Na zeleninové farmě v Doňově jsem koupila lilek, podle paní zelinářky se jedná o lilek americký. Tím mi vysvětlila to, že zas až tak jako lilek nevypadal. Zelený s jemným nádechem do fialova a baňatý jak dýně, nebo hodně masité rajče. No koukněte sami.

A takovýto lilek si zaslouží jídlo, ve kterém vynikne. Zvolila jsem italský recept parmigiana bianca, inspiraci jsem čerpala na Food52. 

Na večeři pro čtyři si připravte:

velký lilek, nebo dva střední

rostlinný olej vhodný na smažení

200g mozzarelly

3 vejce

100ml mléka

100g nastrouhaného parmazánu

sůl  

Lilek nakrájíme na centimetrové plátky, posolíme a necháme vypotit. Po dvaceti minutách lilek osušíme a opečeme na pánvi s trochou oleje. Plátky musí být měkké a krásně opečené dozaltova. Plátky lilku naskládáme do velkého cedníku a zatížíme talířkem, na který můžeme dát třeba konzervu, nebo sklenici medu, marmelády. Během deseti minut z lilku dostanete většinu tuku, který nasákl při pečení. Pokud chcete můžete plátky osušit i papírovými utěrkami. 

Troubu předehřejte na 180 stupňů.  Do do zapékací misky naskládejte vrstvu lilků, na ni plátky mozzarelly a takto můžete pokračovatdokud máte dostatek materiálu. Poslední vrstvu by měl tvořit lilek. 

Mléko prošlehejte s vejci a přidejte do něj polovinu parmazánu. Lilky zalijte vaječnou směsí a posypte zbytkem parmazánu. Dejte péci na cca 20 minut.

Poslední zimní recept na polévku. Dnes je poslední březnový den roku 2015. Venku padá směs deště a sněhu, k tomu fouká odporně studený vítr. To ještě není počasí na salát. Je čas na zimní minestronku. Na polévku, na kterou existuje asi milion zaručeně originálních receptů. Tahle zimní verze v sobě obsahuje zelí.

Na cca 6 porcí:

2 cibule

2 mrkve

2 řapíky celeru

1 červená řepa

2 lžíce oleje

5 stroužků česneku

plechovka rajčat

1 menší hlávku zelí - dávám bílé, červené dá polévce skvělou barvu

hrnek vařené cizrny, máslových fazolí, nebo jiné luštěniny

hrnek sušených těstovin 

100g parmezánu - ideálně kousek s kůrou

2 bobkové listy

několik větviček tymiánu

čerstvě mletý pepř

sůl 

Cibuli, mrkev, celer a řepu očistíme a nadrobno nakrájíme. Česnek nasekáme na drobno. Ze zelí odstraníme košťál a také nakrájíme na jemné nudličky. Na oleji ve velkém hrnci orestujeme cibuli, mrkev, celer, řepu a půlku česneku. Během deseti minut nám zelenina změkne a rozvoní se po celé kuchyni. Přidáme rajčata a zelí. Polévku trochu přisolíme a přidáme zbytek česneku, bobkový list, kůru z parmezánu (pokud máme) a tymián. Pokud si bobkový list svážeme spolu s tymiánem a kůrkou z parmezánu, bude se nám lépe z polévky lovit před jejím podáváním. Zalijeme vodou, tak aby voda sahala asi 2 cm nad zeleninu. Pod pokličkou na mírném ohni vaříme asi 45 minut.

Přidáme luštěninu a těstoviny. Vaříme cca deset minut, aby těstoviny byly uvařeny al dente - na skus.

Vyndáme z polévky tymián, bobkový list a kůru z parmezánu. Ochutnáme. Dosolíme a dopepříme dle chuti.

Na talíři štědře posypeme nastrouhaným parmezánem.

Únor a řapíkatý celer patří k sobě. Mám moc ráda jeho svěží chuť. Řapíkatý celer můžete přidat do zeleninové polévky, přihodit ke směsi na pánev a nebo si ho dát v salátu v klasické kombinaci - celer - jablko - ořechy - sýr s modrou plísní (recept zde). Řapíkatý celer je stěžejní surovinou v mirepoix, což je francouzské označení pro nadrobno nasekanou cibuli, mrkev a čapíkatý celer. Mirepoix se pak dále používá jako základ polévek a omáček. Zkuste někdy začít polévku touto na českou kuchyni ne uplně tradiční, ale velice aromatickou trojkombinací. Řapíkatý celer se svou výraznou chutí si vždy zaslouží odpovídajícího partnera, přemýšlela jsem a intenzivně jsem na internetu lovila nějakou inspiraci až jsem našla a vyzkoušela tento rychlý a jednoduchý salát.

Dle počtu a hladu jednotlivých osob si připravte:

(inspirace z webu epicurious.com)

odpovídající množství řapíkatého celeru

odpovídající množství růžového grepu

odpovídající množství hoblin parmezánu 

Jednotlivé stvoly celeru opláchneme, ostrým nožem zbavíme tvrdých vláken a nakrájíme na kousky. Dužinu grepu rozdělíme na velikosti sousta a dobře promícháme s celerem, na každou porci přidáme pár hoblin parmezánu.

