Pec nám spadla, pec nám spadla, kdopak nám ji opraví?
Naštěští pec nám u Theodora nespadla, ač jsem několikrát viděla, jak na ni lezla koza. Podomácku vyrobená pec z hlíny a slámy, bylo to, co mě u Theodora na farmě bavilo asi nejvíc. Jednou týdně se zde pekl chleba na celý další týden do předu. A když už se zatápí v peci, rovnou se udělala pizza party a po chlebu se dopekla ještě nějaká sladká tečka. První týden jsem nechala pečení na Viktorovi, další týden už jsem pár věcí do pece připravila sama. Důležitý trik u pečení v peci je poznat správnou teplotu. Viktor to dělal tak, že z pece po dvou hodinách zatápění vyhrabal uhlí, vytřel pec hadrem s vodou a vhodil dovnitř trochu mouky. Pokud mouka rychle zhnědla a spálila se, byla pec moc horká, pokud hnědla pomalu a nepálila se, byla to optimální teplota.
Už se těším, až pec postavíme v Čechách, to budou teprve chleby a pizzy!
Žádné komentáře:
Okomentovat