Nishime je tradiční japonský způsob přípravy zeleniny, kdy zeleninu dusíme v páře. Připravit tímto způsobem zeleninu je jednoduché, rychlé a překvapivě dobré - krásně vyzvedne chuť zeleniny. Pokud jídlo neosolíme, můžeme se rovnou o zeleninu podělit i s nejmenšími  strávníky. Na tuto úpravu zeleniny je vhodný spíše užší a vyšší hrnec s tlustým dnem a dobře přiléhající poklicí.

Budeme potřebovat:

různorodou zeleninu podle vlastní chuti

nejraději kombinuji následující:

dýně, cuketa, mrkev, pastinák, cibule, česnek, brambory, červenou řepu, zelené fazolky, zelí a pórek

špetku soli (pro děti do roka vynecháme)

shoyu podle chuti

Zeleninu nakrájíme na větší kusy (čím větší kusy, tím déle se bude vařit). Snažíme se nakrájet na větší kusy tu zeleninu, která se vaří kratší dobu a na menší naopak tu, která je hotova hned.

Do hrnce nalijeme vodu, tak aby sahala vysoko asi jeden centimetr. Na dno naskládáme cibuli, pórek, zelí, cuketu, dýni, mrkev, řepu tak aby každá zelenina vytvořila jednu vrstvu.Horní vrstvu trochu posolíme. Poté hrnec přiklopíme poklicí a dáme na plotýnku, kterou zapneme na maximum. Jakmile se vytvoří pára, snížíme tak, aby se zelenina dusila v páře, na co nejnižším stupni. Hrnec příliš neotvíráme, zeleninu nikdy nemícháme. Jen zkontrolujeme, zda se voda nevyvařila úplně. Pokud by se tak stalo, trochu vody dolijeme. Zeleninu vaříme do měkka 15 - 30 minut podle velikosti jednotlivých kousků zeleniny. V ideálním případě se nám takřka veškerá voda vyvaří a na dně hrnce zůstane už jen trocha zeleninové šťávy.

Zakápneme shoyu, hrncem trochu zatřepeme, aby se zelenina dobře promísila a necháme pár minut odstát.

Zeleninu můžeme jíst samotnou, nebo třeba jako přílohu k dalšímu jídlu. Na mém talíři vidíte ještě vafle z kefíru, vejce a trochy špaldové mouky. Křupavé vafle krásně zeleninu doplní.

Poprvé jsem tento rok ochutnala lilek ze skleníků Kořénkovy farmy Vícemil, kde pěstují bez průmyslových hnojiv a jakékoliv chemie. Je mnohem chutnější - dužina je pevnější a jeho chuť výraznější. Každý týden si dva nebo tři přihodím do nákupního košíku (pardon, bedýnky). Spolu s cibulí, mrkví, česnekem a čerstvou bazalkou vytvoří fajn letní jídlo.

1 střední lilek

1 cibule

2 mrkve

2 stroužky česneku

1 lžička koření typu garam masala - používám Shantinu Masalu od Sonnentoru

rajčata - půl kila, nebo rajčata v plechu, či ve skle

pár lístků bazalky

slunečnicový olej 

všechny ingredience najdete na jihoceskalokalka.cz

Na oleji orestujeme cibuli nakrájenou na větší kousky, přihodíme mrkev na kolečka, lilek nakrájený na kostky a trochu posolíme, za občasného míchání restujeme asi pět minut. Přidáme koření a necháme rozvonět, poté přidáme konzervu sekaných rajčat, nebo rajčata čerstvá (nakrájená na kousky), dobře zamícháme a necháme pod pokličkou na mírném plameni dusit cca 30 - 45 minut. Občas zamícháme a zkontrolujeme, zda není třeba podlít trochou vody, ale já nepodlívám, štáva z rajčat a zeleniny stačí.

Ochutnáme, osolíme a přidáme čerstvě mletý pepř.  Na talíři ozdobte bazalkou, dobrou chuť.

