Zeleninové polévky tvoří asi polovinu mého jídelníčku, prostě tak jak si někdo k jídlo namaže chleba s máslem, tak já si jdu uvařit polévku. Ovšem recept na tuhle polévku, daleko předčil všechny ostatní. Dokonce natolik, že u nás u jídla panovalo hrobové ticho ... a druhý den pípla sms: Nejlepší polévka, co jsem kdy jedl.

Inspirovala jsem se receptem od Yotama Ottolenghi. Tenhle pán to totiž se zeleninou náramně umí. Je pravda, že příprava není nejkratší, ale za tu polévku, to stojí. Ideálně, když využijete už rozpáleného grilu a zeleninu si ogrilujete a pak už jen z ní připravíte polévku. A pokud není žádné grilování v dohledu, tak si rozpalte troubu s grilem, nebo zeleninu opečte na grilovací pánvi.

Na velký hrnec polévky (4 velké porce):

3 lilky

2 papriky

3 rajčata

2 cibule

5 stroužků česneku - nahrubo nakrájených

olivový olej

1 litr zeleninového vývaru

menší svazek bazalky

4 hrnky vařených fazolí (druh si vyberte dle vaší chuti)

bílý jogurt

Lilky omyjeme a na několika místech propíchneme, to je důležité, protože jinak se mohou změnit v takovou malou časovanou bombu - a nikdo z nás nechce zbytečně utírat lilek ze stěn kuchyně, že? 

Rozpálíme gril (tedy grilovací pánev, gril v troubě či na zahradě) a lilky cca 20 minut opékáme, po dvaceti minutách k nim přidáme papriky - které nekrájíme, jen je omyjeme. Po dalších deseti minutách nakonec přidáme rajčata.

Lilky po takové intenzivní grilovací kúře změknou a celý jejich povrch zčerná, stejně tak zčernají papriky - ty z grilu přendáme rovnou do misky, kterou zakryjeme alobalem a necháme v ní papriky jednak zpotit a jednak vychladnout. 

Mezitím, co nám chladne zelenina, si v hrnci rozpálíme olej a na něm na mírném ohni orestujeme na kousky nakrájenou cibuli. Za průběžného míchání restujeme asi 15 minut - tedy dozlatova. 

Lilku podélně rozkrojíme a lžící vydlabeme dužinu, kterou pokrájíme na menší kousky. Dáme si pozor, abychom oddělili veškerou slupku. Papriky taktéž oloupeme a spolu s rajčaty nakrájíme na kousky. Veškerou zeleninu spolu s čenekem, polovinou bazalky, trochou soli a pepře a litrem zeleninového vývaru k orestované cibulce a zalijeme vývarem. Vaříme 15 minut a poté rozmixujeme ponorným mixérem. Ochutnáme a k polévce přidáme fazole a necháme prohřát.

Na talíři můžete ozdobit bílým jogurtem a zbytkem bazalky.

Všechny recepty na tomto blogu naleznete v sekci seznam receptů.

Tento blog můžete sledovat také přes facebook, google plus, na pinterestu nebo na instagramu. 

Recept na těsto je jednoduchý, připravovala jsem rovnou z dvojnásobné dávky.

1 balení tvarohu (kupte ten v alobalu, ne ten měkký vaničkový)

1 vejce

5 lžic najemno mletých mandlí

3 lžíce rýžové mouky

lžička najemno nasekané citronové kůry 

miska jahod

cukr dle chuti

smetana ke šlehání

Na těsto smícháme tvaroh, vejce, mandle, rýžovou mouku a citronovou kůru. Dobře promícháme, mělo by nám vzniknout vláčné těsto, které přeci jenom ještě trochu lepí. Z těsta udělejte drobné nočky, které vařte ve osolené vroucí vodě asi 2-3 minuty (resp. dokud nevyplavou na hladinu). Zkušebně noček ochutnejte a upravte dobu vaření - různí se podle vámi zvolené velikosti noků.

Podáváme s oslazenými rozmačkanými jahodami a se smetanou.

