Lilky s ořechovou pastou nám poprvé dali ochutnat ve vinařství v Napareuli. Skvělé jako studený předkrm, nebo jako součást meze. Typicky gruzínské jídlo - typické tři základní suroviny: lilky, vlašské ořechy a česnek. Tradičně se zdobí ještě semeny granátového jablka, ale to není v Čechách vždy k sehnání v dobré kondici, proto mě zde chybí. Ořechová omáčka satsivi se používá nejenom k zelenině, ale i k masu a rybám a svou konzistencí více připomíná hustou omáčku, než třeba pesto. Typicky se servíruje třeba se slepicí. Kde je slepice přelitá hustou ořechovou omáčkou jako třeba u nás slepice na paprice.

2 lilky

2 hrnky vlašských ořechů

lžíce suneli (co to je a jak na něj)

2 lžíce octa

4 stroužky česneku

sůl, pepř dle chuti

Lilky podélně nakrájíme a posolíme z obou stran, necháme dvacet minut vypotit a osušíme kuchyňskou utěrkou. Rozložíme je na plech, potřeme malým množstvím oleje a upečeme v rozpálené troubě, nebo ogrilujeme na grilu, či upečeme na pánvi. Důležité je lilky nakrájet spíše silnější - asi jeden a půl centimetru, aby se při balení závitků netrhali. Ořechy rozdrtíme v hmoždíři, nebo nasekáme v mixeru spolu s octem, česnekem, solí a pepřem.
Česnek, vlašské ořechy, koření a ocet nasekáme v mixéru na jemnou pastu, podle chuti osolíme a opepříme. Lilky naplníme pastou a zavineme. Podáváme vychlazené s dobrým gruzínským vínem. V Čechách ho můžete sehnat u Salome - Qvevri wines from Georgia.

Lilky jsou mojí oblíbenou letní zeleninou, pokud už nevíte, co s nimi, podívejte se na moje oblíbené lilkové recepty.
Ještě přikládám fotku z návštěvy vinařství a ochutnávky skvělého Saperavi v Twins Wine Cellar v Napareuli. Na fotce jsou právě lilky. Byly skvostné!


Celá oblast Khacheti leží mezi dvěma pohořími, na fotce je krásně vidět, celá oblast s vinicemi, nad kterými se tyčí pohoří Kavkazu. Za horami už je Čečna a Dagestán.

Vichyssoise (čti višisoas) je lahodná studená krémová polévka, která se připravuje z pórku, brambor a smetany. Ač je název polévky francouzský o původu polévky se spekuluje. Wikipedie uvádí jako autora polévky francouzského šéfkuchaře Luise Diat, který tuto zařadil v roce 1917 do menu v newyorském hotelu Ritz-Carlton. Inspirací mu byla pórková polévka, kterou vařila jeho maminka a babička, do které si spolu s bratrem přidávali studené mléko, aby jim rychleji zchladla. Polévku pojmenoval Crème Vichyssoise Glacée, podle města Vichy, blízko kterého leží město Montmarault odkud tento šéfkuchař pocházel. Podle jiných zdrojů recept na polévku pochází a jmenuje právě podle vyhlášeného lázeňského města Vichy. 

Polévka je výborná, příprava jednoduchá, jen je dobré ji připravit předem, protože je třeba počítat s několika hodinami chladnutí, protože právě tento odpočinek "u ledu" polévce přináší nečekaný rozměr, kdy se všechny chutě propojí a rozleží do krémové symfonie jemných chutí. 

Na tuto polévku koluje mnoho receptů, kde se různí poměr pórku a brambor. Julia Child uvádí poměr 1:1. Anthony Bourdains naopak ve svém receptu využívá více pórku, našla jsem varianty s přidáním nejrůznějšího koření (majoránka, tymián, muškátový oříšek...). Mně však nejvíce chutná jen jednoduché dokořenění čtyřkombinací (sůl, pepř, muškátový ořech a pažitka). Ve svém receptu nahrazuji kuřecí vývar, vývarem zeleninovým. V receptu se používá z pórku pouze bílá část, z té zelené si můžete udělat třeba rychlý salát, nebo použít pro přípravu vývaru, či zapéci s brambory.

Na čtyři velké porce si připravte:

50 g másla

6 větších pórků (jen bílé části)

2 velké brambory

2 hrnky zeleninového vývaru 

2 hrnky smetany na šlehání

sůl a pepř

špetka muškátového oříšku

čerstvá pažitka

Nejdříve si připravíme zeleninu - pórek omyjeme a nakrájíme na nudličky, brambory oloupeme, nakrájíme na drobné kostičky. Ve velkém hrnci orestujeme pórek, dobře ho mícháme, aby se nepřipálil, trvá to asi pět minut, než lehce zvadne a zesklovatí. Přidáme brambory a restujeme ještě dvě minuty. Poté zalijeme vývarem a necháme cca 30 minut probublávat na mírném ohni.

 Polévku poté rozmixujeme na jemný krém, který podle chuti dosolíme, dopepříme čerstvě mletým pepřem a špetkou nastrouhaného muškátového oříšku. K polévce přidáme smetanu, znovu ji přivedeme k varu a na mírném ohni za občasného zamíchání ji ještě pět minut provaříme. Poté polévku necháme vychladit na pokojovou teplotu, rychle to jde pokud polévku přelijete do mísy, kterou posadíte do větší mísy s ledem. Nezapomeňte ji při chladnutí průběžně zamíchat. 

Vychladlou polévku překryjte potravinářkou folií a nechte vychladit v ledničce. Chutě se krásně rozleží a druhý den chutná úplně nejlépe! Na talíři polévku ozdobte nasekanou pažitkou.

 Studené polévky jsou skvělým osvěžením v parných letních dnech, vyzkoušejte také klasické gazpacho, nebo studenou okurkovou polévku s mátou.

Nejlepší večeře do těchto tropických dnů, ledově vychlazená okurková polévka s mátou a jogurtem. Co víc si dnes při 34 stupních přát? 

Na 4 porce polévky je potřeba:

2 okurky

2 jarní cibulky

2 stroužky česneku

lžíce másla

litr zeleninového vývaru

svazek máty

300 ml hustého bílého jogurtu

Okurku oloupeme, rozkrojíme podélně napůl a lžící vydlabeme semena, a zbytek nakrájíme na kousky, ty posolíme a necháme asi 30 minut vypotit. Okurky omyjeme a osušíme. Na másle orestujeme nadrobno nakrájenou jarní cibulku a česnek. Po dvou minutách přidáme okurku, zalijeme vývarem a přidáme i svazek máty - i se stonkem, před mixováním ji z polévky budeme vyndavat. Povaříme dvě až tři minuty, poté odstavíme z ohně a necháme kompletně vychladnout. Vyndáme mátu a rozmixujeme ponorným mixérem. Přidáme bílý jogurt a dle chuti můžeme ještě dopepřit či dosolit. Zdobíme snítkou máty. Podáváme ledově vychlazené.

Vyzkoušejte taky polévku gazpacho, která se podává studená (varování lodi červeného trpaslíka: tahle informace může změnit váš život).