Salát mi příšel výtečný i bez zálivky a bez jakéhokoliv dochucení. Zkuste si ho také a pokud Vás napadne nějaká zajímavá zálivka, budu moc ráda, když se o nápad podělíte do komentářů.

Už rostou. Houbačení je meditace, která bystří zrak a trpělivost. V těchto podzimních dnech ráda chodím do lesa a hledám ty barevné klobouky hříbků, růžovek, klouzků, bedel a dalších hub. U každého praváka zkoumám, zda to není hořčák, u každé mochomůrky růžovky, zda má vroubkovaný prstenec. Cítit mech pod nohama, nechat v sobě probudit lovecké pudy a vlézt do každého lesíku jen tak kouknout, co kdyby náhodou.

V sobotu jsem během rána našli větší mísu nejrůznějších hub a tak bylo risotto. Risotto mám ráda krémové a přípravuji ho podle tohoto receptu (níže).

Důležité je nepodcenit při přípravě víno - použila jsem víno Pinot gris z vinařství Krásná Hora (www.krasnahora.com) z Nového Poddvorova. Víno je naprosto skvělé! Vína můžete zakoupit přímo na webu vinařství.

Nepodceňujte výběr vína u risotto, použijete ho jen trochu, navíc je naprosto dokonalé s k risottu dát to samé víno, které jste použili u vaření. Večeře je tak dokonalá.

Pro 4 porce risotta:

1 cibule - nadrobno nakrájená

2 lžíce olivového oleje

miska hub (dle vašeho úlovku z lesa) - očištěné a nakrájené na menší kusy

litr vývaru

200 g rýže arborio

5 lžic strouhaného pramazánu

láhev dobrého bílého vína dle vašeho výběru

lžíci másla

čerstvě mletý pepř

dobromysl - nasekaný nadrobno

Nalejeme si sklenku vychlazeného vína. Připravíme si vývar a necháme ho probublávat na nejnižší teplotu. Mezitím nakrájíme nadrobno cibuli a spolu s houbami ji opečeme dosklovata na olivovém oleji, přisypeme rýži a opékáme, dokud rýže nezačne lehce praskat - asi jednu minutu. Zalejeme cca 100 ml vína, ketré necháme za stálého míchání odpařit. Poté vždy přidáme cca půl hrnku vývaru a za průběžného míchání necháme vsáknout do rýže, teprve po jeho vsáknutí přidáme další hrnek vývaru. Takto pokračujeme, dokud není rýže al dente (tedy "na skus"). Toto risotto je dostatečně slané z vávaru a parmazánu, pokud by Vám to nestačilo, můžete si ho dosolit v této fázi.

Hrnec odstavíme z plotny, do risotta vmícháme nastrouhaný parmazán, máslo, pepř dle chuti a dobromysl (a eventuálně sůl). Přikryjeme pokličkou a necháme risotto tři minuty odpočinout.

Risotto posypeme parmazánem a podáváme se sklenkou dobrého bílého vína.

Sezóna dýní je v plném proudu. Z dýně je skvělá polévka, koláč, risotto či tyto gnocchi. Na zahradě pěstuji dýni hokkaido - jednak není náročná na pěstování, jednak je skvělá v kuchyni.

Množství surovin je popsáno dost nekonkrétně, záleží vždy na obsahu vody v dýni, řiďte se prosím svým citem.

Na 2 velké nebo čtyři menší porce gnocchi budete potřebovat:

1 dýni hokkaido

1-2 vejce

1-3 hrnky hladké mouky

sůl a pepř

Šalvějové máslo:

svazek šalvěje

100 g másla

hobliny parmazánu 

Dýni očistíme, omyjeme, rozkrojíme napůl a vydlabeme semínka. Každou půlku rozkrojíme na čtvrtiny. Pečeme v troubě cca 30 minut.
Necháme vychladnout a poté rozmixujeme ponorným mixérem na jemné pyré, smícháme s vejcem, solí a pepřem, podle hustoty těsta přimícháme mouku, tak aby těsto ještě trochu lepilo, ale nebylo moc hutné. Mouky se snažím použít vždy raději méně, než více. 

Z mouky si vyválíme několik válečků o průměru cca dva centimetry. Nakrájíme je asi na dvoucentimetrové gnocchi. Každý gnocchi lehce poválíme v dlani a pomocí vidličky do něj uděláme lehký zářez. Způsobů jak dělat gnocchi je několik, tenhle je můj oblíbený.

Gnocchi vhodíme do osolené vroucí vody a vaříme dokud nevyplavou na hladinu.

Šalvěj nakrájíme na drobno a orestujeme na másle.

Hotové gnocchi přelijeme šalvějovým máslem a dozdobíme hoblinami parmazánu.