Corzetti (někdy také jako croxetty) jsou tradiční těstoviny z Ligurie. Každá významná šlechtická rodina měla své corzetti razítko se svým erbem. Ačkoliv to tak nevypadá, tak jejich příprava je hračka, zvlášť pokud máte děti, které milují razítkování. S těstem se dobře pracuje, není třeba ho vyvalovat příliš tence, stačí jen asi na tři milimetry a to se dá zvládnout i bez strojku na těstoviny. Pak už jen razítko dítěti do ruky a corzetti jsou na světě. Pokud nemáte speciální corzetti razítku, můžete namísto něj obtisknout do těsta vidličku, nebo nějaké razítko na sušenky. Díky reliéfu na těstovinách výborně drží omáčka.

Těsto:

300g hladké mouky

1 vejce

30ml olivového oleje

118ml vody

Krém:

5 červených paprik

2 lžíce vinného octa

sůl a čerstvě mletý pepř dle chuti

pecorino, parmezán, zralý kozí sýr 

Všechny suroviny na těsto promíchejte a hněťte dokud nezískáte sametové a jemné těsto. Z těsta vytvarujte disk, zabalte do potravinové folie a nechte minimálně třicet minut odpočinout v lednici. Těsta je poměrně hodně, tak já vždy připravím těstoviny jen z poloviny a druhou polovinu zpracovávám až druhý den. Pokud chcete můžete si corzetti připravit do zásoby a mít je až tři dny v lednici, nebo je zmrazit na později. 

Mezitím si papriky vyskládejte na plech a dejte je péci do trouby pod rozpálený gril. Postupně je otáčejte, až papriky úplně zčernají. Přendejte je do mísy a přiklopte poklicí. Papriky se během pár minut zapaří a půjdou krásně oloupat. oloupanou papriku nakrájejte na kousky a spolu s vinným octem, černým pepřem a solí rozmixujte na jemný krém. Krém si přelévám do široké pánve a přihřívám ho přesně ve chvíli, kdy se mi začne vařit voda na těstoviny.

Těsto vyválejte tak, aby bylo zhruba 3mm tenké a poté vykrojte jednotlivá kola a otiskněte do nich razítko (nebo vidličku).

V hrnci přive'dte vodu k varu, důkladně ji osolte a uvařte corzetti tak, aby byly podle vaší chuti. Al dente jsou za tři minuty. Poté je rovnou přesouvám do pánve s krémem. 

podáváme ideálně na nahřátých talířích s trochou dobrého sýra - mám ráda pecorino a skvělé budou i s nějakým výrazným kozím sýrem.

Co se špagetovou dýní? Myslím, že mnoho lidí špagetové dýni nepřišlo na chuť jen pro to, že ji nedokážou správně připravit. Dýně musí být měkká, ale ne rozvařená a ani ne příliš vodnatá. Zapomeňte na krájení na půl a její dlouhé pečení v troubě. Trik spočívá v tom, že dýni nakrájíte namísto podélně tak, že ji rozkrájíte svisle na kola o průměru asi tří až čtyř centimetrů a vydlabete semena.


Díky tomu, budete mít špagety dlouhatánské, dýně nebude tolik vodnatá a navíc se upeče opravdu rychle. Nejraději ji doma jíme jen tak na vidličku, někdy ji upravuji jako špagety (recept zde) nebo k ní přidám trochu sýra a smetany. Můžete ji také zapéci s další zeleninou, přidat do bramboráků a nebo z ní vytvořit malé placičky a upéci ji. Na tento recept jsem narazila na pinterestu a originál naleznete zde. Já jsem si ho časem přizpůsobila a peču si tyto placičky po svém takto:

1 špagetovou dýni

vejce

sýr dle chuti - používám gran moravii

strouhanka na zahuštění - stačí jen malinko

čerstvé bylinky (použila jsem dobromysl, moc dobrá je i čerstvá bazalka, nebo listová petržel)

sůl a pepř

Dýni nakrájíme kusy a upečeme, nebude to trvat více než dvacet minut.
Troubu si necháme zapnutou. Vidličkou vybereme všechny špagety, nasekáme je na kratší kousky a promícháme je s vejcem, polovinou sýra, solí, pepřem a vybranými zelenými bylinkami. Zahustíme trochou strouhanky, aby směs alespoň trochu držela pohromadě. Pomocí dvou lžiček vyrábíme nočky a ty položíme jeden vedle druhého na plech vyložený pečícím papírem. Každou placičku posypeme trochou sýra. Pečeme dozlatova - asi dvacet minut až půl hodiny.

