Pečená polenta se špenátem a sušenými rajčaty


Rychlá bezlepková večeře. Kukuřičná polenta se špenátem a sušenými rajčaty. Můžete si ji přichystat celý plech dopředu a těsně před jídlem ji dát jen zapéct. Polenta je výborná i studená.

Na jeden plech:

čtvrt kila polenty (používám instantní)
menší cibule
čtvrt kila čerstvého nebo mraženého špenátu
hrst sušených rajčat
dva stroužky česneku
rostlinný olej
sůl a čerstvě mletý pepř


Plech si vymažeme olejem. Sušená rajčata namočíme do misky s horkou vodou a necháme změknout. Mezitím si připravíme špenát. Špenátové listy propláchneme a spaříme horkou vodou. Cibulku nakrájíme na drobno a orestujeme na troše oleje. Spařený špenát nakrájíme a přidáme k cibulce. Po minutě přidáme i česnek nakrájený na drobno a sušená rajčata nakrájená na kousky. Polentu připravuji jednoduše. Litr vody osolíme. Čtvrt kila polenty nasypeme do litru osolené vody. Polentu přivedeme k varu a za stálého míchání ji necháme zhoustnout. Do polenty přimícháme ochucený špenát a rozprostřeme na plech. Necháme půl hodinky ztuhnout a poté dáme péci do trouby. Pečeme na sto osmdesát minut až povrch polenty zezlátne, trvá to zhruba dvacet minut.

Někdy k polentě přidám ricottu, nebo trochu parmezánu. Podle sezóny měním i zeleninu, zkuste na jaře polentu třeba s kopřivami, nebo moji oblíbenou zimní verzi s houbami a pórkem. 

Nejraději jím polentu přelitou trochou dobrého olivového oleje (momentálně u nás doma vede skvělý španělský z olivac.net) a doplněnou jednoduchým salátem.

Corzetti s krémem z pečených paprik


Corzetti (někdy také jako croxetty) jsou tradiční těstoviny z Ligurie. Každá významná šlechtická rodina měla své corzetti razítko se svým erbem. Ačkoliv to tak nevypadá, tak jejich příprava je hračka, zvlášť pokud máte děti, které milují razítkování. S těstem se dobře pracuje, není třeba ho vyvalovat příliš tence, stačí jen asi na tři milimetry a to se dá zvládnout i bez strojku na těstoviny. Pak už jen razítko dítěti do ruky a corzetti jsou na světě. Pokud nemáte speciální corzetti razítku, můžete namísto něj obtisknout do těsta vidličku, nebo nějaké razítko na sušenky. Díky reliéfu na těstovinách výborně drží omáčka.

Těsto:

300g hladké mouky
1 vejce
30ml olivového oleje
118ml vody

Krém:
5 červených paprik
2 lžíce vinného octa
sůl a čerstvě mletý pepř dle chuti

pecorino, parmezán, zralý kozí sýr 

Všechny suroviny na těsto promíchejte a hněťte dokud nezískáte sametové a jemné těsto. Z těsta vytvarujte disk, zabalte do potravinové folie a nechte minimálně třicet minut odpočinout v lednici. Těsta je poměrně hodně, tak já vždy připravím těstoviny jen z poloviny a druhou polovinu zpracovávám až druhý den. Pokud chcete můžete si corzetti připravit do zásoby a mít je až tři dny v lednici, nebo je zmrazit na později. 

Mezitím si papriky vyskládejte na plech a dejte je péci do trouby pod rozpálený gril. Postupně je otáčejte, až papriky úplně zčernají. Přendejte je do mísy a přiklopte poklicí. Papriky se během pár minut zapaří a půjdou krásně oloupat. oloupanou papriku nakrájejte na kousky a spolu s vinným octem, černým pepřem a solí rozmixujte na jemný krém. Krém si přelévám do široké pánve a přihřívám ho přesně ve chvíli, kdy se mi začne vařit voda na těstoviny.

Těsto vyválejte tak, aby bylo zhruba 3mm tenké a poté vykrojte jednotlivá kola a otiskněte do nich razítko (nebo vidličku).