Minulý rok jsem si užívala kombinaci jahod a máty, tento rok je mým favoritem kombinace jahod a bazalky. Vzhledem k letošnímu obzvláště letnímu počasí, jsem se rozhodla rozšířit moji kuchyňskou sbírku nezbytných maličkostí o formičky na nanuky. Měla jsem to udělat již dříve. Cena se pohybuje okolo stovky a ta radost z domácích nanuků je k nezaplacení, zvlášť, když moje drahá polovina úplně vysadila cukr, lepek a mnohé další, takže jinou než domácí zmrzlinu si nikde asi nedá. Musím říci, že i já jsem byla pozitivně překvapena jednak jednoduchostí a rychlostí přípravy, ale i výsledkem.

Na šest nanuků (formičky mám od Tescomy) budete potřebovat:

1 balení měkkého tvarohu

2 lžíce jogurtu

misku jahod

hrst čerstvé bazalky
lžíce citronové šťávy

(plus trocha cukru dle vaší chuti)

Tvaroh promícháme s jogurtem a rozdělíme do dvou misek - čtvrtinu rozmixujeme s bazalkou a citronovou šťávou, zbytek smícháme s rozmačkanými jahodami a cukrem dle chuti.

Směs vložíme do formiček a necháme ztuhnout. Metodou pokus omyl jsem zjistila, že je o kousek lepší sestavit nanuk jahodová - bazalková - jahodová než jen jahodová a bazalkovou potom nechat naposledy.

  Nanuky necháme zmrazit asi šest hodin, poté jen pod horkou vodou nahřejeme formičku pod teplou vodou (cca 5 s), díky čemuž nanuk jednoduše z formy vytáhneme.

Znáte tapioku? Možná spíše znáte bubble tea? Takový ten čaj s kuličkama? Právě kuličky v čaji jsou z tapioky. Tapioka je v podstatě škrob získaný z kořene rostliny maniok, který se pěstuje v jak tčeba Jižní Americe, tak i v Asii. Tapioka se prodává ve formě mouky, nebo perel o různé velikosti. Její velkou výhodou je, že je přirozeně bezlepková. Mimo to v tapioce najdete i některé minerální látky (vápník, hořčík, draslík, železo, omega-3 a 6 matné kyseliny), nicméně pořád je to škrob a tak pozor na tapioku, zejména pokud se snažíte zhubnout, protože je to poměrně kalorická záležitost.

Z tapiokových perel můžete vytvořit slaké i slané kaše, tapiokový pudink, nebo domácí bubble tea. Mouku pak můžete upotřebit v bezpekovém pečení, všude tam, kde byste použili kukuřičný škrob. 

Recept na tradiční tapioca pudink obsahuje mléko, smetanu a vejce, a proto jsem zkusila udělat jeho odlehčenou variantu.

A teď už recept:

1 hrnek tapiokových perel

2 hrnky mléka ( klidně použijte rýžové, kokosové nebo mandlové)

půl hrnku nahrubo nadrcených mandlí

2 lžíce strouhaného kokosu

3 lžíce hnědého cukru (méně nebo více dle vaší chuti, nebojte se použít i jiný typ sladidla, stévii, agáve)

ovoce na ozdobu

Tapiokové perly namočíme den předem do mléka. Násleující den přivedeme mléko s perlami k varu, a za stálého míchání vaříme cca 5 minut. Poté do směsi vmícháme, drcené mandle, kokos a cukr. Směs by měla svou konzistencí připomínat pudink. Pokud by směs nebyla dostatečně hustá, přidejte ještě trochu kokosu, nebo madlí. Směs ochutnáme a můžeme ještě dále dosladit, či dochutit - už se těším, až vyzkouším na podzim kombinaci skořice a jablek:o).

Pudink rozdělíme do několika misek a necháme vychladit, podáváme s ovocem dle chuti. 

Červen je kouzelný měsíc, kdy se potkají dvě skvělé suroviny. Tou první je rebarbora, která už má to nejlepší za sebou a jahody, které zrovna v červnu začínají plodit jako o závod. Spolu tvoří ale dokonalou dvojku. Zkuste kdekoliv, kde se používá v receptu rebarbora, ji nahradit z půlky jahodami, určitě nebudete litovat. V dnešních parných dnech nemyslím na nic jiného než na zmrzlinu. Pokud to máte také tak - doporučuji knihu od Davida Lebovitze The perfect scoop, která je plná receptů na zmrzliny - ať už klasické smetanové zmrzliny, nebo ovocné sorbety, či lahodné granity. 

