako rozpouštědla, alkohol nebo další aromata. Hodí se vám třeba na vaření, do koktejlů a nebo a to ji používám nejvíce je jako základní kámen mojí péče o pleť.Růžová voda se dá používat jako tonikum, do vlasů nebo jako základ dalších domácích produktů o péči o pleť. Pokud si čistou růžovou vodu přelijete do lahvičky s rozprašovačem, můžete ji v létě používat jako rychlé osvěžení vlasů, pomůže zklidnit zelektrizované a poletující vlasy a také uleví suché a unavené pleti.

Rychlá bezlepková večeře. Kukuřičná polenta se špenátem a sušenými rajčaty. Můžete si ji přichystat celý plech dopředu a těsně před jídlem ji dát jen zapéct. Polenta je výborná i studená.

Na jeden plech:

čtvrt kila polenty (používám instantní)

menší cibule

čtvrt kila čerstvého nebo mraženého špenátu

hrst sušených rajčat

dva stroužky česneku

rostlinný olej

sůl a čerstvě mletý pepř

Plech si vymažeme olejem. Sušená rajčata namočíme do misky s horkou vodou a necháme změknout. Mezitím si připravíme špenát. Špenátové listy propláchneme a spaříme horkou vodou. Cibulku nakrájíme na drobno a orestujeme na troše oleje. Spařený špenát nakrájíme a přidáme k cibulce. Po minutě přidáme i česnek nakrájený na drobno a sušená rajčata nakrájená na kousky. Polentu připravuji jednoduše. Litr vody osolíme. Čtvrt kila polenty nasypeme do litru osolené vody. Polentu přivedeme k varu a za stálého míchání ji necháme zhoustnout. Do polenty přimícháme ochucený špenát a rozprostřeme na plech. Necháme půl hodinky ztuhnout a poté dáme péci do trouby. Pečeme na sto osmdesát minut až povrch polenty zezlátne, trvá to zhruba dvacet minut.

Někdy k polentě přidám ricottu, nebo trochu parmezánu. Podle sezóny měním i zeleninu, zkuste na jaře polentu třeba s kopřivami, nebo moji oblíbenou zimní verzi s houbami a pórkem. 

Nejraději jím polentu přelitou trochou dobrého olivového oleje (momentálně u nás doma vede skvělý španělský z olivac.net) a doplněnou jednoduchým salátem.

Corzetti (někdy také jako croxetty) jsou tradiční těstoviny z Ligurie. Každá významná šlechtická rodina měla své corzetti razítko se svým erbem. Ačkoliv to tak nevypadá, tak jejich příprava je hračka, zvlášť pokud máte děti, které milují razítkování. S těstem se dobře pracuje, není třeba ho vyvalovat příliš tence, stačí jen asi na tři milimetry a to se dá zvládnout i bez strojku na těstoviny. Pak už jen razítko dítěti do ruky a corzetti jsou na světě. Pokud nemáte speciální corzetti razítku, můžete namísto něj obtisknout do těsta vidličku, nebo nějaké razítko na sušenky. Díky reliéfu na těstovinách výborně drží omáčka.

Těsto:

300g hladké mouky

1 vejce

30ml olivového oleje

118ml vody

Krém:

5 červených paprik

2 lžíce vinného octa

sůl a čerstvě mletý pepř dle chuti

pecorino, parmezán, zralý kozí sýr 

Všechny suroviny na těsto promíchejte a hněťte dokud nezískáte sametové a jemné těsto. Z těsta vytvarujte disk, zabalte do potravinové folie a nechte minimálně třicet minut odpočinout v lednici. Těsta je poměrně hodně, tak já vždy připravím těstoviny jen z poloviny a druhou polovinu zpracovávám až druhý den. Pokud chcete můžete si corzetti připravit do zásoby a mít je až tři dny v lednici, nebo je zmrazit na později. 

Mezitím si papriky vyskládejte na plech a dejte je péci do trouby pod rozpálený gril. Postupně je otáčejte, až papriky úplně zčernají. Přendejte je do mísy a přiklopte poklicí. Papriky se během pár minut zapaří a půjdou krásně oloupat. oloupanou papriku nakrájejte na kousky a spolu s vinným octem, černým pepřem a solí rozmixujte na jemný krém. Krém si přelévám do široké pánve a přihřívám ho přesně ve chvíli, kdy se mi začne vařit voda na těstoviny.

Těsto vyválejte tak, aby bylo zhruba 3mm tenké a poté vykrojte jednotlivá kola a otiskněte do nich razítko (nebo vidličku).

