-->

Theme Layout

Boxed or Wide or Framed

Theme Translation

Display Featured Slider

Featured Slider Styles

Display Grid Slider

Grid Slider Styles

Display Trending Posts

Display Author Bio

Display Instagram Footer

Dark or Light Style

Používá technologii služby Blogger.

Počet zobrazení stránky

Prohledat tento blog

Blog Archive

Facebook

čtvrtek 8. prosince 2016

Pečená brokolice s tahini



Jednoduchý a celkem rychlý recept. Brokolice se během deseti minut v troubě krásně opeče a zůstane tak akorát na skus, žádné bláto. Tahini s citronovou šťávou a česnekem je prostě skvělá.

500g brokolice
půl hrnku tahini
citronová šťáva z půlky citronu
dva stroužky česneku
dvě lžíce rostlinného oleje
sůl
čerstvě mletý pepř
sezamové semínko

Troubu předehřejeme na maximum. Brokolici rozdělíme na drobné růžičky. Tahini prošleháme s citronovou šťávou, rozmačkaným česnekem, olejem, solí a pepřem. Brokolici promícháme s tahini a rozprostřeme na plech a posypeme sezamem. Pečeme deset minut a servírujeme teplé.

QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

neděle 20. listopadu 2016

Polévka z čerstvého mangoldu




Kdysi ještě když jsem bydlela v Praze jsem milovala špenátovou polévku v jedné pražské pizzerii. Byla smetanová s většími nasekanými kusy krásně zeleného špenátu, vonící muškátovým oříškem a lehce posypanou nějakým dobrým sýrem. Pěkných pár let už jí dělám velmi podobnou, používám špenát nebo mladé lístky mangoldu, někdy jejich směs, podle toho, co je zrovna k dispozici. Pokud je neseženete můžete použít zmrazený špenát listový (ne protlak).

500g čerstvých listů mangoldu
2 šalotky
1 stroužek česneku
250ml smetany s vyšším podílem tuku (33% a výš)
lžíce másla
dvě lžíce rostlinného oleje
muškátový ořech
čerstvě mletý pepř
sůl
vyzrálý sýr typu pecorino, nebo třeba grana 

Do velkého hrnce dáme vařit vodu. Mangold vysypeme do velké mísy a zalijeme studenou vodou, lehce propereme a probereme listy, po chvíli vodu slijeme a mangold ještě propláchneme pod tekoucí vodou. Dobře prohlédneme a pokud objevíme ještě hlínu, tak znova propláchneme. 
Mangold přidáme do vroucí vody a po půl minutě zcedíme a ještě propláchneme studenou vodou, čímž zastavíme var a mangold zůstane krásně zelený. Mangold nasekáme a případně vyndáme tuhé stonky.
Na lžíci oleje necháme zprůsvitnět nadrobno nakrájenou šalotku. Přihodíme nasekaný stroužek česneku a zalijeme hrnkem vody. Po minutě přidáme mangold a smetanu. Dolijeme tolik vody, aby byl všechen mangold ponořen. Přivedeme k varu, osolíme, opepříme a nastrouháme trochu muškátového oříšku a pro zjemnění přidáme lžíci másla.
Asi hrnek polévky rozmixujeme na jemný krém a vrátíme zpět do hrnce.
Podáváme s trochou sýra a krutony. 
QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

neděle 13. listopadu 2016

Brokolicová polévka



Brokolicová polévka, někdo ji nenávidí a ani se tomu nedivím, protože brokolice po delší době varu má opravdu nechutnou barvu a už ji nezachrání vůbec nic. Na Food52.com mě zaujal recept na brokolicovou polévku, kde brokolice zůstává krásně zelená a v polévce ji doplňují brambory a šalotka. Hlavní trik spočívá v tom, že nejprve jednotlivé růžičky brokolice zprudka opečete na troše oleje a do polévky je přidáte až na závěr celého vaření. Takto jednoduše se dá z obyčejné brokolicové polévky vykouzlit vážně dobrá brokolicová polévka. Líbí se mi i to, že polévka přiznává brokolici a nemixuje se dohladka, ale jen trochu, tak abychom stále byli schopni rozlišit jednotlivé ingredience. Citronová kůra a šťáva ji dodávají příjemnou svěžest.
Na zhruba 6 porcí si připravte:

2 větší brokolice (asi 500g)
2-3 střední brambory
půl hrnku rostlinného oleje
lžíci másla
2 velké šalotky
5 stroužků česneku
černý pepř
špetku chilli
citronovou šťávu podle chuti (1-2 lžičky)
sůl
ovčí goudu, nebo nějaký jiný dobrý vyzrálý tvrdý sýr (třeba gran moravia)
olivový olej 

Nejprve si brokolice očistíme a rozdělíme na jednotlivé růžičky. Stonky nevyhazujeme, ale oloupeme a nakrájíme také na drobné kostičky. Brokolici si rozdělíme tak, abychom orestovali vždy jen takové množství brokolice, aby se nám vešla na pánev v jedné vrstvě. Rozehřejeme pánev a na lžíci oleje zprudka opečeme část brokolice.  Zeleninu nemícháme, jen ji v jedné vrstvě rozložíme po pánvi a necháme ji 3-4 minuty zhnědnout na jedné straně a poté ji přesypeme do mísy. Na pánev přidáme trochu oleje a další část brokolice a tyto jednotlivé kroky opakujeme dokud nezpracujeme veškerou brokolici. Hotovou brokolici posypeme lžičkou soli.
V hrnci si na trošce oleje opečeme na jemno nasekanou šalotku. Po pár minutách přidáme nasekaný česnek, pepř a špetku chilli. Necháme minutu rozvonět a přidáme brambory nakrájené na kostičky. Zalijeme litrem vody a osolíme lžičkou soli. Vaříme na skus 10-15 minut. Poté přidáme brokolici a necháme vařit 3 minuty. Celou polévku rozmixujeme ponorným mixérem jen krátce, aby v polévce byly malé kousky jak brokolice, tak i brambor.
Dochutíme citronovou šťávou, případně trochu ještě dosolíme a na talíři ozdobíme trochou olivového oleje, hrubě namletým pepřem, pár vločkami soli a trochou nastrouhaného sýra.
QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

pondělí 7. listopadu 2016

Lahodná dýňová pomazánka



Sladkou chuť dýně skvěle doplňuje koření - římský kmín, paprika, zázvor špetka skořice a kardamonu. Krémovost dodává sezamová pasta - tahina. Pomazánku mám nejraději na celozrnném kváskovém chlebu s trochou hladkolisté petrželky. Při přípravě této pomazánky používám sofrito, což je způsob vaření omáčky, který se používá ve španělské, italské nebo i latinoamerické kuchyni. Sofrito je omáčka, kde se jednotlivé její ingredience pomalu vaří v oleji. Recept počítá s menší dýní hokkaido - okolo 700g.