Sklidila jsem poslední rebarboru a pár jahod jsem také na zahradě našla, tak jsem udělala podle této knihy skvělou rebarboro - jahodovou granitu. Zároveň musím konstatovat, že granitu je lehké vyrobit, ale ne vyfotit. Focení marmelád, granit a jiných polotekutých směsí je pro mne nejtěžší.

Na čtyři velké porce potřebujete:

325 g rebarbory (očištěné a pokrájené na dvoucentimetrové kousky)

150 g cukru

160 ml vody

lžíce citronové šťávy

260 g jahod

Rebarboru svaříme s vodou a cukrem. Směs necháme vychladnout. Poté tyčovým mixérem rozmixujeme rebarboru spolu s jahodami a citronovou šťávou. Směs vložíme do mrazáku a každých cca 30 minut znova rozmixujeme tyčovým mixérem, čímž dosáhneme krásné krystalové struktury. V mém případě stačilo granitu promíchat takto třikrát než byla hotova, ale doba bude individuální. Ti z Vás, co mají zmrzlinovač mají výrobu o dost snažší.

Pokud byste měli více rebarbory - doporučuji ji zpracovat, co nejdříve. Recepty, jak na to, naleznete zde.

Kosmatice...co si pod tím představíte? Mně to prostě asociuje osobu s kosou, ne uplně klasickýho smrťe, ale takovou erbenovskou klekánici s jednou extra kosou. Kosmatice je staročeský výraz pro lívance z květů bezu. Z dětství si pamatuji, že jsme vždycky jeden den měli kosmatici a zhruba za týden pak byla hotová šumivá bezová limonáda. Proto až půjdete kolem bezu natrhejte si něco na sirup, něco na limonádu, něco na kosmatici a zbytek tam nechte na podzim, kdy z nezralých bobulí můžete naložit kapary, ze zralých vytvoříte skvělá povidla nebo třeba likér. Bez je totiž boží!

Na přípravu kosmatice používám tento recept:

250 g mouky (hladké, nebo třeba celozrnné špaldové)

hrnek mléka

vejce

lžíce citronové šťávy

lžička vinného kamene (nebo prášku do pečiva) 

10  - 15 květenství černého bezu 

3 lžíce rostlinného oleje 

moučkový cukru a skořice dle chuti

Z mouky, vinného kamene, mléka, citronové šťávy a vejce ušleháme těsto. Těsto by mělo být zhruba stejně husté jako lívancové těsto. Těsto necháme půl hodiny odpočinout. Květy bezu máčíme v těstě a na rozehřátém oleji smažíme do zlatova. Doporučuji při této činnosti využít stopky květenství bezu, ze kterou bez krásně uchopíme a pak na pánvi tuto stopku nůžkama odstřihneme.

Na talíři posypeme směsí moučkového cukru a mleté skořice.

Nevím, zda je to tím tropickým vedrem, ale už jsem zase začala listovat mojí oblíbenou kuchařkou Provence od Gui Gedda a Marie-Pierre Moine. V obchodě jsem ji neodolala kvůli nádherným fotkám a na prvním pohled jednoduchým receptům. Po prvním domácím prolistováním jsem si říkala, že to je vlastně jen o rajčatech, paprikách a další zelenině a vlastně že nevím, zda ty čtyřistovky za knihu sic s nádhernými fotkami, ale recepty typu smícháme nakrájená rajčata s nakrájenou cibulí a máme rajčatový salád s cibulí za to stály.  Ale pak jsem objevila u každého receptu takové malé kouzlo, jednou rajčata nejdříve nechat vypotit, poté trochu jiný poměr surovin, než jsme tady ve Střední Evropě zvyklí... V tom je tato kuchařka nádherná. Jen je třeba ji vytahovat pouze ve vrcholné sezóně zeleniny, jinak výsledek nebude stát za nic. Prostě zralé rajče ničím člověk nenahradí. A pokud je zralé rajče základním stavebním kamenem celého receptu, tak bez něj to prostě nejde.

Pro dnešní oběd jsem si vybrala recept z této kuchařky na omeletu s jarní cibulkou, skvěle zasytila, ale nezpůsobila mi odpolední "gastrokoma".