V hrnci přive'dte vodu k varu, důkladně ji osolte a uvařte corzetti tak, aby byly podle vaší chuti. Al dente jsou za tři minuty. Poté je rovnou přesouvám do pánve s krémem. 

podáváme ideálně na nahřátých talířích s trochou dobrého sýra - mám ráda pecorino a skvělé budou i s nějakým výrazným kozím sýrem.

Co se špagetovou dýní? Myslím, že mnoho lidí špagetové dýni nepřišlo na chuť jen pro to, že ji nedokážou správně připravit. Dýně musí být měkká, ale ne rozvařená a ani ne příliš vodnatá. Zapomeňte na krájení na půl a její dlouhé pečení v troubě. Trik spočívá v tom, že dýni nakrájíte namísto podélně tak, že ji rozkrájíte svisle na kola o průměru asi tří až čtyř centimetrů a vydlabete semena.


Díky tomu, budete mít špagety dlouhatánské, dýně nebude tolik vodnatá a navíc se upeče opravdu rychle. Nejraději ji doma jíme jen tak na vidličku, někdy ji upravuji jako špagety (recept zde) nebo k ní přidám trochu sýra a smetany. Můžete ji také zapéci s další zeleninou, přidat do bramboráků a nebo z ní vytvořit malé placičky a upéci ji. Na tento recept jsem narazila na pinterestu a originál naleznete zde. Já jsem si ho časem přizpůsobila a peču si tyto placičky po svém takto:

1 špagetovou dýni

vejce

sýr dle chuti - používám gran moravii

strouhanka na zahuštění - stačí jen malinko

čerstvé bylinky (použila jsem dobromysl, moc dobrá je i čerstvá bazalka, nebo listová petržel)

sůl a pepř

Dýni nakrájíme kusy a upečeme, nebude to trvat více než dvacet minut.
Troubu si necháme zapnutou. Vidličkou vybereme všechny špagety, nasekáme je na kratší kousky a promícháme je s vejcem, polovinou sýra, solí, pepřem a vybranými zelenými bylinkami. Zahustíme trochou strouhanky, aby směs alespoň trochu držela pohromadě. Pomocí dvou lžiček vyrábíme nočky a ty položíme jeden vedle druhého na plech vyložený pečícím papírem. Každou placičku posypeme trochou sýra. Pečeme dozlatova - asi dvacet minut až půl hodiny.

Moc dobré je, když namísto sýra do každého kousku vtisknete půlku vlašského ořechu.

A skvělá k placičkám je třeba rajčatová salsa, nebo nějaký dobrý salát!

Kibbeh je klasikou blízkovýchodní kuchyně. Slovo kibbeh pochází z arabštiny a znamená koule. To ale neznamená, že vždy podobu koule má. Standardně pod kibbeh najdete směs masa, bulguru, nasekané cibule a bylin spolu s kořením jako je římský kmín, koriandr, hřebíček, skořice či sumak. Od Turecka a Egypta po Irák a ještě kousek dál najdete různé verze chutí i tvarů ať už to bude kibbeh,  kebbah, kubba (Izrael), icli kofte (Turecko) nebo třeba quibe (verze používaná v Brazílii). Do některých verzí se přidává jogurt, melasa z granátového jablka, nebo třeba se servíruje syrový jako tatarák. Kibbeh bil sinieh by se dalo přeložit jako kibbeh v pánvi a standardně tedy obsahuje dvě vrstvy bulguru s masem, které jsou proložené vrstvou cibule a někdy i ořechů. Na vegetariánskou verzi jsem našla recept v kuchařce Hummus and Co. od Michaela Rantissi. Recept jsem mírně upravila a zde je:

menší dýně hokkaido (okolo kila stačí)

200 g bulguru - jemně mletého struktura je podobná krupici

1,5 l vody

rostlinný olej

cibule

česnek

mascarpone

1/4 lžičky skořice

1/2 lžičky mletého římského kmínu

Dýni omyjeme a nakrájíme na kostky. Rostlinný olej smícháme s trochou soli a prolisovaným česnekem. Kousky dýně promícháme s ochuceným olejem a upečeme v troubě do měkka. Obvykle ji peču asi dvacet až třicet minut na sto osmdesát stupňů. Troubu po dopečení nevypínáme.

Než se upeče dýně, zalijeme si bulgur vroucí vodou a necháme asi deset minut odpočinout. Přebývající vodu slijeme.

