Poslední dobou pročítám různé knihy a tématické weby o cideru, cider mě zajímá víc a víc. Stále mě nepřestává překvapovat, že v zemi, kde máme tolik jabloní a jablek je cider vlastně novinkou. 

V jedné knize jsem narazila na postup, jak ze cideru vyrobit "Apple Jack" tedy jakousi koncentrovanou esenci cideru. Doufejme, že se tuto zimu (a ani žádnou další), nedostanu k tomu ho vyzkoušet. Apple Jack se totiž získává tak, že vezmete galon cideru a počkáte až bude venku mezi mínus dvaceti a mínus třiceti a vyhodíte cider na mráz. Poté slijete vše, co není led a máte Apple Jack. No ochutnala bych ráda, ale těch mínus dvacet...brrr. To musí zbýt asi jen čistý alkohol. Zajímalo mě, co se stane, pokud cider svaříme až na jeho samotnou podstatu a tak jsem to vyzkoušela. Lahodnou hustou redukci ze cideru jsem použila do klasického koláče, kterému dodala šťávu.

Na křehké těsto:

125g másla

hrnek a půl mouky - používám špaldovou hladkou celozrnnou

špetka soli

několik lžic vody

Na náplň:

3 cidery od Pragera - MED

7 jablek

hrst ovesných vloček

3 lžíce cukru

skořice

Jako první si zpracujeme křehké těsto. Studené máslo nakrájíme na kostky a promícháme s moukou a solí. Pracujeme rychle, tak aby se máslo nezačalo roztékat a kousky másla se spojily s moukou. Poté přilijeme trochu vody - několik lžic, záleží na savosti mouky. Začínám s malým množství vody a to dle potřeby zvyšuji. Tak aby výsledné těsto drželo pohromadě. Těsto zabalíme do folie a necháme odpočinout v lednici. Těsto je univerzální používám ho třeba i pro quiche s červenou řepou.

Cider jsem vybrala silnější doslazený kapkou medu (Cider Med od F.H.Pragera) Na plotnu postavíme široký hrnec a nalijeme do něj litr cideru, který hodinu až dvě sváříme až nám zbude po dně hustá tekutina (celkem asi půl hrnku), do které vmícháme padesát gramů másla a necháme zchladnout.

Jablka nakrájíme na kousky a promícháme s cukrem a redukcí z cideru.

Těsto rozválíme a vtlačíme do formy. Kdysi jsem se pokoušela vyvalovat těsto jen na pomoučněném vále, jde to špatně, mnohem lepší je těsto rozválet mezi dvěma kusy potravinářské folie, to jde mnohem snáz a bude krásně tenké. Ze zbytku těsta můžeme vytvarovat ozdobné tvary - třeba listy, či jablka. U nás doma syn tvaroval zakroucené žížalky a povídal něco o hadech, tak možná biblická tématika k těm jablkům.

Těsto ve formě necháme vychladit ještě na chvilku v lednici, poté na něj dáme ovesné vločky, které vpijí přebytečnou tekutinu a na ně jablka a dozdobíme ornamenty z těsta.

Pečeme na dvě stě stupňů čtyřicet až padesát minut.

Chala (hebrejsky: חלה‎‎, v množném čísle חלות‎‎, chalot), nazývaná také barches, je speciální chléb, který pečou aškenázští a někteří sefardští Židé na šabatové a sváteční hostiny. Podle židovských tradic začíná šábesové a sváteční jídlo požehnáním nad dvěma bochníky chleba (ha-moci). Tyto „dva bochníky“ (hebrejsky: lechem mišne) jsou připomínkou, jak Židům, putujícím během exodu z Egypta padala z nebe mana. Mana nepadala během šabatu a svátků, avšak namísto toho den před šabatem a svátky spadla dvojitá porce.(zdroj: wikipedie). Pro mě je tento chléb skvělou alternativou sladkého pečiva k snídani, s trochou másla a domácím džemem je prostě nejlepší. V neděli si z něj na snídani vyrobíte skvělé francouzské tousty a pokud vám nějaký ještě zbude, udělejte z něj třeba žemlovku.

Díky dlouhé fermentaci těsta při nízké teplotě, získá chala na chuti.

Petimezopita je taková dobrá buchta na plech. Slazena je jen trochou cukru a petimezi - koncentrovanou hroznovou šťávou. Celá buchta voní hřebíčkem, skořicí a pomerančem. Krusta ze sezamu a cukru je prostě výborná, skoro jako sezamka. Pekla jsem v Omnii (trouba na sporák), proto má tvar kruhu, vy si ji klidně upečte pěkně v koláčové formě. Autorka receptu je Diane Kochilas.

Petimezi je hustý sirup, který vzniká dlouhým vařením hroznového moštu. V Řecku se běžně vaří při sklizni vína a pak se celoročně používá ke slazení různých sušenek, pudinků a také halvy. Šťáva je bohatá na obsah vitamínů a minerálů, zejména železa, hořčíku a vápníku. Chutí mi připomínala trochu vinný mošt, trochu rozinky a malinko melasu. Cena za sklenici šťávy se pohybuje okolo sedmi eur.

Na koláčovou formu o průměru 30 cm si připravte:

¨

hrnek vody

svitek skořice

5 hřebíčků

6 lžic tmavého třtinového cukru

hrnek olivového oleje

1 a 1/2 hrnku petimezi

nastrouhanou kůru a šťávu ze dvou pomerančů

1/4 hrnku grappy, nebo ouza

lžičku jedlé sody

5 hrnků hladké mouky

půl hrnku sezamu smíchaného s 4 lžícemi tmavého cukru

Hrnek vody svaříme se skořicí, hřebíčkem a necháme zchladnout a slijeme. 

Troubu předehřejeme na 175 stupňů. 

Mezitím si prošleháme olivový olej s 6 lžícemi třtinového cukru. Za stálého míchání přilijeme petimezi, vodu ochucenou skořicí a hřebíčkem a grappu. 

V pomerančové šťávě rozpustíme jedlou sodu a přilijeme do mísy k ostatním surovinám. Do této směsi přimícháme cca 5 hrnků hladké mouky, pokud je těsto moc tekuté, můžeme ještě trochu mouky přidat. Těsto vlijeme na plech vyložený pečícím papírem a posypeme směsí sezamu a cukru. 

Pečeme cca 50 minut.