V hrnci přive'dte vodu k varu, důkladně ji osolte a uvařte corzetti tak, aby byly podle vaší chuti. Al dente jsou za tři minuty. Poté je rovnou přesouvám do pánve s krémem. 
podáváme ideálně na nahřátých talířích s trochou dobrého sýra - mám ráda pecorino a skvělé budou i s nějakým výrazným kozím sýrem.


Pečené placičky ze špagetové dýně



Co se špagetovou dýní? Myslím, že mnoho lidí špagetové dýni nepřišlo na chuť jen pro to, že ji nedokážou správně připravit. Dýně musí být měkká, ale ne rozvařená a ani ne příliš vodnatá. Zapomeňte na krájení na půl a její dlouhé pečení v troubě. Trik spočívá v tom, že dýni nakrájíte namísto podélně tak, že ji rozkrájíte svisle na kola o průměru asi tří až čtyř centimetrů a vydlabete semena.


Díky tomu, budete mít špagety dlouhatánské, dýně nebude tolik vodnatá a navíc se upeče opravdu rychle. Nejraději ji doma jíme jen tak na vidličku, někdy ji upravuji jako špagety (recept zde) nebo k ní přidám trochu sýra a smetany. Můžete ji také zapéci s další zeleninou, přidat do bramboráků a nebo z ní vytvořit malé placičky a upéci ji. Na tento recept jsem narazila na pinterestu a originál naleznete zde. Já jsem si ho časem přizpůsobila a peču si tyto placičky po svém takto:

1 špagetovou dýni
vejce
sýr dle chuti - používám gran moravii
strouhanka na zahuštění - stačí jen malinko
čerstvé bylinky (použila jsem dobromysl, moc dobrá je i čerstvá bazalka, nebo listová petržel)
sůl a pepř

Dýni nakrájíme kusy a upečeme, nebude to trvat více než dvacet minut.
Troubu si necháme zapnutou. Vidličkou vybereme všechny špagety, nasekáme je na kratší kousky a promícháme je s vejcem, polovinou sýra, solí, pepřem a vybranými zelenými bylinkami. Zahustíme trochou strouhanky, aby směs alespoň trochu držela pohromadě. Pomocí dvou lžiček vyrábíme nočky a ty položíme jeden vedle druhého na plech vyložený pečícím papírem. Každou placičku posypeme trochou sýra. Pečeme dozlatova - asi dvacet minut až půl hodiny.
Moc dobré je, když namísto sýra do každého kousku vtisknete půlku vlašského ořechu.

A skvělá k placičkám je třeba rajčatová salsa, nebo nějaký dobrý salát!

Kibbeh bil sinieh: Dýňový kibbeh s mascarpone


Kibbeh je klasikou blízkovýchodní kuchyně. Slovo kibbeh pochází z arabštiny a znamená koule. To ale neznamená, že vždy podobu koule má. Standardně pod kibbeh najdete směs masa, bulguru, nasekané cibule a bylin spolu s kořením jako je římský kmín, koriandr, hřebíček, skořice či sumak. Od Turecka a Egypta po Irák a ještě kousek dál najdete různé verze chutí i tvarů ať už to bude kibbeh,  kebbah, kubba (Izrael), icli kofte (Turecko) nebo třeba quibe (verze používaná v Brazílii). Do některých verzí se přidává jogurt, melasa z granátového jablka, nebo třeba se servíruje syrový jako tatarák. Kibbeh bil sinieh by se dalo přeložit jako kibbeh v pánvi a standardně tedy obsahuje dvě vrstvy bulguru s masem, které jsou proložené vrstvou cibule a někdy i ořechů. Na vegetariánskou verzi jsem našla recept v kuchařce Hummus and Co. od Michaela Rantissi. Recept jsem mírně upravila a zde je:

menší dýně hokkaido (okolo kila stačí)
200 g bulguru - jemně mletého struktura je podobná krupici
1,5 l vody
rostlinný olej
cibule
česnek
mascarpone
1/4 lžičky skořice
1/2 lžičky mletého římského kmínu