Cibuli nakrájíme a opečeme do zlatova na troše rostlinného oleje.

Pečenou dýni rozšťoucháme a promícháme s bulgurem, skořicí a římským kmínem. Ochutnáme a podle naší chuti dosolíme.

Pekáček nebo formu na koláč s vyššími okraji vymažeme trochou oleje a naplníme polovinou dýňové směsi. Poté rozdělíme vrstvu cibulky a ni vrstvu mascarpone. A na něj druhou vrstvu dýňové směsi. Nožem uděláme do povrchu zářezy, které vytvoří kosočtverce. Pečeme do křupava asi dvacet pět minut. Kdo chce může povrch posypat ještě mandlemi, nebo piniovými oříšky.

Recept na tyhle kváskové krekry je z facebookové skupiny Pečem pecen.cz, která je jednou z největších českých skupin věnovaných právě kváskovému pečení. Občas sem zabloudím a projdu si různé recepty a pokochám se fotkami chlebů, nebo i sladkých kvašených dobrot. Tyhle krekry mě zaujali svou rychlostí, kdy se jen smíchá kvas z lednice a peče se. Oproti základnímu receptu od Very Wilson, jsem si krekry trochu víc vymazlila ke své chuti. Jsou víc chlebové a hutnější.

Na dva plechy si připravte:

250g žitného kvásku (klidně z lednice)

50g slunečnicového oleje

20g slunečnicového semínka

20g lněného semínka

10g konopného semínka

3g soli jemně mleté 

3g soli hrubozrnné 

5g kmínu

125g špaldové celozrnné mouky

Pokud nemáte kvásek v zásobě rozkvaste si lžíci kvásku spolu s sto dvaceti gramy vody a sto dvaceti gramy celozrnné žitné mouky (podle teploty a síly kvásku to bude trvat asi šest hodin, nebo nechte kvasit na chladnějším místě přes noc). Troubu předehřejte na sto osmdesát stupňů. Všechny suroviny mimo hrubozrnnou sůl smíchejte a vyválejte na co nejtenčí placku, aby se vám těsto nelepilo, můžete ho mírně podsypat moukou. Vyválené těsto pak rovnoměrně posypte hrubozrnnou solí a válečkem krystaly zapravte do těsta. Na plech vyložený papírem na pečení přeneste placku a radýlkem, nebo nožem, rozřežte na jednotlivé sušenky. Vidličkou propíchněte každou sušenku.

Do vyhřáté trouby dejte plech, do trouby stříkněte vodu několikrát rozprašovačem, aby se vytvořila pára a pečte deset minut, po deseti minutách otočte plech a pečte ještě deset minut. 

Jednoduchý, klasický recept italské kuchyně. Nedají se zkazit a vyčarují blažený úsměv na tváři. Italové je jedí s rajčatovou omáčkou, já je miluji jen tak přelité ještě trochou másla a zasypané trochou sýra s trochou pepře. Nejtradičnější tvar je kruh o průměru sedmi centimetrů, ale v rámci vánočních příprav se vykrajovací kolečka zakutálela a nezbylo mi než si vybrat mezi půlměsícem, stromkem, kometou a srdcem. Pro běžný provoz doporučuji rozřezat jen na čtverce, je to přece jen bez odpadová záležitost.

litr plnotučného mléka

250g pšeničné krupice

100g másla

3 žloutky

100g nastrouhaného gran moravia (nebo třeba ostřejšího pecorina)

sůl a pepř dle chuti

Alobal, nebo plech na pečení si vymažeme máslem. Mléko přivedeme k varu a za stálého mícháme do něj pomalu vsypáváme krupici. Jakmile kaše začne houstnout, odstavíme z ohně a vmícháme polovinu másla (50g) a polovinu sýra (50g), ochutnáme a podle chuti dosolíme a lehce opepříme. Poté vmícháme žloutky. 

Směs nalijeme na vymazaný plech a rozetřeme tak, aby byla vrstva kaše asi centimetr vysoká. Necháme zchladnout - kaše se ještě zpevní. Po půl hodince vykrájíme / rozkrájíme na jednotlivé tvary a naskládáme na plech vyložený papírem na pečení. Troubu předehřejeme na dvě stě stupňů. Zbytek másla si rozehřejeme v malém hrnku a každý nok potřeme rozpuštěným máslem a posypeme sýrem. Pečeme asi dvacet minut - dokud nejsou noky zlatavé a sýr světle hnědý.

Jíme horké.