Amaretti s vůní Sardinie

10:53 Nikola Zvonařová 0 Comments

V řijnu minulého roku jsme s panem Tau a paní Mo projeli celou Sardinii. Je mnoho věcí, které by jste měliochutnat. Ať už skvělé vyzrálé sýry ať už ovčí pecorino, tak kozí caprino. V každém supermarketu i malém obchůdku jednoduše rozeznáte místní produkty. Každý z nich nese hrdé označení o tom, že pochází ze Sardinie. Mezi speciality patří myrtový likér. Z pečiva doporučuji vyzkoušet pane Carasau, což jsou jednoduché chutné nekynuté placky z chlebového těsta. Domu jsme si samozřejmě přivezli nějaké sýry, výborný místní eukalyptový med, domácí marmelády a velkou zásobu olivového oleje. Co nás ale ještě dlouho po návratu ze Sardinie nenechalo usnout byly jejich sladké mandlové sušenky amaretti, které se prodávali v každé malé pekárně. Lehce křupadvé na povrchu, uvnitř vláčné a měkké s jemnou chutí pomeranče. Dlouho jsem pátrala po nějakém receptu, kde by byl zohledněn právě i ten pomeranč, našla jsme jich několik v italštině, přeložila si translatorem od Googlu a tady je recept na velký plech sušenek. Nejlepší bude, když napečete rovnou z dvojité dávky.
Na jednu dávku těsta budete potřebovat:
215 g mandlové mouky (nebo oloupaných mandlí, které si nasekáte v mixeru najemno)
125 g moučkového cukru
kůra z 1 pomeranče
1 vejce
2 bílky
1 lžička pomerančové šťávy
několik kapek mandlové esence
1 lžičku pomerančové vody (lze sehnat v obchodě s orientálními potravinami) můžete vynechat, pokud neseženete
celé loupané mandle na ozdobu

Troubu rozpálíme na 190 stupňů. Smícháme mandlovou mouku, prosátý moučkový cukr, kůru z jednoho pomeranče. Zvlášť smícháme vejce, esenci, pomerančovou vodu a š'távu. Obě dvě směsi promícháme. Do misky nalijeme studenou vodu a ruce si průběžně oplachujeme, aby se nám na ně nelepilo těsto. Na plech vyložený papírem na pečení klademe kuličky velikosti vlašského ořechu, mezi jednotlivými sušenkami stačí cca 3 centimetrové mezery. Do středu každé zapíchneme mandli. Pečeme ve vyhřáté troubě cca 15 -20 minut, sušenky by měla mít nazlátlou barvu napovrchu, ale uvnitř zůstává měkká. Sušenky nejdřívě necháme zchladnout a až poté je přemisťujeme z pečícícho papíru. 


Pokud byste ještě váhali, zda se na Sardinii podívat, vkládám pár fotografií pro usnadnění rozhodnutí.










0 komentářů :