dýně
2 menší cibule
3 stroužky česneku
půl hrnku oleje - olivového, slunečnicového, nebo třeba rýžového
půl hrnku tahini
sůl
koření dle chuti:
sladká paprika: 1/2 lžičky
zázvor: 1/2 lžičky
římský kmín: 1/4 lžičky
zázvor: 1/8 lžičky
nové koření: 2 kuličky
špetka kardamonu

Nejprve rozpůlíme dýni, semínka necháme v dýni a lehce potřeme řeznou stranu olejem. Pečeme v troubě na 180 stupňů do měkka - trvá to cca 40  - 60 minut. Dýně se na řezu úplně zhnědne, toho se vůbec nebojte. Dýni necháme zchladnout a mezitím si připravíme sofrito - v malém hrnci na mírném plameni (!) pomalu vaříme nasekanou cibuli a oloupané celé stroužky česneku. Cibule zezlátne a česnek se rozvoní, sundáme z plotny a k horkému oleji přidáme koření. Oloupeme dýni a rozmixujeme ji se solé, sofritem a tahinou úplně do jemné pomazánky, ochutnáme a případně ještě přidáme sůl, pepř, česnek, či třeba tahini podle chuti.
QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

neděle 2. října 2016

Pečená dýně buttercup



Dýně buttercup přezdíváme doma pupíková, to proto, že naproti stopce ukrývá malý pupík, pod kterým je dužina nejtenčí a z této strany se vám také nejlépe bude řezat poklička. Je zde jen několik centimetrů široká dužina, oproti deseticentimetrové vrstvě dužiny přímo pod stopkou. Pokud jste ještě nevyzkoušeli, ochutnejte buttercup, neboli máslový hrnek. Dýně voní výrazně po cukrovém melounu, má sladkou a intenzivní chuť. Receptem jsem se inspirovala v kuchařce Jídlem proti rakovině od Catherine Pipps, která právě tento recept doporučuje, pokud u vás probíhá zrovna onkologická léčba a chcete něco energeticky vydatného k jídlu. Pro nás doma jsem část smetany a sýru nahradila zkaramelizovanou cibulí, i tak je tam pořád sýru i smetany dost.

Na osobu si připravte:

menší dýni buttercup
střední cibuli
lžíci rostlinného olej
200ml smetany na šlehání
100g goudy nebo gruyére
pepř


Dýni seřízněte stopku, aby zvládla rovně stát a kolem pupíku vyřízněte pokličku. Z dýně vydlabejte semínka. 
Cibuli opékejte na mírném ohni a troše oleje, dokud nezezlátne, bude to trvat asi deset minut až čtvrt hodiny. Poté cibulí naplňte dýně a zalijte šlehačkou prošlehanou s trochou čerstvě mletého pepře a kdo nemá příliš slaný sýr, může i osolit.  
Zasypte nastrouhaným sýrem, přiklopte vyřízlou pokličkou a pečte cca hodinu až hodinu a půl, tak aby dužina dýně byla měkká. Měla jsem dýně okolo kila váhy a pekla jsem je na 225 stupňů hodinu a deset minut. Na posledních pět minut pokličku odklopte a nechte sýr pod grilem zezlátnout.
Poté už jen můžete lžící vydlabávat kousky dýně a ujídat je spolu se smetanou a sýrem a cibulí. Doporučuji každému členu rodiny jednu dýni, při snaze se dělit se synem to byl ke konci jídla docela boj lžic o lahodnou náplň.

QuickEdit
Nikola Mrázová
1 Comments
Share This Post :

neděle 4. září 2016

Nishime - zelenina po japonsku



Nishime je tradiční japonský způsob přípravy zeleniny, kdy zeleninu dusíme v páře. Připravit tímto způsobem zeleninu je jednoduché, rychlé a překvapivě dobré - krásně vyzvedne chuť zeleniny. Pokud jídlo neosolíme, můžeme se rovnou o zeleninu podělit i s nejmenšími  strávníky. Na tuto úpravu zeleniny je vhodný spíše užší a vyšší hrnec s tlustým dnem a dobře přiléhající poklicí.

Budeme potřebovat:
různorodou zeleninu podle vlastní chuti
nejraději kombinuji následující:
dýně, cuketa, mrkev, pastinák, cibule, česnek, brambory, červenou řepu, zelené fazolky, zelí a pórek
špetku soli (pro děti do roka vynecháme)
shoyu podle chuti

Zeleninu nakrájíme na větší kusy (čím větší kusy, tím déle se bude vařit). Snažíme se nakrájet na větší kusy tu zeleninu, která se vaří kratší dobu a na menší naopak tu, která je hotova hned.
Do hrnce nalijeme vodu, tak aby sahala vysoko asi jeden centimetr. Na dno naskládáme cibuli, pórek, zelí, cuketu, dýni, mrkev, řepu tak aby každá zelenina vytvořila jednu vrstvu.Horní vrstvu trochu posolíme. Poté hrnec přiklopíme poklicí a dáme na plotýnku, kterou zapneme na maximum. Jakmile se vytvoří pára, snížíme tak, aby se zelenina dusila v páře, na co nejnižším stupni. Hrnec příliš neotvíráme, zeleninu nikdy nemícháme. Jen zkontrolujeme, zda se voda nevyvařila úplně. Pokud by se tak stalo, trochu vody dolijeme. Zeleninu vaříme do měkka 15 - 30 minut podle velikosti jednotlivých kousků zeleniny. V ideálním případě se nám takřka veškerá voda vyvaří a na dně hrnce zůstane už jen trocha zeleninové šťávy.
Zakápneme shoyu, hrncem trochu zatřepeme, aby se zelenina dobře promísila a necháme pár minut odstát.