Moc dobré je, když namísto sýra do každého kousku vtisknete půlku vlašského ořechu.

A skvělá k placičkám je třeba rajčatová salsa, nebo nějaký dobrý salát!

Kibbeh je klasikou blízkovýchodní kuchyně. Slovo kibbeh pochází z arabštiny a znamená koule. To ale neznamená, že vždy podobu koule má. Standardně pod kibbeh najdete směs masa, bulguru, nasekané cibule a bylin spolu s kořením jako je římský kmín, koriandr, hřebíček, skořice či sumak. Od Turecka a Egypta po Irák a ještě kousek dál najdete různé verze chutí i tvarů ať už to bude kibbeh,  kebbah, kubba (Izrael), icli kofte (Turecko) nebo třeba quibe (verze používaná v Brazílii). Do některých verzí se přidává jogurt, melasa z granátového jablka, nebo třeba se servíruje syrový jako tatarák. Kibbeh bil sinieh by se dalo přeložit jako kibbeh v pánvi a standardně tedy obsahuje dvě vrstvy bulguru s masem, které jsou proložené vrstvou cibule a někdy i ořechů. Na vegetariánskou verzi jsem našla recept v kuchařce Hummus and Co. od Michaela Rantissi. Recept jsem mírně upravila a zde je:

menší dýně hokkaido (okolo kila stačí)

200 g bulguru - jemně mletého struktura je podobná krupici

1,5 l vody

rostlinný olej

cibule

česnek

mascarpone

1/4 lžičky skořice

1/2 lžičky mletého římského kmínu

Dýni omyjeme a nakrájíme na kostky. Rostlinný olej smícháme s trochou soli a prolisovaným česnekem. Kousky dýně promícháme s ochuceným olejem a upečeme v troubě do měkka. Obvykle ji peču asi dvacet až třicet minut na sto osmdesát stupňů. Troubu po dopečení nevypínáme.

Než se upeče dýně, zalijeme si bulgur vroucí vodou a necháme asi deset minut odpočinout. Přebývající vodu slijeme.

Cibuli nakrájíme a opečeme do zlatova na troše rostlinného oleje.

Pečenou dýni rozšťoucháme a promícháme s bulgurem, skořicí a římským kmínem. Ochutnáme a podle naší chuti dosolíme.

Pekáček nebo formu na koláč s vyššími okraji vymažeme trochou oleje a naplníme polovinou dýňové směsi. Poté rozdělíme vrstvu cibulky a ni vrstvu mascarpone. A na něj druhou vrstvu dýňové směsi. Nožem uděláme do povrchu zářezy, které vytvoří kosočtverce. Pečeme do křupava asi dvacet pět minut. Kdo chce může povrch posypat ještě mandlemi, nebo piniovými oříšky.

Recept na tyhle kváskové krekry je z facebookové skupiny Pečem pecen.cz, která je jednou z největších českých skupin věnovaných právě kváskovému pečení. Občas sem zabloudím a projdu si různé recepty a pokochám se fotkami chlebů, nebo i sladkých kvašených dobrot. Tyhle krekry mě zaujali svou rychlostí, kdy se jen smíchá kvas z lednice a peče se. Oproti základnímu receptu od Very Wilson, jsem si krekry trochu víc vymazlila ke své chuti. Jsou víc chlebové a hutnější.