Coleslaw nikdy nepatřil k mým favoritům, nějak mi na něm nechutnala ta majonéza, vždy jsem raději si dala čerstvé zelí, nebo zelí s mrkví jen tak. Až teď jsem objevila skvělou kombinaci tahini a pomerančové šťávy, která hravě strčí celou majonézu do kapsy. Množství salátu vystačí pro dva dospělé a pár dětí jako příloha k jídlu. Pokud chcete salát servírovat jako plnohodnotné jídlo množství ingrediencí zdvojnásobte.

Budete potřebovat:
čtvrtku velké hlávky zelí

2 větší mrkve

dvě lžíce tahini

dvě lžíce pomerančové šťávy

dvě lžíce sezamu

lžíce černuchy
sůl dle chuti

Zelí nakrájíme na tenké nudličky, mrkev na julienne. Pokud nemáme škrabku na julienne, kterou vám mimochodem doporučuji si pořídit, protože stojí pár korun a díky ní uděláte perfektní nudle z cukety, nádherné dlouhé nudličky z mrkve a o celeru ani nemluvím. Takže pokud nemáte škrabku na julienne, nakrájejte mrkev na podélně na co nejtenčí plátky a ty pak znovu na co nejjetenčí nudličky. 

Na zálivku smíchejte tahini s pomerančovou šťávou a dobře promíchejte se zelím a mrkví. Na pánvi orestujte sezam a černuchu. Až semínka sezamu zezlátnou a černucha se krásně rozvoní, posypte s nimi salát.

Někdy prostě není čas vařit a tak je třeba udělat něco rychlého a sytého. Tato polévka má milion a jednu variaci, postup je vždy stejný. V zásadě dodržuji vždy tento jednoduchý vzorec:

cibule + koření + zelenina + řasa + luštěnina + tyčový mixér = polévka

Na velký hrnec polévky (cca 6 porcí):

2 cibule nakrájené na kousky

5 větších mrkví - nakrájená na kolečka

1 cuketa - nakrájená na kousky

4 stroužky česneku - nasekané

3 rajčata - oloupaná a nakrájená na kousky 

lžíce kurkumy

1/2 lžičky koriandru

1/2 lžičky zázvoru

mořské řasy

3/4 hrnku červené čočky

3/4 hrnku kokosu

sůl a pepř

3 lžíce rostlinného oleje

Na oleji zesklovatíme cibuli, přidáme mrkev a ještě dvě minuty restujeme. Za stálého míchání přidáme do hrnce česnek a koření, které necháme za stálého míchání rozvonět, ale nepřestáváme míchat, aby se nám nepřipálilo. Asi po půl minutě přilijeme půl hrnku vody. Do hrnce přidáme rajčata, cuketu, mořské řasy, čočku a kokos. Zalijeme vodou tak, aby voda sahala asi 1cm nad zeleninu. Polévku trochu osolíme, přiklopíme pokličkou  a necháme vařit na mírném ohni cca 12 - 15 minut. Průběžně kontrolujeme, zda se není třeba dolít trochu vody. V momentě, kdy je čočka měkká, polévku rozmixujeme ponorným mixérem. Ochutnáme a případně polévku ještě dosolíme a lehce opepříme.

Tažín je typicky marocké jídlo. Připravuje se v nádobě zvané tažín. Tato keramická nádoba se skládá ze dvou částí - hlubší misky a poklice, která je konicky protáhlá s malým otvorem na únik páry. Většinou je keramická nebo kovová. Tažín je vhodné před použitím nechat namočit do vody a nasáknout. Mísu je vhodné stáhnout kovovým drátem, to vše zabrání popraskání tažínu na ohni. Tažín můžete dle libosti naplnit a pak jen položit do ohně nebo na sporák a nechat dusit. Celý tažín se dělá poměrně dlouho zhruba hodinu a někdy i více. Během tohoto dušení se spodní vrstva lehce připeče a zkaramelizuje, zelenina na vrchu tažínu se mezitím nádherně udusí v páře. Zelenina se během přípravy nemíchá, jen pokud by se hodně připalovala, podlévá se vodou. Kovový tažín oproti keramickému peče podstatně rychleji a je třeba ho více hlídat. Ideálné teplota je, když z otvoru na únik páry uniká celou dobu vaření souvisle pára. Pokud neuniká je třeba posunout hrnec více na oheň. Ideální je tažín rozpálit a poté posunout někam dál a nechat dusit.  