Zeleninu můžeme jíst samotnou, nebo třeba jako přílohu k dalšímu jídlu. Na mém talíři vidíte ještě vafle z kefíru, vejce a trochy špaldové mouky. Křupavé vafle krásně zeleninu doplní.



QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

sobota 3. září 2016

Aromaterapie: Éterický ole tea tree (čajovník) a jeho použití



Éterické oleje a jejich síla a možnosti použití mne nadchly. Už pár let doma na ně nedáme dopustit a právě z tohoto důvodu jsem se rozhodla zařadit na blog průběžné články o jednotlivých olejích a jejich využití, jak v domácnosti, tak při péči o zdraví. Levanduli jsem již zpracovala a jako další jsem si vybrala éterický olej se širokým využitím - tea tree, neboli olej z čajovníku.
Rozdrcené listy čajovníku patří ke tradičním léčebným prostředkům australských domorodců, v roce 1925 studie prokázala, že silice čajovníku je 12xsilnější než fenol (základ antiseptických substancí v té době). Během druhé světové války byl olej z čajovníku výbavou lékáren vojáků, kteří bojovali v tropech.
Co je důležité vědět, je to, že tea tree můžete jako jeden z mála olejů používat neředěný na pokožku.
Silice působí výrazně antisepticky, proto je výborný na zranění, vředy, popáleniny i hnisavé rány a dermatomykózy, stejně tak na štípance od komárů - zmírňuje svědění, stejně tak můžete potírat i opary, bradavice a kuří oka. Tea tree se může používat i na ošetření pokožky diabetiků.
Osvědčil se i na pléšňové onemocnění nohou a nehtů (udělejte si mast z kokosového oleje a tea tree), nebo aplikujte neředěný několikrát denně.
Tea tree můžete dezinfikovat ranku po vyndání klíštěte. Skvělý je i proti vším a blechám.

Doporučuje se kloktat 2-3 kapky rozpuštěné ve vodě při zánětech horních a dolních cest dýchacích, laryngitidách a kašli. Při počínajícím stádiu chřipky můžeme kůru zintenzivnit a to tak, že tea tree můžeme přidat do koupele, či provést masáž (třeba spolu s eukalyptem nebo ravintsarou). Při ucpaném nose a dutinách můžete tea tree kápnout do hrnce s horkou vodou a inhalovat páru.

Při nachlazení, nebo horečnatém onemocnění doporučuji si několik kapek kápnout do aromalampy, bude se vám lépe spát i dýchat (opět možno přidat i třeba eukalyptus, nebo ravintsaru).

Při vaginálních a močových infekcích můžete přidat pár kapek oleje rozmíchat v medu a ten pak přidat do koupele, nebo vypít hrnek čaje s 2-3 kapkami oleje. 

Při bolesti zubů jako první pomoc můžeme kápnout tea tree rovnou na dáseň, či ho kloktat (3 kapky ve sklence vody) při problémech s paradentózou.

Tea tree má i široké uplatnění v domácnosti: Pár kapek ve sklence vody můžete ho používat k dezinfekci i k provonění domácnosti, kápnout kapku tea tree do pračky namísto aviváže.

U všech éterických olejů doporučuji nakupovat éterické oleje u osvědčených výrobců. V dnešní době se vyrábí některé oleje i synteticky, proto kupujte opravdu přírodní ověřené silice. Seženete třeba zde.

Použití éterických olejů konzultujte s lékařem, nebo zkušeným aromaterapeutem. 



QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

pondělí 29. srpna 2016

Aromaterapie: Éterický olej levandule a jeho použití




Levandulový éterický olej (EO) patří mezi nejpoužívanější oleje vůbec. Jako jeden z mála se dá použít i neředěný rovnou na pokožku i sliznice a plně využít jeho schopnosti podpořit regeneraci tkání a hojení ran. U nás doma ji používáme ihned na spáleniny, odřeniny a také hlavně na kousance od komárů. Skvěle zklidní a opravdu krásně zhojí drobné ranky a oděrky. Dvouletý syn ji sám vyžaduje na kousance od komárů. Můžete ji použít i na popraskané rty, nebo kůži spálenou od sluníčka. Doporučuje se i pro citlivou pokožku, kterou dokáže krásně zklidnit.
Působí protizánětlivě, může se používat i na mokvající rány. 
Každý den v podvečer kápnu kapku levandulového éterického oleje do aromalampy v ložnici, dobře se nám pak spí - tato procedura se doporučuje i pro astmatiky, protože levandulová silice má zklidňující  a antispasmatické účinky. Stejně tak můžete levanduli použít pokud trpíte laryngitidou, krční infekcí, chřipkou, nebo bronchitidou.
Relaxačních účinků levandule můžete využít i kápnutím několika kapek levandule do koupele, či promíchat pár kapek s rostlinným olejem a dopřát si příjemnou masáž.
Má blahodárné účinky při bolestech hlavy a migréně - doporučuje se kápnout 2-3 kapky na kostku cukru a sníst, nebo jemně namasírovat krk a spánky EO smíchaným s libovolným rostlinným olejem. 
Při menstručních bolestech se doporučuje masáž břicha a dolní části zad směsí EO levandule a vybraného rostlinného oleje.
Působí jako repelent proti vším, blechám a klíšťatům - doporučuji vetřít kapku, či dvě do vlasů. Stejně tak se ji přisuzuje i působení proti lupům.
Dá se použít jako přísada do jídla - třeba do marmelád a sladkých dezertů.
A v domácnosti ji můžete přidat nakapanou na kousku vatového tamponu třeba do šatní skříně proti molům.
Je třeba vědět, že levandule snižuje krevní tlak a její používání v těhotenství vyžaduje konzultaci s lékařem. Nicméně já jsem ji v těhotenství používala právě na zmírnění těhotenských nevolností. 
Doporučuji používat levandulový olej z ověřených zdrojů, tak aby byl opravdu vyroben z levandule, abyste si nekoupili syntetickou náhražku. Doporučuji EO od Nobilis Tilia, který dle mých zkušeností voní mnohem intenzivněji, než jiné EO a stačí tedy používat opravdu jen kapku, nebo dvě. Koupíte třeba zde: jihoceskalokalka.cz.