Na dva plechy si připravte:

250g žitného kvásku (klidně z lednice)

50g slunečnicového oleje

20g slunečnicového semínka

20g lněného semínka

10g konopného semínka

3g soli jemně mleté 

3g soli hrubozrnné 

5g kmínu

125g špaldové celozrnné mouky

Pokud nemáte kvásek v zásobě rozkvaste si lžíci kvásku spolu s sto dvaceti gramy vody a sto dvaceti gramy celozrnné žitné mouky (podle teploty a síly kvásku to bude trvat asi šest hodin, nebo nechte kvasit na chladnějším místě přes noc). Troubu předehřejte na sto osmdesát stupňů. Všechny suroviny mimo hrubozrnnou sůl smíchejte a vyválejte na co nejtenčí placku, aby se vám těsto nelepilo, můžete ho mírně podsypat moukou. Vyválené těsto pak rovnoměrně posypte hrubozrnnou solí a válečkem krystaly zapravte do těsta. Na plech vyložený papírem na pečení přeneste placku a radýlkem, nebo nožem, rozřežte na jednotlivé sušenky. Vidličkou propíchněte každou sušenku.

Do vyhřáté trouby dejte plech, do trouby stříkněte vodu několikrát rozprašovačem, aby se vytvořila pára a pečte deset minut, po deseti minutách otočte plech a pečte ještě deset minut. 

Jednoduchý, klasický recept italské kuchyně. Nedají se zkazit a vyčarují blažený úsměv na tváři. Italové je jedí s rajčatovou omáčkou, já je miluji jen tak přelité ještě trochou másla a zasypané trochou sýra s trochou pepře. Nejtradičnější tvar je kruh o průměru sedmi centimetrů, ale v rámci vánočních příprav se vykrajovací kolečka zakutálela a nezbylo mi než si vybrat mezi půlměsícem, stromkem, kometou a srdcem. Pro běžný provoz doporučuji rozřezat jen na čtverce, je to přece jen bez odpadová záležitost.

litr plnotučného mléka

250g pšeničné krupice

100g másla

3 žloutky

100g nastrouhaného gran moravia (nebo třeba ostřejšího pecorina)

sůl a pepř dle chuti

Alobal, nebo plech na pečení si vymažeme máslem. Mléko přivedeme k varu a za stálého mícháme do něj pomalu vsypáváme krupici. Jakmile kaše začne houstnout, odstavíme z ohně a vmícháme polovinu másla (50g) a polovinu sýra (50g), ochutnáme a podle chuti dosolíme a lehce opepříme. Poté vmícháme žloutky. 

Směs nalijeme na vymazaný plech a rozetřeme tak, aby byla vrstva kaše asi centimetr vysoká. Necháme zchladnout - kaše se ještě zpevní. Po půl hodince vykrájíme / rozkrájíme na jednotlivé tvary a naskládáme na plech vyložený papírem na pečení. Troubu předehřejeme na dvě stě stupňů. Zbytek másla si rozehřejeme v malém hrnku a každý nok potřeme rozpuštěným máslem a posypeme sýrem. Pečeme asi dvacet minut - dokud nejsou noky zlatavé a sýr světle hnědý.

Jíme horké.  

Miluji knihovnu, v regálech s knihami vždycky najdu nějaký ten poklad. Jsou to takové ty knihy, které byste v obchodě přešli, ale rádi si je doma prolistujete a občas narazíte na něco, co prostě musíte vyzkoušet. V knize Děláme si sami o výrobě domácích vín, ciderů, piv a destilátů od Nicka Moyleho a Richarda Hooda jsem objevila recept na ovčí vlnu. Tradiční skotský nápoj, který se popíjí na slavnost wassailingu, starodávnému rituálu probouzení jabloní ze zimního spánku. Nápoj se podává horký ve velké nádobě a koluje mezi účastníky rituálu. Aby se odehnalo všechno, zlé tluče se dřevy do železných pánví a hrnců. Toasty namočené v nápoji se věší na větve stromů jako oběť duchům stromů, a nápoj se také lije ke kořenům jabloně, aby zdravě rostly. Dokonce u této tradice je zmínka o tančení Morissova tance (kdo četl Pratchetta?:)).