Dýni omyjeme a nakrájíme na kostky. Rostlinný olej smícháme s trochou soli a prolisovaným česnekem. Kousky dýně promícháme s ochuceným olejem a upečeme v troubě do měkka. Obvykle ji peču asi dvacet až třicet minut na sto osmdesát stupňů. Troubu po dopečení nevypínáme.
Než se upeče dýně, zalijeme si bulgur vroucí vodou a necháme asi deset minut odpočinout. Přebývající vodu slijeme.
Cibuli nakrájíme a opečeme do zlatova na troše rostlinného oleje.
Pečenou dýni rozšťoucháme a promícháme s bulgurem, skořicí a římským kmínem. Ochutnáme a podle naší chuti dosolíme.
Pekáček nebo formu na koláč s vyššími okraji vymažeme trochou oleje a naplníme polovinou dýňové směsi. Poté rozdělíme vrstvu cibulky a ni vrstvu mascarpone. A na něj druhou vrstvu dýňové směsi. Nožem uděláme do povrchu zářezy, které vytvoří kosočtverce. Pečeme do křupava asi dvacet pět minut. Kdo chce může povrch posypat ještě mandlemi, nebo piniovými oříšky.

Lívanečky z hrášku a máty


Nadýchané a měkounké hráškové lívance, člověka ta jejich měkkost až překvapí. Máta hrášku dodá příjemnou svěžest a jejich barva je úplně svěže zelená a to se v zimě cení. Abych u té plotny nevystála důlek, tak jsem je upekla v troubě a výsledek byl vynikající.

balení mraženého hrášku (většinou mezi 400 - 500g)
250g ricotty
4 vejce
1 cibule
2 stroužky česneku
čerstvá máta - dávám hodně cca velkou hrst nasekané máty
60g hladké mouky
pepř a sůl

Hrášek necháme povolit a rozmixujeme v mixeru na jemno, pokud budou ve směsi drobné kousky, nevadí to. Na pánvi orestujeme cibulku nakrájenou na jemno. Smícháme hrášek, cibulku, prolisovaný česnek, nasekanou mátu, vejce a mouku. Ochutím solí a pepřem. Jako poslední přidáme ricottu, kterou se snažíme vmíchat jen jemně, tak aby v těstě zůstaly malé kousky.
Peču v předehřáté troubě na sto šedesát stupňů dozlatova - té mé troubě to trvalo necelých dvacet minut.

Kváskové krekry


Recept na tyhle kváskové krekry je z facebookové skupiny Pečem pecen.cz, která je jednou z největších českých skupin věnovaných právě kváskovému pečení. Občas sem zabloudím a projdu si různé recepty a pokochám se fotkami chlebů, nebo i sladkých kvašených dobrot. Tyhle krekry mě zaujali svou rychlostí, kdy se jen smíchá kvas z lednice a peče se. Oproti základnímu receptu od Very Wilson, jsem si krekry trochu víc vymazlila ke své chuti. Jsou víc chlebové a hutnější.

Na dva plechy si připravte:

250g žitného kvásku (klidně z lednice)
50g slunečnicového oleje
20g slunečnicového semínka
20g lněného semínka
10g konopného semínka
3g soli jemně mleté 
3g soli hrubozrnné 
5g kmínu
125g špaldové celozrnné mouky

Pokud nemáte kvásek v zásobě rozkvaste si lžíci kvásku spolu s sto dvaceti gramy vody a sto dvaceti gramy celozrnné žitné mouky (podle teploty a síly kvásku to bude trvat asi šest hodin, nebo nechte kvasit na chladnějším místě přes noc). Troubu předehřejte na sto osmdesát stupňů. Všechny suroviny mimo hrubozrnnou sůl smíchejte a vyválejte na co nejtenčí placku, aby se vám těsto nelepilo, můžete ho mírně podsypat moukou. Vyválené těsto pak rovnoměrně posypte hrubozrnnou solí a válečkem krystaly zapravte do těsta. Na plech vyložený papírem na pečení přeneste placku a radýlkem, nebo nožem, rozřežte na jednotlivé sušenky. Vidličkou propíchněte každou sušenku.
Do vyhřáté trouby dejte plech, do trouby stříkněte vodu několikrát rozprašovačem, aby se vytvořila pára a pečte deset minut, po deseti minutách otočte plech a pečte ještě deset minut. 