QuickEdit
Nikola Mrázová
1 Comments
Share This Post :

sobota 27. srpna 2016

Frosé



Dneska už nikam neřídím, kdesi na internetu jsem zahlédla tříšť z růžového vína a darem se mi dostala lahev z vinařství Kolář. Cabernet sauvignon rosé, pozdní sběr, 2015 má výraznou chuť s tóny malin a jahod no ideální do horkých dnů. připravila jsem rovnou dvě verze, v jedné jsem zmrzlé víno jen lehce promíchala a ve druhé jsem ho prohnala mixérem a vyrobila úplně jemnou tříšť. těžko říci, která byla lepší, pro mě vítězí skupenstvím spíše hrubá textura a to z ryze praktických důvodů, vydržela déle zmrzlá.

 budete potřebovat:

 láhev růžového vína výrazné chuti
 5 lžic cukru
 5 lžic vody

Víno ochutnáme a nalijeme do obdélníkové formy a necháme několik hodin zmrazit v mrazáku, nelekejte se - úplně nezmrzne díky obsahu alkoholu. Vodu s cukrem svaříme na sirup a necháme zchladnout. Pak již jen podle nálady a chuti rozmixujeme najemno, nebo rozbijeme na hrubo. Sedneme si na místo s pěkným výhledem a užijeme si tuhle lahodnou variantu zmrzliny. 

QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

neděle 21. srpna 2016

Dušený lilek


Poprvé jsem tento rok ochutnala lilek ze skleníků Kořénkovy farmy Vícemil, kde pěstují bez průmyslových hnojiv a jakékoliv chemie. Je mnohem chutnější - dužina je pevnější a jeho chuť výraznější. Každý týden si dva nebo tři přihodím do nákupního košíku (pardon, bedýnky). Spolu s cibulí, mrkví, česnekem a čerstvou bazalkou vytvoří fajn letní jídlo.

1 střední lilek
1 cibule
2 mrkve
2 stroužky česneku
1 lžička koření typu garam masala - používám Shantinu Masalu od Sonnentoru
rajčata - půl kila, nebo rajčata v plechu, či ve skle
pár lístků bazalky
slunečnicový olej 
všechny ingredience najdete na jihoceskalokalka.cz

Na oleji orestujeme cibuli nakrájenou na větší kousky, přihodíme mrkev na kolečka, lilek nakrájený na kostky a trochu posolíme, za občasného míchání restujeme asi pět minut. Přidáme koření a necháme rozvonět, poté přidáme konzervu sekaných rajčat, nebo rajčata čerstvá (nakrájená na kousky), dobře zamícháme a necháme pod pokličkou na mírném plameni dusit cca 30 - 45 minut. Občas zamícháme a zkontrolujeme, zda není třeba podlít trochou vody, ale já nepodlívám, štáva z rajčat a zeleniny stačí.
Ochutnáme, osolíme a přidáme čerstvě mletý pepř.  Na talíři ozdobte bazalkou, dobrou chuť.






QuickEdit
Nikola Mrázová
3 Comments
Share This Post :

neděle 7. srpna 2016

Cuketové placky s halloumi a bazalkou



Díky halloumi získá tento triviální recept úplně nový rozměr. Ovčí halloumi se jen lehce rozteče a vytvoří sýrové těstíčko, ale udrží tvar a krásně se opeče. Čerstvá bazalka dodá příjemnou ostřejší chuť a nádhernou vůni, dávám několik lístků natrhaných na větší kusy.
Budete potřebovat:
střední cuketu
lahůdkovou cibulku - jen bílou část, nakrájenou na tenké kolečka 
150g halloumi nastrouhaného na hrubo 
1 vejce
špaldová mouka na zahuštění, nebo pohanková (pokud chcete vynechat lepek)
česnek - stroužek
čerstvá bazalka - několik lístků
sůl a pepř
rostlinný olej

Cuketu nastrouháme nahrubo, posolíme a necháme v cedníku vypotit. Pokud máme větší cuketu, která má v sobě již semínka, ta je nejprve vydlabeme lžící a pak zbytek cukety nastrouháme. Šťávu z cukety pečlivě vymačkáme a smícháme s nastrouhaným halloumi, nakrájenou cibulkou, nasekaným stroužkem česneku, bazalkou natrhanou na větší kousky, vejcem a špaldovou moukou. Mouky dáme tolik, aby těsto mělo konzistenci bramborákového těsta. Lehce osolíme a opepříme. Na troše oleje uděláme testovací kousek a případně ještě dosolíme. Placičky peču tenké a dokřupava. Jíme teplé, klidně přidáme trochu domácího aioli, nebo čerstvý salát - já ráda třeba coleslaw.

QuickEdit
Nikola Mrázová
1 Comments
Share This Post :

neděle 31. července 2016

Lilky plněné rajčatovo-čočkovým ragú



Moje oblíbené. Lilky už jsou konečně k dispozici a je čas na pořádné lilkobraní. Tento recept je poměrně rychlý a jednoduchý.

Budete potřebovat:
2 střední lilky
1 cibuli
2 stroužky česneku
50g francouzské zelené čočky (seženete třeba zde)
400g sekaná rajčata
2 lžičky jemného kari koření
lžička římského kmínu
špetka skořice

Čočku propláchneme a dáme vařit, vaříme na skus - asi 20 minut. Mezitím si lilky rozpůlíme a opatrně vydlabeme dužinu, tak aby nám zůstala slupka z lilku neporušená. Dužinu nakrájíme na drobno a smícháme ji s lžičkou soli. Lilek necháme vypotit. V hrnci orestujeme na dvou lžících oleje cibuli nakrájenou nadrobno, poté přidáme lilek, ze kterého jsme vymačkali v cedníku všechnu šťávu, kterou z něj sůl vytáhla. Cibuli s lilkem chvíli restujeme, pak přidáme koření a nasekaný česnek, které necháme na oleji rozvonět. Přidáme rajčata a necháme na mírném ohni asi 5 minut probublat. Rozehřejeme troubu. Přidáme do hrnce uvařenou čočku a promícháme, ochutnáme a dosolíme a dopepříme dle chuti. Směsí naplníme lilky a dáme péci do trouby asi 20 minut.

