Jáhlovo-kukuřičné noky jsou přirozeně bezlepkové. Krásně zasytí, ale zase vás neodrovnají na zbytek dne. S těstem se dobře pracuje, lepí jen lehce a tak je jídlo hotové raz dva. Je to příjemné a syté jídlo, a ač tofu příliš nevyhledávám, ráda si ho spolu s nočky a špenátem dám. Osmažená cibulka je tou pomyslnou třešničkou na celém jídle, rozhodně ji nevynechávejte.

250g jahel

150g kukuřičné mouky 

15g kukuřičného škrobu

500g špenátu (klidně kupte mražený listový)

balení tofu

4 větší cibule - červená vypadá skvěle, ale žlutá je též dostačující

3 stroužky česneku

rostlinný olej

sůl a čerstvě mletý pepř

Jáhly spaříme vroucí vodou. Na jeden díl jahel, dejte dva díly vody a vařte je do měkka cca 15 - 20 minut, poté je nechte ještě 5 minut dojít pod pokličkou. Během vaření mějte jáhly na mírném plameni a nemíchejte je - jen ke konci vaření koukněte, zda se vám nevyvařila všechny voda a jáhly nechtějí ještě malinko podlít. Nechte jáhly zchladnout. 

Mezitím si na trošce oleje orestujte jednu cibuli nasekanou na drobno. Na ní poduste omytý špenát s nasekaným česnekem. Přidejte na drobné kostky nakrájené tofu a nechte prohřát. Osolte a opepřete. Odstavte z ohně. Zbytek cibule nakrájejte na kolečka. V menším hrnci rozehřejte větší vrstvu oleje. A v něm smažte cibuli. Během smažení ji posolte - bude pak obzvláště křupavá. Osušte ji od přebytečného tuku na papírové kuchyňské utěrce.

Vychladlé jáhly smíchejte s moukou, kukuřičným škrobem a troškou soli. Z těsta vyválejte dlouhé válečky o průměru asi dva centimetry. Ty nožem pak nakrájejte na noky. Noky uvaříte v osolené horké vodě. Vařte je jen chvilku - dokud nevyplavou, pak je hned vylovte, aby se nerozvařily. Na talíři promíchejte noky se špenátem a tofu a posypejte smaženou cibulkou.

Socca je tradiční cizrnová placka pocházející z jihu Francie. Teplou a křupavou soccu si můžete koupit téměř na každém rohu. Pěkně vám ji ještě horkou posypou hrubou solí a popepří. Cizrnová mouka je přirozeně bezlepková, tak je tato placka vhodnou přílohou pro všechny, co se lepku vyhýbají.

Na porci pro 2 - 4 osoby budete potřebovat:

125g cizrnové mouky

½ lžičky mletého římského kmínu

½ lžičky mletého koriandru

½ lžičky sušeného tymiánu

Smícháme cizrnovou mouku s trochou soli, pepře, římským kmínem, koriandrem a tymiánem. V míse prošleháme 250 ml vody s třemi lžícemi olivového oleje. Do vody zašleháme po částech ochucenou cizrnovou mouku. Necháme při pokojové teplotě alespoň hodinu odpočinout. Troubu předehřejeme na 230 stupňů. Velký plech s nepřilnavým povrchem vytřeme olejem a na něj rozetřeme těsto - vrstva by neměla být silnější než půl centimetru. Pečeme ve vyhřáté troubě asi 20 - 30minut - dokud nám placka nezezlátne. Ještě horkou pokapeme olivovým olejem, lehce osolíme a opepříme. Jíme teplé třeba s nějakým skvělým salátem.

 Dokonalá kombinace křupavého kadeřávku a měkkých brambor, který placky krásně spojí. Kopr s citronem je krásně odlehčil. Dlouho jsem přemýšlela, kde jsem recept viděla, ale nemůžu si vzpomenout. Tato kombinace mi ležela v hlavě dlouho a teď mám konečně přístup ke skvělým citronům přímo ze stromu a kopr tady roste na každém kroku. 

Na porci pro dva hladové si připravte:

svazek kadeřávku - celkem asi 2 hrnky spařeného a nasekaného

4 střední brambory

jednu menší šalotku

citron - chemicky neošetřený

několik snítek kopru - cca 4 lžíce nasekaného

 čerstvě mletý pepř

trochu rostlinného oleje

Brambory oloupejte, nakrájejte a uvařte do měkka. Kadeřávek spařte horkou vodou a nakrájejte na asi centimetrové proužky, pokud je řapík příliš tvrdý, vykrájejte ho. Brambory rozšťouchejte, poté do nich už jen přidejte nasekanou cibuli, kadeřávek, nasekaný kopr a kůru z citronu. Ochutnejte a dosolte a dopepřete podle vlastní chuti, klidně přidejte i trochu šťávy z citronu. Ze směsi vytvarujte asi centimetr vysoké placky, které opečte na troše oleje na pánvi, nebo v troubě na plechu dozlatova a dokřupava.

Tady naleznete pět mých nejoblíbenějších vegeburgerů.

Na zeleninové farmě v Doňově jsem koupila lilek, podle paní zelinářky se jedná o lilek americký. Tím mi vysvětlila to, že zas až tak jako lilek nevypadal. Zelený s jemným nádechem do fialova a baňatý jak dýně, nebo hodně masité rajče. No koukněte sami.

A takovýto lilek si zaslouží jídlo, ve kterém vynikne. Zvolila jsem italský recept parmigiana bianca, inspiraci jsem čerpala na Food52. 

Na večeři pro čtyři si připravte:

velký lilek, nebo dva střední

rostlinný olej vhodný na smažení

200g mozzarelly

3 vejce

100ml mléka

100g nastrouhaného parmazánu

sůl  

Lilek nakrájíme na centimetrové plátky, posolíme a necháme vypotit. Po dvaceti minutách lilek osušíme a opečeme na pánvi s trochou oleje. Plátky musí být měkké a krásně opečené dozaltova. Plátky lilku naskládáme do velkého cedníku a zatížíme talířkem, na který můžeme dát třeba konzervu, nebo sklenici medu, marmelády. Během deseti minut z lilku dostanete většinu tuku, který nasákl při pečení. Pokud chcete můžete plátky osušit i papírovými utěrkami. 

Troubu předehřejte na 180 stupňů.  Do do zapékací misky naskládejte vrstvu lilků, na ni plátky mozzarelly a takto můžete pokračovatdokud máte dostatek materiálu. Poslední vrstvu by měl tvořit lilek. 

Mléko prošlehejte s vejci a přidejte do něj polovinu parmazánu. Lilky zalijte vaječnou směsí a posypte zbytkem parmazánu. Dejte péci na cca 20 minut.