Na porci pro dva účastníky rituálu potřebujete:

4 jablka 

litr dobrého cideru - já sáhla po Pragerově 12

20 hřebíčků

5 velkých lžic cukru

muškátový oříšek

2 cm kus zázvoru

Z jablek vykrojíme jádřinec, vetkneme do každého pět hřebíčků a do jeho středu nasypeme lžičku cukru. Jablka vyskládáme na plech a dáme je péci na 180 stupňů, trvá to asi půl hodinky.

Mezitím v hrnci zahřejeme cider, tři velké lžíce sušené třtinové šťávy, zázvor - oloupaný a nastrouhaný a špetku muškátového oříšku. Na mírném plameni pomalu sváříme asi dvacet minut.

Pečená jablka oloupeme a rozšťoucháme s ciderem. Nalijeme do velké nádoby, zastrouhneme muškátovým oříškem a popíjíme v jablečném sadu o tříkrálovém večeru.

Na svařený cider naleznete asi milion receptů, vyzkoušela jsem jich asi dvacet a tohle je jasný vítěz mých testů. Vyzkoušela jsem cider jen svařený s kořením, cider dle Jamieho Olivera, kdy se sváří s čerstvou mandarinkovou šťávou. Ale cider s calvadosem, pomerančovou kůrou a kořením je pro mě ten nej. 

1,5 l cideru volila jsem Pragerovu 12

10 lžic calvadosu

400 ml jablečného moštu

75g tmavého třtinového cukru

kůra z jednoho pomeranče

4 hřebíčky

dva svitky skořice 

10 kuliček nového koření

Jablečný mošt a cider svaříme s kořením, kůrou z pomeranče a cukrem, odstavíme z ohně a přimícháme calvados.

Dobrou chuť!

Poslední dobou pročítám různé knihy a tématické weby o cideru, cider mě zajímá víc a víc. Stále mě nepřestává překvapovat, že v zemi, kde máme tolik jabloní a jablek je cider vlastně novinkou. 

V jedné knize jsem narazila na postup, jak ze cideru vyrobit "Apple Jack" tedy jakousi koncentrovanou esenci cideru. Doufejme, že se tuto zimu (a ani žádnou další), nedostanu k tomu ho vyzkoušet. Apple Jack se totiž získává tak, že vezmete galon cideru a počkáte až bude venku mezi mínus dvaceti a mínus třiceti a vyhodíte cider na mráz. Poté slijete vše, co není led a máte Apple Jack. No ochutnala bych ráda, ale těch mínus dvacet...brrr. To musí zbýt asi jen čistý alkohol. Zajímalo mě, co se stane, pokud cider svaříme až na jeho samotnou podstatu a tak jsem to vyzkoušela. Lahodnou hustou redukci ze cideru jsem použila do klasického koláče, kterému dodala šťávu.

Na křehké těsto:

125g másla

hrnek a půl mouky - používám špaldovou hladkou celozrnnou

špetka soli

několik lžic vody

Na náplň:

3 cidery od Pragera - MED

7 jablek

hrst ovesných vloček

3 lžíce cukru

skořice

Jako první si zpracujeme křehké těsto. Studené máslo nakrájíme na kostky a promícháme s moukou a solí. Pracujeme rychle, tak aby se máslo nezačalo roztékat a kousky másla se spojily s moukou. Poté přilijeme trochu vody - několik lžic, záleží na savosti mouky. Začínám s malým množství vody a to dle potřeby zvyšuji. Tak aby výsledné těsto drželo pohromadě. Těsto zabalíme do folie a necháme odpočinout v lednici. Těsto je univerzální používám ho třeba i pro quiche s červenou řepou.

Cider jsem vybrala silnější doslazený kapkou medu (Cider Med od F.H.Pragera) Na plotnu postavíme široký hrnec a nalijeme do něj litr cideru, který hodinu až dvě sváříme až nám zbude po dně hustá tekutina (celkem asi půl hrnku), do které vmícháme padesát gramů másla a necháme zchladnout.

Jablka nakrájíme na kousky a promícháme s cukrem a redukcí z cideru.