Lilky můžete doplnit sýrem, nebo rozmixovanými kešu ořechy s trochou lahůdkového droždí.


QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

neděle 12. června 2016

Bulgurový pilaf s mandlemi a rozinkami


Pro milovníky kořeněných a zároveň sladkých chutí. A petrželkou nešetřete. Rychlý oběd nebo večeře, nenáročná na přípravu. Myslím, že se bude i skvěle vyjímat na letním stole jako příloha ke grilování.

125g bulguru
100g mandlí
1 cibule
2 lžičky římského kmínu
1 lžička skořice
špetka mletého koriandru
špetka chilli
80g rozinek - ideálně nesířených
rostlinný olej
svazek hladkolisté petrželky

Bulgur propláchneme a zalijeme trojnásobným množstvím osolené vody a přivedeme k varu. Vaříme do změknutí - cca 20 minut. Přesná doba vaření záleží vždy na kvalitě a velikosti bulguru. Vodu slijeme a bulgur necháme vychladnout.
Mezitím si na sucho na pánvi opražíme mandle a odložíme stranou. Mandle si přes noc namáčím a také loupu, ale není to nutné. Předem namočené mandle jsou lépe stravitelné.
Ve větším kastrolu rozehřejeme olej a na něm osmažíme nadrobno nakrájenou cibulku. Vmícháme koření a chvilku mícháme až se rozvoní. Přidáme vařený bulgur, rozinky a dobře promícháme. Přilijeme malinko vody a mícháme, aby se vše dobře promísilo. Ochutnáme, dosolíme a dopepříme dle chuti. Poté smícháme s nakrájenou petrželkou a na talíři posypeme mandlemi.

QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

pátek 27. května 2016

Lodní deník: Leonidio - Horolezectví a lilky






Další video z cesty, tentokrát z města, které turisti navštěvují ze dvou důvodů - jednak kvůli lezení po skalách a v létě kvůli lilkům. Prý zde pěstují nejlepší lilky z celého Řecka - říkali místní:o). V zimě jsem žádné lilky, mimo těch zavařených nenašli, ale za to zde probíhal horolezecký festival a my tu strávili silvestra i Nový rok. 
Od druhé půlky videa jsou slyšet tradiční písně, které vyhrávaly na silvestra v místním rozhlase. Sníh přecházel v déšť a naopak, byla to celkem pochmurná atmosféra, která ale neměla vliv na věčně usměvané Řeky, kteří si vzájemně přáli: Kali chroňa! A to znamená šťastný nový rok! 
Tradiční novoroční koláč je Vasilopita - tedy Vasilův koláč. Recept na něj brzy na blog dám - je to koláč, který voní po pomerančové kůře, trochu po anýzu a jak je dobrým řeckým zvykem zasypává se vysokou vrstvou moučkového cukru. Zdobí se mandlemi, často vyskládanými do letopočtu. Ochutnala jsem ji v klášteře sv. Mikuláše kousek od Leonidio, je vidět, že už ho sestry nějakou dobu pečou, protože byl opravdu výborný! Sice jsem nenašla minci a ani žádnou cennost, která se do koláče zapéká, ale i tak jsem z něj byla nadšena!






































QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

čtvrtek 19. května 2016

Lokální večeře: Šťouchané brambory s celerem



Díky mému novému projektu jihočeská lokálka se způsob vaření u mne dost mění. Každý týden objíždím farmy a vařím, z toho, co je aktuálně k dispozici v okolí. Tohle se docela povedlo, a tak jsem se rozhodla podělit o recept. Jemně nasládlou chuť celeru zjemňují brambory, vejce dodává jídle na sytosti a jogurtovo-koprová omáčka z hustého ovčího jogurtu skvěle celé jídlo doplní. Trochu mi to připomíná koprovku s vejcem a bramborem, ale tohle je pro mne o dost lepší.

na dvě porce si připravte:
1 celer (mám z farmy Doňov)
4 brambory (mám ze ZD Rodvínov)
240ml ovčí jogurt (mám ze sýrárny Horní Dvorce)
2 domácí vejce (z Holešic)
půl svazku kopru (farma Doňov)
lžíce dýňového oleje
stroužek česneku

Brambory a celer oloupeme, nakrájíme na větší kostky a uvaříme v osolené vodě doměkka. Mezitím si uvaříme vejce podle našeho vkusu - já vařím krátce, tak aby zůstalo ještě dost tekuté. Kdo si chce vyhrát, udělá si ztracené vejce. 
V misce smícháme jogurt s nasekaným koprem, solí, čerstvě mletým pepřem, lžící dýňového oleje a stroužkem česneku. Pokud máte k dispozici citrony v biokvalitě, které nejsou chemicky ošetřené, klidně přidejte trochu nasekané citronové kůry. Ochutnáme a eventuálně ještě dosolíme, nebo dopepříme. Dáme vychladit do lednice.
Brambory s celerem po uvaření rozšťoucháme a osolíme a opepříme. Vejce oloupeme a rozkrojíme. Na dva talíře rozdělíme šťouchanou zeleninu, jogurtovou omáčku a vejce, dozdobíme kouskem kopru.





QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

sobota 14. května 2016

Salát z lokálky: cizrna, kuskus a místní zelenina



Od povzdechů, že v Jindřichově Hradci není žádný pravidelný trh a podpora farmářů, jsem přešla k činům a založila Jihočeskou lokálku, kde si jednoduše objednáte zeleninu, ovoce a sýry z místních zdrojů. Dál naleznete v nabídce i zboží z mou milovaného opobchodu, tak abyste si mohli jednoduše nakoupit na celý týden. Já za vás věci vyzvednu a dovezu vám je až domů, tedy pokud bydlíte v Jindřichově Hradci a okolí. Dál lokálka nedosáhne. Zároveň doufám, že brzy najdu i nějakého dodavatele domácích vajec a medu, tak kdyby jste měli tip na nějakého chovatele, který si svoje slepice hýčká a rozmazluje, a sem tam mu nějaké vejce zbude, pošlete mi na něj kontakt.
A teď už k salátu - porce pro dva dospělé a jedno dítě.

hrnek vařené cizrny
půl hrnku celozrnného kuskusu
2 kedlubny
řepa tygrovaná
jarní cibulka
mrkev
směs čerstvých bylinek (oregano a pažitka)
dýňový olej
vinný ocet
čerstvě mletý pepř a sůl

Cizrnu si vařím pravidelně každý týden, kilo cizrny namočím na 24 hodin a poté vařím do měkka cca 1 - 2 hodiny. Používám tu z opobchodu, která je obrovská a chuťově výborná. Část namočené cizrny nevařím a vyrábím z ní falafel, z části uvařené cizrny dělám pravidelně hummus.
Kuskus zaliji vroucí osolenou vodou (zhruba 1:2) a přiklopím pokličkou, po deseti minutách se všechna voda vstřebá a kuskus jen lehce načechrám vidličkou.
Zeleninu, kterou používám, mám z farmy Doňov. Řepu oloupu a nakrájím škrabkou na tenké nudličky, kedlubny na úzké špalíčky, mrkev na kolečka, cibulku i se zelenou částí na drobná kolečka, bylinky nasekám. 
Cizrnu smíchám s kuskusem a zeleninou a přeliji zálivkou, kterou jsme si připravila prošleháním třech lžic dýňového oleje s lžící vinného octa, solí a pepřem. Přidám čerstvé bylinky.
Jíme s domácím kváskovým chlebem ze žitné a špaldové mouky.
Dobrou chuť! 



QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

pátek 6. května 2016

Lodní deník: Nafplio


Nafplio je malebné městečko ležící na východě Peloponésu. V letech1829-1834 (ano, moc dlouho to nebylo) bylo dokonce hlavném městem celého Řecka. Na Nafpliu převzaly vládu Atény a možná proto i velké množství Atéňanů jezdí do Nafplia na víkend, či jen krátkou dovolenou.
Městu dominují tři pevnosti, z toho jedna se nachází na nedalekém ostrově.
Město má svůj osobitý italský šarm, díky mnoha domům v benátském stylu. Aby atmosféra Itálie byla dokonalá navštívili jsme zmrzlinárnu u třech italských sourozenců - dvě sestry s bratrem vlastní malou zmrzlinárnu "Antica Gelateria di Roma", kde mají tu nejlepší zmrzlinu v celém Napfliu. Už když vkročíte do malého krámku, jasně slyšíte angličtinu s italským přízvukem. Marcello hned od pokladny si mě dobře prohlédl a říká: Vy jste tu poprvé, že? Takže pokračujte doprava, kde máte pult se sorbety a vlevo jsou zmrzliny! Vyberte si zmrzlinu, polevy, kornouty... U každého pultu stojí jedna  sestra a hned mi dávají malou lžičkou ochutnat, abych se mohla rozhodnout, zda chci oříškovou, čokoládovou, citronovou, jahodovou, nebo klidně mi prý dají od každé kousek. Ta myšlenka byla hříšná, ale pak jsem ji zavrhla, protože i malý kousek od každé by v součtu vytvořil asi tak deset kilo zmrzliny. Dala jsem si pistáciovou, moje nejoblíbenější. A byla opravdu výborná!
Při toulkách v Nafpliu jsme objevili malé muzeum komboloi. Komboloi můžu nejblíže vzhledově popsat jako růženec, ale oproti němu nemá žádný náboženský význam. Jsou vyrobeny z korálků nejrůznějších materiálů a barev a spolu s drobnými přívěsky a střapcem tvoří náhrdelník, který má snad každý Řek a to ne jen jeden. Vidíte je všude - pověšeny na zpětných zrcátkách u aut, v domácnostech, ale nejčastěji uvidíte Řeka, který ji drží v ruce a různě ji točí, roztáčí a někdy ji jen tak popouští mezi prsty, a někdy s ní vztekle mlátí do dlaně. Musím říci, že komboloi byla takřka vždy doménou mužů, Řekyni s komboloi jsme neviděli. Asi žijí v menším stresu, než řečtí muži.
V poslední části videa jsou záběry z pláží nedaleko Nafplia směrem na Astros. Dlouhé písečné pláže s datlovými palmami jsou podél celého zálivu.


QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

úterý 26. dubna 2016

Lodní deník: Epidauros a Mykény



Plánovaný výlet do historie nám ovlivnila stávka zaměstnanců muzea, kteří odmítli požadavky řecké vlády, aby pracovali přesčas. Bohužel to zrovna bylo v době, kdy jsme projížděli okolo dvou významných památek na Peloponésu, později jsme navštívili ještě jiná místa, kam už nás pustili, ale aspoň několik záběrů z každé lokality. Na začátku videa je ještě pár záběrů z ženského kláštera, který jsme po cestě navštívili. Celý areál dýchal opravdu nádhernou tajemnou atmosférou. 
Epidauros byl významným starověkých městem, které je v současné době zapsané na Seznamu světového dědictví UNESCO, pro nás to bylo jedno z prvních památek tohoto typu, které jsme v Řecku navštívili a proto jsme byli dost zklamaní, že díky stávce jsem se po několika hodinách jízdy namísto na slavné divadlo, dívali jen na pokladní, která nám odmítla prodat vstupné. A tak jsme celý areál obešli a přece jenom nahlédli přes plot. Docela nás překvapilo, jak je divadlo pro patnáct tisíc lidí malé. Zřejmě v té době sedávali dost natěsno:o). Epidauros byl zasvěcen bohu Asklépiovi, jehož svatyně byla vybavena 160 ložnicemi, které sloužily k léčení nemocných. V Epidauru pramenily také léčivé prameny a posvátná stavba - thól, kde se chovali posvátní hadi, které měl Asklepion ve znaku.
O pár desítek kilometrů dál jsme navštívili ještě Mykény, které byly v druhém století před naším letopočtem jedním z největších center řecké civilizace. Ve své době byly význačným hospodářským a kulturním centrem. Dnes jsou stejně jako Epidauros zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO. Právě v Mykénách objevil v jednom z hrobů Heinrich Schlieman posmrtnou masku krále Agamemnona. Její kopii z nejrůznějších materiálů můžete koupit snad v každém z řeckých obchodů se suvenýry.
QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