Koření na tažín, tak jak jsem ho ochutnala, je směsí kurkumy, římského kmínu, papriky a mám takový pocit, že jsem cítila i špeku skořice, muškátového ořechu a koriandru. Nejsem si jista nakolik je takováto směs u nás k dostání, proto si tažín dokořeňte dle vašich osobních preferencí a chutí.

Moje první výzva Daring Bakers. Při přihlašování jsem si nebyla jistá, zda výzvy zvládnu, ale právě proto jsou to výzvy, ne? Moje první výzva je na téma skrytá zelenina. Zeleninu ať už skrytounebo neskrytou mám ráda. Takovéty cuketové buchty, čokoládovo-červenořepné koláče, mrkvové dortíky. Na konci léta, když už nevím, co mám dělat s přebytky cuket, je takováhle buchta jedinou variantou jak cukety zužitkovat tak, aby je vůbec někdo pozřel. Už ani Molina - můj jinak celkem všežravý pes je nechce. Ale teď je březen a tak jsem se snažila využít tu zeleninu, která je u nás v současné době v sezóně. Rozhodla jsem se vyzkoušet recept na buchtu od babičky Hely. Pro Daring bakers challenge jsem ji trochu přizpůsobila. Jako u většiny receptů jsem ubrala cukr, přidala trochu lněného semínka a upekla jako malé dortíky. Přidala jsem i polevu, která příjemně celý dortík osvěží.

Na 16 dortíků si přichystejte:

300 g mrkve najemno nastrouhané

150 g máku

4 lžíce lněného semínka

100 g celozrnné špaldové mouky

10 lžic šťávy z pomeranče

150 g jemných ovesných vloček

130 g třtinového cukru

1 lžičku jedlé sody

2 lžičky vinného kamene (ev. prášek do pečiva)

150 ml slunečnicového oleje 

4 vejce

Na krém:

2 balení lučiny

2 lžíce agáve sirupu (nebo více dle vaší chuti)

Mák si spolu s lněným semínkem pomeleme. Přidáme ostatní suroviny a těstem naplníme formu na muffiny. Plníme je až po okraj - těsto nám vyskočí jen trochu.


Pečeme na 180 stupňů asi 25 minut.

Všechny přísady na krém rozmícháme a jednotlivé dortíky po vychladnutí ozdobíme.

Nedělní polévka na téma co najdu v ledničce a ve spíži. Na tuto polévku existuje milion variací. Já dnes vařila tuto. Na 4 porce potřebujete:

1 cibuli - nadrobno nakrájenou

3 větší mrkve - nakrájenou na drobné kostičky

2 stroužky česneku - nadrobno nakrájený

plechovku krájených rajčat

plechovku bílých fazolí - propláchnuté

1 litr zeleninového vývaru (nebo 2 kostky zeleninového bujonu)

hrst quinoy

hrst červené čočky

1 lžíci kari koření

špetičku skořice

půl lžicky cukru

pepř

sůl

Na olivovém oleji osmahneme mrkev a cibuli, poté přidáme kari koření a cukr a skořici, které lehce osmahneme na oleji a necháme je rozvonět. Přidáme rajčata, litr vývaru (nebo litr vody a dvě kostky bujonu) a čočku. Quinou dáme do sítka a několikrát přelijeme vroucí vodou - tímto "spařením" odstraníme (stejně jako u jahel) případnou hořkost, kterou způsobují saponiny na povrchu semen. Tyto saponiny chrání v přírodě semena před ptáky a hmyzem. Takto upravenou quinou přidáme do hrnce.Přikryjem pokličkou a na mírném ohni pomalu vaříme. Po 10 minutách přidáme i bílé fazole. Necháme polévku vařit dalších 5-10 minut. Průběžně mícháme. Dle potřeby přidáváme vývar, nebo vodu. V momentě, kdy je quinoa hotová, polévku ochutnáme a dochutíme pepřem a solí.