Gnocchi alla romana: Semolinové nočky

Jednoduchý, klasický recept italské kuchyně. Nedají se zkazit a vyčarují blažený úsměv na tváři. Italové je jedí s rajčatovou omáčkou, já je miluji jen tak přelité ještě trochou másla a zasypané trochou sýra s trochou pepře. Nejtradičnější tvar je kruh o průměru sedmi centimetrů, ale v rámci vánočních příprav se vykrajovací kolečka zakutálela a nezbylo mi než si vybrat mezi půlměsícem, stromkem, kometou a srdcem. Pro běžný provoz doporučuji rozřezat jen na čtverce, je to přece jen bez odpadová záležitost.

litr plnotučného mléka
250g pšeničné krupice
100g másla
3 žloutky
100g nastrouhaného gran moravia (nebo třeba ostřejšího pecorina)
sůl a pepř dle chuti

Alobal, nebo plech na pečení si vymažeme máslem. Mléko přivedeme k varu a za stálého mícháme do něj pomalu vsypáváme krupici. Jakmile kaše začne houstnout, odstavíme z ohně a vmícháme polovinu másla (50g) a polovinu sýra (50g), ochutnáme a podle chuti dosolíme a lehce opepříme. Poté vmícháme žloutky. 
Směs nalijeme na vymazaný plech a rozetřeme tak, aby byla vrstva kaše asi centimetr vysoká. Necháme zchladnout - kaše se ještě zpevní. Po půl hodince vykrájíme / rozkrájíme na jednotlivé tvary a naskládáme na plech vyložený papírem na pečení. Troubu předehřejeme na dvě stě stupňů. Zbytek másla si rozehřejeme v malém hrnku a každý nok potřeme rozpuštěným máslem a posypeme sýrem. Pečeme asi dvacet minut - dokud nejsou noky zlatavé a sýr světle hnědý.
Jíme horké.  

Ovčí vlna: tradiční skotský nápoj


Miluji knihovnu, v regálech s knihami vždycky najdu nějaký ten poklad. Jsou to takové ty knihy, které byste v obchodě přešli, ale rádi si je doma prolistujete a občas narazíte na něco, co prostě musíte vyzkoušet. V knize Děláme si sami o výrobě domácích vín, ciderů, piv a destilátů od Nicka Moyleho a Richarda Hooda jsem objevila recept na ovčí vlnu. Tradiční skotský nápoj, který se popíjí na slavnost wassailingu, starodávnému rituálu probouzení jabloní ze zimního spánku. Nápoj se podává horký ve velké nádobě a koluje mezi účastníky rituálu. Aby se odehnalo všechno, zlé tluče se dřevy do železných pánví a hrnců. Toasty namočené v nápoji se věší na větve stromů jako oběť duchům stromů, a nápoj se také lije ke kořenům jabloně, aby zdravě rostly. Dokonce u této tradice je zmínka o tančení Morissova tance (kdo četl Pratchetta?:)).

Na porci pro dva účastníky rituálu potřebujete:

4 jablka 
litr dobrého cideru - já sáhla po Pragerově 12
20 hřebíčků
5 velkých lžic cukru
muškátový oříšek
2 cm kus zázvoru

Z jablek vykrojíme jádřinec, vetkneme do každého pět hřebíčků a do jeho středu nasypeme lžičku cukru. Jablka vyskládáme na plech a dáme je péci na 180 stupňů, trvá to asi půl hodinky.

Mezitím v hrnci zahřejeme cider, tři velké lžíce sušené třtinové šťávy, zázvor - oloupaný a nastrouhaný a špetku muškátového oříšku. Na mírném plameni pomalu sváříme asi dvacet minut.

Pečená jablka oloupeme a rozšťoucháme s ciderem. Nalijeme do velké nádoby, zastrouhneme muškátovým oříškem a popíjíme v jablečném sadu o tříkrálovém večeru.