pátek 8. dubna 2016

Pět receptů na vegetariánské karbanátky


Vegetariánské karbanátky, nebo-li vegeburgery, jak jim doma přezdíváme, jsou stálicí na našem stole. Mám pocit, že kdybych ze stejných ingrediencí vytvořila jídlo, které nebude burger, ale třeba nákyp, tak nikdy nebude mít takový úspěch jako karbanátek. 
Nebojte si karbanátků udělat více do zásoby, jsou skvělé na druhý den třeba k salátu, nebo k rychlé svačině. U nás doma si nejraději ke karbanátkům děláme brambory ve všech podobách, někdy jako kaši, jindy jen maštěné máslem. Pokud mám čas, peču k burgerům jednoduché bulky a pak je servíruji se zeleninou v bulce, nebo jiném pečivu. 
Samozřejmostí je také domácí dresink. Miluji třeba pitu s falafelem a tzatziki, nebo třeba trochu výrazné hořčice.


QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

čtvrtek 7. dubna 2016

Slaná ovesná kaše



Když jsem poprvé vyzkoušela ovesnou kaši na slano, bylo to pro mě velice matoucí. Mozek vidí ovesnou kaši, kterou jí vždycky na sladko a najednou na jazyku citron, tymián a olivový olej. Skoro se mi nechce věřit, že ta kaše je opravdu slaná. 

půl hrnku ovesných vloček
lžíce chia semínek
lžíci olivového oleje
snítku čerstvého tymiánu
citronovou kůru dle chuti
hrubozrnnou sůl
čerstvě mletý pepř

Ovesné vločky přesypte do misky a přelijte horkou vodou, tak aby voda sahala asi centimetr nad vločky, přimíchejte chia semínka a dobře zamíchejte. Pokud bude kaše moc hustá, přilijte trochu vody a promíchejte.Kaši poté přelijte olivovým olejem, posypte trochou tymiánu, solí a troškou pepře a nastrouhanou citrónovou kůrou.


Už se nemůžu dočkat, až zkusím do kaše přidat třeba sušená rajčata a čerstvou bazalku. Tak mne napadá, co byste si do kaše naslano dali nejraději vy?
QuickEdit
Nikola Mrázová
1 Comments
Share This Post :

úterý 5. dubna 2016

Tentokrát o cukru


Je možné mít alergii na cukr? Je možné vůbec žít bez cukru? Dokážete si představit, že od zítřka už si nedáte ani zrníčko cukru? Ač já to neumím, moc dobře znám i takové lidi, kteří si nedají ani zrnko cukru, ani kapku medu a striktně se drží dál od všech možných sladidel. Zní to nereálně? Můj muž je důkazem toho, že to jde. Každý kousek cukru u něj zhorší příznaky ekzému a astma. Cukr jsem se naučila hledat ve všem. Od rajčatových protlaků, přes pečivo a bílé jogurty až po těstoviny. Člověk by ani nečekal, v čem všem cukr najde. I když je pravda, že pokud kupujete opravdové jídlo, a ne polotovary, není to tak drastické. Doufám, že někoho nenapadne přidávat do ovoce třeba cukr, stejně tak jak se v dnešní době přidává voda a soja do masných výrobků.
Je pravda, že asi každý máme vůči cukru jinou odolnost, ale myslím si, že nikomu neuškodí cukr nahradit minimálně přírodními sladidly, pokud ho přímo nevynechat. Myslím, že i vlna civilizačních nemocí jako je obezita a diabetes, nám jasně naznačují, že konzumovat cukr v takové míře je nejen nezdravé, ale i životu nebezpečné.
Konzumace cukru bývá často srovnávána se závislostí. Cukr ovlivňuje tvorbu dopaminu v mozku. Dopamin je hormon, který nám zprotředkovává příjemné pocity. Proto je těžké se cukru vzdát, když jeho konzumace přináší tak libé pocity. 
Mimochodem, víte že doporučená denní dávka cukru (a to veškerého včetně toho z ovoce a dalších sladidel) by měla být mezi 26 - 34 gramy cukru. Pro bližší představu je to cca 6-9 lžic cukru. Toto množství obsahuje hrst rozinek, nebo větší banán.
Věřím, že není lehké se cukru vzdát úplně, ale existují i jiné varianty, jak si osladit život:
Mezi dvě nejvhodnější sladidla patří stevie a rýžový sirup.
stevie - ne každému chutná, ale vedle xylitolu je to jedna z nejlepších náhrad cukru. Na trhu je jich velké množství - od tekutých koncentrátů po suché směsi - dejte si pozor, některé “stevie” obsahují skutečné stevie jen pár procent.
rýžový sirup - sirup s nízkým glykemickým indexem, skvělý na pečení, do pudinků, mléčných rýží a na doslazení korpusů.
xylitol- ač to podle názvu nevypadá, jedná se o celkem přírodní sladidlo, získává se totiž z břízy.
Další alternativy bílého cukru:
med - pro mne oblíbené sladidlo do polev, krémů a náplní. Oslaďte si medem ořechovou náplň do koláče. Dobré je mít med z ověřených zdrojů, ideálně v co nejvyšší kvalitě, skladovaný v co nejnižších teplotách. 
melasa - chuťově výrazná, výborná na oslazení sušenek, zkuste si upéci třeba sušenky z melasy, skořice a zázvoru. Melasa je bohatá na železo a další minerální látky. Najdete v ní vitamíny skupiny B a je skvělým zdrojem nenasycených mastných kyselin.
javorový sirup - se získává z javorové mízy, je plný minerálů, vitamínů, stopových prvků a obsahuje dvacet čtyři druhů antioxidantů. Smíchejte ho s tahini a přelijte si s ním lívance, nebo namažte na chleba.
datlový sirup - sladký sirup, kterým báječně dosladíte jakýkoliv koláč, brownies nebo bábovku.
kokosový cukr - ve skutečnosti je to pyl z kokosové palmy, má nízký glykemický index a je bohatý na draslík, vápník, zinek a železo.
přirozeně sladké ovoce a zelenina - banán, mrkev, jablečné pyré to vše dokáže osladit váš dezert
sušené ovoce - zkuste si třeba rozmixovat rozinky s vodou a tímto sirupem osladit bábovku, nasekejte
Naučit se znovu jíst bez cukru chvíli trvá, ale třeba u ovesné kaše, jak si jednou zvyknete na kaši bez cukru, nebudete chtít jinou.