Těsto rozválíme a vtlačíme do formy. Kdysi jsem se pokoušela vyvalovat těsto jen na pomoučněném vále, jde to špatně, mnohem lepší je těsto rozválet mezi dvěma kusy potravinářské folie, to jde mnohem snáz a bude krásně tenké. Ze zbytku těsta můžeme vytvarovat ozdobné tvary - třeba listy, či jablka. U nás doma syn tvaroval zakroucené žížalky a povídal něco o hadech, tak možná biblická tématika k těm jablkům.

Těsto ve formě necháme vychladit ještě na chvilku v lednici, poté na něj dáme ovesné vločky, které vpijí přebytečnou tekutinu a na ně jablka a dozdobíme ornamenty z těsta.

Pečeme na dvě stě stupňů čtyřicet až padesát minut.

Můj oblíbený letní salát má nového bráchu! A to svoji podzimní verzi (letní s milionem rajčat zde). Podzimní panzanella voní tymiánem, září dýní a řepou. A toskánská kapusta ji dodává nádhernou temnou zelenou barvu. Prostě podzim na talíři.

1/2 dýně hokkaido (cca půl kila)

4 mladé řepy

2 tuřínky

zelená cuketa

žlutá cuketa

2 jarní cibule

stroužek česneku

rostlinný olej - olivový asi půl hrnku, dýňový cca 3 lžíce

2 lžíce vinného octa

150g kozího sýra polotvrdého (mám z Kozína na Samotách)

chléb - dle chuti, starší je možná ještě o něco lepší než čerstvý
několik snítek tymiánu

sůl a pepř

Dýni, cukety, tuřínky a řepy očistíme a nakrájíme na kousky velikosti sousta, pokapeme olejem, lehce osolíme a upečeme v troubě na dvě stě stupňů. Trvá to asi dvacet minut. Zelenina by měla být měkká, ale ne rozvařená.

Chléb nakrájíme na kostičky a opečeme na pánvi na dvou lžících rostlinného oleje.

Na zálivku spolu smícháme čtvrt hrnku olivového oleje, tři lžíce dýňového oleje, sůl, pepř, tymián a dvě lžíce vinného octa a nasekaný stroužek česneku. 

Z toskánské kapusty vytrhneme řapík a list nakrájíme na tenké nudličky, jarní cibulku nakrájíme na nudličky.

Kozí sýr nakrájíme na kostičky.

Pečenou zeleninu necháme zchladnout a promícháme ji se zbylou zeleninou, opečeným chlebem, sýrem a zálivkou.

Pokud milujete pečenou zeleninu, vyzkoušejte taky recept na pečené kadeřávkové chipsy, pečenou brokolici s tahini nebo třeba polévku z pečené řepy. 

Tradiční britský recept. K tomu dnešnímu sychravému počasí se hodí víc jak k letnímu večeru. Neváhejte ho obměnit i v dalších variantách - přidejte k zelí jablka, nebo pokud holdujete masu přidejte si k cibulce slaninu. Pokud seženete letní zelí, které je křehčí a měkčí, nakrájejte ho na osminky. Pokud máte hlávku klasického zelí, lepší bude ho nakrájet na nudličky.

malá hlávka zelí

rostlinný olej

malá cibule

300ml cideru - já šáhla po 12 od Pragera

6 lžic jablečného octa

dvě lžíce másla 

sůl a pepř

Ve velkém hrnci rozpálíme olej. Zelí nakrájíme na klínky a opečeme na oleji dozlatova. Zelí odložíme na talíř a na oleji osmahneme cibulku nasekanou na drobno. Jakmile zesklovatí, přilijeme jablečný ocet a dvě minuty povaříme, přilijeme cider a přivedeme k varu, lehce osolíme a do hrnce přidáme zelí. Přiklopíme pokličkou a dusíme asi dvacet minut. 

Dušené zelí opatrně vyndáme z hrnce a zbylou šťávu svaříme, trvá to okolo pěti minut. Aby byla šťáva pěkně krémová, přidáme máslo.  Osolíme a opepříme podle chuti. Zelí přelijeme šťávou.

Doma jsme si k zelí dali opečené ovčí halloumi z Horní Radouně a taký kousek domácího kváskového chleba, který byl naprosto nezbytný na zbytky šťávy ze zelí - o tu byl boj.