Svařený cider

Na svařený cider naleznete asi milion receptů, vyzkoušela jsem jich asi dvacet a tohle je jasný vítěz mých testů. Vyzkoušela jsem cider jen svařený s kořením, cider dle Jamieho Olivera, kdy se sváří s čerstvou mandarinkovou šťávou. Ale cider s calvadosem, pomerančovou kůrou a kořením je pro mě ten nej. 

1,5 l cideru volila jsem Pragerovu 12
10 lžic calvadosu
400 ml jablečného moštu
75g tmavého třtinového cukru
kůra z jednoho pomeranče
4 hřebíčky
dva svitky skořice 
10 kuliček nového koření

Jablečný mošt a cider svaříme s kořením, kůrou z pomeranče a cukrem, odstavíme z ohně a přimícháme calvados.
Dobrou chuť!

Jablečný koláč s redukcí ze cideru


Poslední dobou pročítám různé knihy a tématické weby o cideru, cider mě zajímá víc a víc. Stále mě nepřestává překvapovat, že v zemi, kde máme tolik jabloní a jablek je cider vlastně novinkou. 
V jedné knize jsem narazila na postup, jak ze cideru vyrobit "Apple Jack" tedy jakousi koncentrovanou esenci cideru. Doufejme, že se tuto zimu (a ani žádnou další), nedostanu k tomu ho vyzkoušet. Apple Jack se totiž získává tak, že vezmete galon cideru a počkáte až bude venku mezi mínus dvaceti a mínus třiceti a vyhodíte cider na mráz. Poté slijete vše, co není led a máte Apple Jack. No ochutnala bych ráda, ale těch mínus dvacet...brrr. To musí zbýt asi jen čistý alkohol. Zajímalo mě, co se stane, pokud cider svaříme až na jeho samotnou podstatu a tak jsem to vyzkoušela. Lahodnou hustou redukci ze cideru jsem použila do klasického koláče, kterému dodala šťávu.

Na křehké těsto:
125g másla
hrnek a půl mouky - používám špaldovou hladkou celozrnnou
špetka soli
několik lžic vody

Na náplň:
3 cidery od Pragera - MED
7 jablek
hrst ovesných vloček
3 lžíce cukru
skořice

Jako první si zpracujeme křehké těsto. Studené máslo nakrájíme na kostky a promícháme s moukou a solí. Pracujeme rychle, tak aby se máslo nezačalo roztékat a kousky másla se spojily s moukou. Poté přilijeme trochu vody - několik lžic, záleží na savosti mouky. Začínám s malým množství vody a to dle potřeby zvyšuji. Tak aby výsledné těsto drželo pohromadě. Těsto zabalíme do folie a necháme odpočinout v lednici. Těsto je univerzální používám ho třeba i pro quiche s červenou řepou.
Cider jsem vybrala silnější doslazený kapkou medu (Cider Med od F.H.Pragera) Na plotnu postavíme široký hrnec a nalijeme do něj litr cideru, který hodinu až dvě sváříme až nám zbude po dně hustá tekutina (celkem asi půl hrnku), do které vmícháme padesát gramů másla a necháme zchladnout.
Jablka nakrájíme na kousky a promícháme s cukrem a redukcí z cideru.
Těsto rozválíme a vtlačíme do formy. Kdysi jsem se pokoušela vyvalovat těsto jen na pomoučněném vále, jde to špatně, mnohem lepší je těsto rozválet mezi dvěma kusy potravinářské folie, to jde mnohem snáz a bude krásně tenké. Ze zbytku těsta můžeme vytvarovat ozdobné tvary - třeba listy, či jablka. U nás doma syn tvaroval zakroucené žížalky a povídal něco o hadech, tak možná biblická tématika k těm jablkům.
Těsto ve formě necháme vychladit ještě na chvilku v lednici, poté na něj dáme ovesné vločky, které vpijí přebytečnou tekutinu a na ně jablka a dozdobíme ornamenty z těsta.
Pečeme na dvě stě stupňů čtyřicet až padesát minut.