Na dvě větší porce si připravte:

6 vajec

5 jarních cibulek

dvě lžíce oleje

sůl a jemně mletý pepř

20 g másla

Cibulku dobře omyjte a nakrájejte na malé kousky, které za stálého míchání orestujte na lžíci oleje do změknutí - cca 2 minuty. Jarní cibulku necháme okapat na cedníku. Vejce osolíme, opepříme a promícháme s jarní cibulkou - a teď přichází to kouzlo (kouzlo č.1), celou směs necháme půl hodiny odležet. Díky tomuto kroku vejce získají lehkou cibulkovou příchuť. Na menší pánvi v (cca 20-25 cm v průměru) rozehřejeme lžíci oleje a směs vajec a cibulky vylejeme na pánev, tak aby byla cibulka rovnoměrně rozložená. Jakmile vejce ztuhnou, lehce pomažeme povrch omelety máslem (kouzlo č.2), nakrájíme na klínky a ihned podáváme. Můžeme doplnit pečivem, či salátem. 

Tento blog můžete sledovat také přes facebook, google plus, na pinterestu nebo na instagramu. 

Tahle večeře v sobě spojuje několik mých nejoblíbenějších chutí. První je cizrna, druhou jsou sušená rajčata, třetí kalamata olivy a čtvrtou česnek. Uznávám, že je jednodušší na chleba namazat máslo a položit sýr, ale tahle kombinace za tu trochu námahy stojí. Pokud máte výkonný tyčák, budete mít hotovo raz dva.Doporučuji si rovnou připravit větší dávku jak hummusu, tak tapenády a uschovat v ledničce na další den. 

Na tapenádu potřebujete:

hrnek kalamata oliv (kalamata se jmenují podle řeckého města, v jehož okolí se pěstují, označují se jako černé olivy, ale barvu bych asi nejvíce přirovnala k růžovo-hnědo-fialové (?)

česnek

olivový olej

citronovou šťávu

čerstvě mletý pepř

(můžete přidat ještě kapary, ančovičky či třeba petržel, nebo jiné zelené bylinky)

Záměrně neudávám přesný poměr jednotlivých surovin, mám vyzkoušeno, že je každou tapenádu je třeba vyladit dle vlastní chuti. Olivy vypeckujeme a rozsekáme nahrubo, do směsi zamícháme utřený česnek, olivový olej, citronovou šťávu a čerstvě mletý pepř. Solit většinou není třeba.

Na hummus se sušenými rajčaty potřebujete:

2 hrnky uvařené cizrny (nebo plechovku cizrny)

olivový olej

sušená rajčata naložená v oleji (pokud máme jen sušené rajčata necháme na chvíli v horké vodě)

česnek

citronová šťáva

tahini

sůl a pepř

Cizrnu je třeba před vařením den předem namočit, poté vodu slít a uvařit s trochou jedlé sody, či řasou kombu. Nejrychlejší je vařit cizrnu v tlakovém hrnci. Nebo můžete použít konzervovanou cizrnu, která nám ušetří čas, ale chuťově je pro mne o stupínek níže, než čerstvě uvařená. Cizrnu, sušená rajčata a stroužek česneku rozmixujeme tyčovám mixérem s několika lžícemi studené vody, velkou lžící tahini a trochou olivového oleje. Dochutíme solí, eventuálně přidáme další česnek, ale s tím opatrně, abychom zbytečně nepřebili chuť sušených rajčat. Další variace na hummus naleznete zde.

V momentě, kdy máme hotové tapenádu i hummus, už jen spojíme všechny suroviny v dokonalý "středomořsko-blízkovýchodní chlebíček". Krajíc celozrnného chleba potřeme hummusem, přidáme vařené vejce, tapenádu a pokud máme, tak i čerstvý tymián. 

Dobrou chuť!

Co máte na chlebu nejraději vy?

Tortilly patří k základům mexické kuchyně, často se plní nejrůznějšími směsi zeleniny, salsy a sýru. Musím říct, že mne tortilly chutnají i jen tak pomazané máslem a lehce posolené jako příloha takřka k jakémukoliv jídlu. Pokud Vám nějaké zbydou – udělejte si z nich domácí nachos.