Lodní deník: Loutra Edipsou

4:47 Nikola Zvonařová 0 Comments


Stojím na pláži po kolena v moři, jemné vlnky mi omývají nohy. Chodidla se hřejí od horkého písku a na záda mi dopadají horké kapky z vyvěrajícího sirného pramene. Venku je něco okolo patnácti stupňů, já se cítím, jak v tropech. Medituji, zhluboka dýchám sirnou páru a koukám na zasněžené vrcholy hor na pevnině. Ta voda musí mít aspoň padesát stupňů, chvilku mi trvalo, než jsem si na tu teplotu zvykla. Je to něco jako sauna, po chvíli už si člověk to horko ani nevnímá a vůbec se mu nechce jít ven. 

V celém zálivu jsme sami, jen odpoledne přichází dvě řekyně, které si vždy chvilku užijou horké sprchy, schladí se v moři, posedí a podrbou na pláži a jedou domů. S železnou pravidelností chodí každý den ve dvě. Dvě ve dvě.
K večeru jsme vystoupalli ke kostelíku nad městem a kochali se lázeňským městem, ze kterého z různých míst stoupá pára. Krásně ze shora je vidět, kde vyvěrají prameny, kde jsou svedeny do lázní a kde ústí jen tak do moře. V horkých pramenech zde odpočíval kde kdo, od politiků, přes řecké celebrity až po řečké filozofy - nedivím se, přemýšlet o tom, jaký je rozdíl mezi pravým poznáním a pouhým míněním, muselo jít Platonovi v horké vaně s výhledem na moře přímo dokonale. 
Jedním z největších výhod celých pramenů je velký obsah minerálních látek - úplně cítíte, jak vaše kůže mládne a vy s ní. Takže příjemným bonusem celého našeho pětidenného pobytu na promenádě bylo to, že Tádíkovi úplně zmizel ekzém a i já se cítila jako znovuzrozená.

Celá pláž je díky pramenům vyhřátá tak, že písek je horký na dotek a někde je dokonce nemožné na něm stát bosou nohou. Tak i Teodor, i přes okolní teplotu vzduchu okolo dvanácti stupňů, si vydržel hrát v písku celý den. No, co vám budu povídat, není lepšího místa, kde být v prosinci.
V Loutra Edipsou je několik rybáren, hodně obchodů s místními řeckými produkty a taky jeden obchod jen s medem. Loutra Edipsou patří mezi tradiční řecká lázeňská města už od starověku.


0 komentářů :