Vyzkoušejte třeba:






QuickEdit
Nikola Mrázová
2 Comments
Share This Post :

sobota 2. dubna 2016

Rozinková chala



Chala (hebrejskyחלה‎‎, v množném čísle חלות‎‎, chalot), nazývaná také barches, je speciální chléb, který pečou aškenázští a někteří sefardští Židé na šabatové a sváteční hostiny. Podle židovských tradic začíná šábesové a sváteční jídlo požehnáním nad dvěma bochníky chleba (ha-moci). Tyto „dva bochníky“ (hebrejsky: lechem mišne) jsou připomínkou, jak Židům, putujícím během exodu z Egypta padala z nebe mana. Mana nepadala během šabatu a svátků, avšak namísto toho den před šabatem a svátky spadla dvojitá porce.(zdroj: wikipedie). Pro mě je tento chléb skvělou alternativou sladkého pečiva k snídani, s trochou másla a domácím džemem je prostě nejlepší. V neděli si z něj na snídani vyrobíte skvělé francouzské tousty a pokud vám nějaký ještě zbude, udělejte z něj třeba žemlovku.
Díky dlouhé fermentaci těsta při nízké teplotě, získá chala na chuti.
Na dva kousky si připravte:
500g mouky
5 lžic medu
3 lžíce soli
2 lžičky sušeného droždí
3 žloutky
1 celé vejce
3 lžíce rostlinného oleje
100g rozinek

Nejprve si připravíme fermentované těsto z 180g mouky, 120g vody a 3/4 lžíce sušeného droždí a to tak, že všechny suroviny v míse promícháme a necháme dvacet minut odpočinout. 
Poté těsto prohněteme, a zabalíme do potravinářské folie a dáte na čtyřiadvacet hodin odpočinout do lednice.
Další den si ve velké míse smícháte zbylou mouku (320 g), těsto z lednice nakrájené na kousky, med, olej, zbytek sušených kvasnic, tři žloutky, tři lžíce vody a sůl. Těsto dobře propracujeme a pokud je třeba a těsto je příliš suché, můžeme přidat lžíci či dvě vody. Nakonec přidáme rozinky, trochu znovu prohněteme, tak aby se rozinky dostaly stejnoměrně do těsta. Z těsta vypracujeme kouli, kterou potřeme trochou oleje a dáme kynout na hodinu a půl. 
Těsto rozdělíme na čtvrtiny. Z každé vyválíme asi 45 cm dlouhý váleček. Dva z nich přeložíme přes sebe a to tak, že vytvoří velké X. Válec, který leží vespod přeložíme přes horní a to tak že vezmeme oba jeho konce a spodní překlopíme nahoru a horní naopak dolu. Stejně to zopakujeme i s druhým válcem, konce poté zahneme pod vytvořený bochník. Stejně tak vytvoříme i druhou chalu. Pokud je můj popis nejasný, klidně si vytvořte z těsta šest válečků a z těch upleťte klasicky cop. Příště až budu péci, vyfotím postup, jak zatočit chalu ze dvou kousků.
Chalu dáme na plech vyložený pečícím papírem a potřeme rozšlehaným vejcem. 
Necháme hodinu kynout. Troubu předehřejeme na 180 stupňů. Chalu potřeme podruhé rozšlehaným vejcem a poté dáme do trouby. Pečeme cca 45 minut - hodinu. Průběžně zkoušíme propečenost těsta špejlí, pokud nám z těsta vyjde suchá, máme hotovo.
Chalu nechte po upečení vychladnout na mřížce alespoň hodinu, než se do ní zakrojíte.
QuickEdit
Nikola Mrázová
1 Comments
Share This Post :

čtvrtek 31. března 2016

Salát z brambor a pomerančů



Salát z brambor a pomerančů, nebo-li salát sběrače oliv, jak jsme si ho doma překřtili. Když se sbírají olivy, musíte sbírat rychle a ještě rychleji poté olivy zpracovávat. Tedy není čas na žádné velké vaření a ani na velké stolování. Během celé naší cesty jsme viděli mnoho lidí sklízející olivy od rána do večera. Kolem oběda jen lidé sednou pod olivy, dají si rychlý oběd a pak až do večera zase pokračují ve sklizni. Tento salát navíc spojuje právě ty ingredience, které jsou právě v době sklizně oliv k dispozici. Ač by se to na první pohled mohlo zdát jako nesourodé, brambory s pomerančem jsou spolu prostě báječné. Tento recept je klasickým receptem z kraje Mani.

Na čtyři porce si připravte:
8 brambor
3 pomeranče
1 velkou červenou cibuli
hrst sušených černých oliv
kapary podle chuti
6 lžic olivového oleje
2 lžíce vinného octa
sůl a čerstvě mletý pepř


Brambory oloupeme, nakrájíme a uvaříme v osolené vodě. Necháme vychladnout. V misce prošleháme olej, ocet, sůl a pepř. Pomeranče oloupeme a nakrájíme. V míse smícháme brambory, pomeranče s na jemno nakrájenou cibulí, olivami, kapary a zálivkou. Ochutnejte a podle chuti ještě dosolte, nebo dopepřete. Před servírováním nechte chvíli odležet.
QuickEdit
Nikola Mrázová
0 Comments
Share This Post :

Follow @SunriseSunsetBlog